Pokud kanibalismus hadů vede k vzniku draků? Je pak lidský cestou k nadčlověku?
Potřebuji nové tělo. A novou duši.
Protože mne blog.cz donutil k činu, tak teď probíhá velké rozmýšlení se, jestli se tady nakonec zveřejní povídky z archivního blogu. A tedy se původní oprašování rychlostí blížící se k nule buď zrychlí a nebo úplně zastaví.

Jste tu poprvé a máte problémy se orientovat? Snad pomůžu zde.


Děkuji za vyjádřenou podporu komentujicím. ;)



-

úterý 28. května 2013

Koncert Kayi a Satsukiho 2012 - Mnichov

únor 2012

SATSUKI a KAYA coupling tour 2012

aneb Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! Porno! XDDDD


Je opravdu těžké popsat slovy takový koncert jako byl tento. Ono se to může zvrtnout a nebo vůbec nevyznít, že to bylo dobré. Popravdě já osobně jsem si to mohla užít víc, trochu jsem si koncert kazila svým charakterem a trvale lhostejnou náladou. Možná jsem příliš čekala, že se mne to dotkne a jsem daleko od emocí, nebo mám již vypěstovanou bariéru, abych se ze svých nikdy nevyplnitelných tužeb nezbláznila. Ano, byl to nejlepší koncert, nebo alespoň měl předpoklady být naprosto úžasný...! Ani v nejvíce optimistickém snu by mně nenapadlo, že bych mohla být v první řadě uprostřed přímo před Kayou a nejen vidět, ale i si stáhnout na vše, co budu chtít.
Klub, v kterém jsme byli v Mnichově s Nex a Scope, byl drobounký, takový obyváček a Němců tam příliš nebylo. Takže skupina dříve přijetých Čechů nám pohlídala místa, oni stáli jako první, takže jsme jako Češi obsadili první a druhou řadu (nutno podotknout, že skutečně za námi příliš dalších řad nebylo). Ovšem s naší českou koncertovou povahou jsme to i tak dokázali vytáhnout na - myslím, že - hodně dobrou úroveň a umělcům jsme se odvděčili dostatečně energicky. ;)
Bylo to opravdu skvělé, protože jsme si nemuseli dávat věci do šatny, měli jsme je jednoduše na okraji pódia, protože tam nebyly žádné zábrany. Přední řada se popravdě klidně mohla na pódium posadit a celou dobu to tam takhle sledovat. :) Dá se říct, že jsme v jistých chvílích doslova leželi na reprácích - naštěstí to bylo dobře ozvučené a nikdo přehnaně nepištěl, takže se mi nezdá, že bych měla problémy se sluchem, i když baskytaru jsem cítila, že vibruje celým mým tělem.
Určitě chápete, že nemohlo být lépe, neexistovalo žádné lepší místo, než to naše. Se Scope jsme se dohodli, že na Kayu budu já vepředu a ona za mnou a na Satsukiho naopak, takže první řada před Kayovým mikrofonem... jediné lepší mohlo snad jen být s Kayou na pódiu.
Vedle mne tedy stála ještě Niya, taková milá Maďarka, myslím, že jsem ji zmiňovala již z koncertu Gackta a Dir en grey. Satsuki ji trošku umylem nakopl, ale pak se jí hezky několikrát omlouval a hladil ji. xD

A teď nastává chvíle, kdy nevím, co říct a čím začít, pokračovat a skončit. Protože to bylo takové porno~

První přišel Kaya.
Měl tam dva stojany se zapálenými svíčkami a to pódium, když tam byly bubny a repráky bylo takové malinké, že vlastního prostoru příliš neměl, ale stačilo mu/nám to dosytosti. K faktům, než se začnu rozplývat, tak bych zmínila, že se dvakrát převlékl a byl to prostě Kaya, takový a ještě více takový, jaký Kaya má být. A jeho pěvecký projev byl bezkonkurenční.
Byla jsem ohromená a dělalo mi skutečně problémy vyslovit třeba jen jeho jméno, protože jsem jen stále rengenovala pohledem jeho tělo - nahoru, dolu, nahoru... stále, omámeně... jinak nic neexistovalo.
Nepředstavíte si, protože to nejde, pokud jsme tam nebyli.
V jedné chvíli jsem si uvědomila, že je to x let zpátky, co jsem se usmívala jak měsíček na hnoji při záznamech z koncertů Kayi a ani by mne nenapadlo, že zavítá do Evropy a že já budu mít možnost ho vidět naživo. A usmívat se jako měsíček na hnoji na druhou.
Přišel.
Měl na sobě - pro tu chvíli - ty nejnádhernější šaty, které jsem kdy viděla. Nemohl v nich být krásnější. Nemohly mu více sednou k jeho postavě, hnědé vlnité paruce a namalování.
Huh. Když poprvé přivřel oči - bylo to PORNO, úžasné stejně jako začátek Bara no Soretsu. Stačilo mi podívat se do těch očí a ujistila jsem se, že je daleko a pro mne nedosažitelný, ale přesně taková vysněná, snová bytost, jako má být. To, co je v něm, dává smysl mému citu.
Šílené! Kdysi jsem napsala lyrický popis Dady a tyto řádky by se mu mohly podobat, ač Kaya není Dada a Dada je vyšší stupeň (ač teď s tím obrázkem Bruna to přehnal :((( ).
Až teď mi jako kdyby dochází, že se mi splnily všechny sny, viděla jsem nejsvůdnější, nejerotičtější, nejcitovější a nejintenzivnější, protože to bylo reálné, obrazy vyplňující mé tužby. Jak měl ty úžasné tmavé šaty, tak... opravdu nepopsatelné, chtěla jsem se dlouhé hodiny jen bříšky prstů dotýkat látky, dívat na Kayův úsměv a že mi tohle nebylo dovoleno, tak jsem tu chvíli - protože podle mne byl Kaya na pódiu tak sekundu, dvě... jak rychle to uteklo - si snažila jeho obraz vypálit do očí, aby nikdy nezmizel.
Jak jsem již zmiňovala, slušelo mu to. Bylo poznat, že je muž, protože on je muž (úsměvné, že byl vyšší než Satsuki ;) ). Ale o to krásnější pak bylo, že se tak roztomile usmíval, měl typické rysy, spoustu energie a to přehnané potěšení z pozornosti a obdivu, který jsme mu věnovali. Byl dramatický, hodně expresivní a tak úžasný!
Udělala bych cokoliv za jeho úsměv, i když mé osobně žádný z nich nepatřil, a možná právě proto mi něco v tom koncertu chybí - myslela jsem si, že se zhroutím, když se přímo na mne neusměje, protože na mne dolehnou mé zabariérní existenční problémy, ale nezhroutila jsem se a postavila se k tomu necitlivě, pak to prožití koncertu i v jiných oblastech nebylo až takové, jaké jsem si přála.
Potřebovala bych Kayu, chvíli s ním být, dívat se na něj, abych mohla obdivovat, jak někdo dokáže cítit a přehrávat a být úžasný, ne mrtvý jako Durcenwe...
Nicméně Kaya! Kaya má nádherná kolena, bezkonkurenční nohy. Viděla jsem tu krajku a dotýkala se jí bříšky prstů, dokonce byl okamžik, když jsem pod jeho sukní zajela až na holou kůži stehna. To byla chvíle, kdy jsem se sama vylekala a najednou nemohla pokračovat, víc si toho užít, protože mi to připadalo jako svatokrádež. Ne, neměla jsem žádné právo se jej dotýkat a vůbec jsem se necítila hodna něčeho takového...
Nemohu říct, že bych se pak již nedotýkala. Kaya se sám vybízel, dával možnost sáhnout, kam budeme chtít. Jeho vycpaný hrudník, sukně, ruce... strašně moc jsem toužila se dotýkat jen jeho prstů... přála jsem si políbit mu ruku, uctít jeho krásu... ne si ji brát, jen uctít.
Byl... těžko se to popisuje.
S Nex jsme každá koupili Kayovi červenou růži, první mu ji dala ona a on byl tak miloučký, když si ji bral... a tu svou jsem se bála, že mu nedám, pořád jsem nenašla správný okamžik, až jsem z toho byla zoufalá a cítila jsem se neschopná a bezvýznamná... ale když se mi to podařilo, tak on ji políbil a dokonce ji zapojil do choreografie. Bože! To byl nádherný pocit~
Kayova choreografie neměla chybu. On se umí prodat. Možná ne tolik prodat, jako umí si všechny omotat kolem prstů. Stačil u něj sebemenší pohyb a já jsem si říkala, že je to to nejvíce erotické, co vůbec může být... pak se zase kousíček pohnul, zadíval se jiným směrem a to teprve bylo to nejvíce erotické. Trochu mi připomínal geishu (spíše onnagatu), hlavně, když se převlékl do druhých šatů. Dokonale pracoval s rukávy a dlaněmi, jeho pohyby hlavou nebo posouvání nohou... on přesně ví, co je potřeba v každou chvíli udělat, aby to vyznělo nezapomenutelně. A s jeho koleny... (ty kolena mám pořád před očima).
Krásný byl okamžik, když se ujišťoval, že je roztomilý. Nebo když nevěřil, že mu rozumíme, když mluví japonsky (ne, že zrovna já bych mu zcela rozuměla).
Abych dokončila pasáž o Kayovi - určitě jsem toho spoustu zapomněla, ale je těžké to nějak seřadit, aby se nic nevynechalo, protože každý okamžik to byl Kaya, kterého jsem chtěla vidět a dostala mnohem víc, než jsem kdy čekala. Ale abych tedy ukončila, tak jsem mu vezla dva dárky. Obojek a batiku, kterou jsem dělala. To jste měli vidět, jak se mu rozzářily oči, když uviděl tu batiku. Opravdu nehrál - pokud ano, tak D to prostě nepoznala -, že se mu to líbí, ale skutečně se mu to líbilo. Říkal, že je to moc hezké. Byl neuvěřitelně roztomilý a miloučký....
Bohužel už Nex se s ním nemohla obejmout a já jsem se ani nezeptala, i když jsem po tom tolik toužila. Tak jsem jen s úklonou se stáhla... potěšená, že se mu to líbí a to mi stačilo.

Satsuki přišel po Kayovi. Trochu jsem měla problém, že jsem byla za Scope, protože Scope je vlasatá a vysoká a já se musela okamžiky snažit, abych viděla. Ale Satsukiho neznám a na něj samotného bych nejela, takže jsem tolik nepotřebovala být u něj (i když pravda, stále to byla druhá řáda xD). Nicméně... i tak jsem dostala vyliskané kabelem od mikrofonu, což mne dostalo xD.
Zazpívala jsem si s ním nějaké písně - předtím jsem ho týden naposlouchávala -, ale bylo to nic v porovnání s tím, jak jsem zpívala všechno s Kayou a slyšela, co jsem potřebovala od Kayi slyšet.
Pokud Kaya byl porno pro mne, tak Satsuki, který přišel po desáté večer byl s hvězdičkou (měsíčkem, nebo co se dává pořadům, které by neměli sledovat děti). Shrnu to, protože skutečně k Satsukimu necítím tolik hluboký obdiv jako ke Kayovi.
Satsuki je děvkař.
A to pořádný!
Nechal si rozepnout košili - koncert Satsukiho by se dal napsat jako hodně žhavá erotická povídka, kdyby se popisovalo od začátku do konce -, v některé chvíle mu hladilo hruď deset rukou (má úžasná tetování :) ), dráždily mu bradavky, hladili ho úplně všude... a on prostě chtěl, byl u publika tak, aby ty ruce byly na něm a on si to užíval.
Bylo to divočejší než Kayova část, protože jsme si u zaskákali a zapovzbuzovali (zezadu se o mne otíral takový odbarvený Asiat, zvláštní, že kolem dokola tam bylo fakt hodně místa xD).
Ovšem já nejsem ten pravý, kdo by o Satsukim měl povídat.
Chvílemi mi připomínal Yoshikiho, měl takové blond vlasy a tu rozhalenou košili. Občas dělal, že je stydlín, ale jen dělal... hrál si. Úplně jiným způsobem než Kaya, ale taky si hrál a užíval si obdivu.
Musím uznat, že zpívá hodně dobře a některé písně se mi líbí. Ač bohužel náš chudák kytarista s dlouhými vlasy, kvůli kterým by člověk obětoval ruku, a celkově kytarista koketa - jehož zadek jsem měla pod rukou a to si přesně zasloužil, koketa jedna! - na nejméně půl koncertu měl problémy s kytarou, takže hrály bubny, basa a do toho zpěv - kytarista mezitím roztleskával publikum a různě improvizoval ;) -, i tak to bylo procítěné.
Když hráli poslední dvě písně s Kayou, tak mu Satsuki věnoval bílou růži, kterou mu nesla Scope. Vtipné na tom bylo, že růže mezitím povadla a on ji trošku pošlapal, ale Kaya měl nadšený výraz a mával si s ní, i když já se bála, že každou chvíli se jednoduše rozpadne. To bylo úsměvné.
Poslední dvě písně se Kaya objevil v bílých krajkových šatech se závojem, bílé paruce... a abych zde doplnila poslední úžasnosti Kayi, tak mu z pod paruky trochu vyčuhovaly jeho pravé vlasy a nebyl zcela hladce oholen, trochu na jeho tváři bylo cítit, že je muž. Dávalo to tomu ještě úžasnější kouzlo. Protože ono je potřeba, aby pod těmi šaty to byl muž.

Je to zmatené, vím, a neúplné... ovšem nedá se to popsat.
Čekání před klubem než odjedou se nám nevydařilo, protože jsme byli příliš zainteresování a málo zdrženlivý. Mrzí mne, že jsem se nemohla naposledy uklonit Kayovi, ale i tak... je to mnoho zážitků a já doufám, že si to udržím v paměti, i když bráno do hloubky to pro mne má po psychické stránce všechno fatálně zničující význam.

Žádné komentáře:

Okomentovat