Pokud kanibalismus hadů vede k vzniku draků? Je pak lidský cestou k nadčlověku?
Potřebuji nové tělo. A novou duši.
Protože mne blog.cz donutil k činu, tak teď probíhá velké rozmýšlení se, jestli se tady nakonec zveřejní povídky z archivního blogu. A tedy se původní oprašování rychlostí blížící se k nule buď zrychlí a nebo úplně zastaví.

Jste tu poprvé a máte problémy se orientovat? Snad pomůžu zde.


Děkuji za vyjádřenou podporu komentujicím. ;)



-

středa 11. května 2016

[AF 2016] D's bizarre adventure

aneb Něco jako report z animefestového víkendu s doporučením Jojo's Bizarre Adventure 

Ani by mne nenapadlo, že byste mohli chtít slyšet, jak jsem si užila AF. Ale když chcete... Byl to celkově dobrý víkend, i když mne zároveň i trochu zklamal.

(Takže pro ty, co by sem zavítali jen náhodou a nejsou zvyklí na mé reporty, které jsou čistě o mém osobním prožitku a nemají v sobě ani kousek jakékoliv objektivity, vězte, že přesně tohle je takový report! xD)

27.4. - 1.5. jako do deníčku ;)



- STŘEDA -
Proč začínám od středy? Protože jsem do Brna jela přes byt v Olomouci. A teda ze středy na čtvrtek si užila dobrý večer s džusíkem, vodkou, Nex a s těmito ↓ koncerty. Kdy se mne za mých - kolik vlastně, že mám let? určitě tolik, abych si nepsala deníček - mnoho let poprvé zeptala prodavačka v Albertu na občanku! Oh! Jóga se vyplácí! Asi začínám vypadat mladší~ *.* (Spíš ne.)

The Gallo - poslední dobou je mám vážně hodně ráda. Jojo dokáže znít jako racek a jako koza, prostě skvělé tohle celé! xD Jejich poslední album je naprosto dokonalé! Doporučuju! Samí démoni v něm jsou!

"The Gallo do Evropy!" - a všichni se mnou opakujte, dokud nevyhlásí tour! 


Morrigan - takhle skupina je zajímavá, protože zpěvák Aryu vypadá jako Setsuna z Víly (a mají myslím bubeníka, co se opravdu jmenuje Setsuna), ale to zpívání mu naživo tak strašně nejde! Člověk by si ho pošahal a pohleděl, ale kruci... ten zpěv, huh? Co to je?! xD Budiž mu odpuštěno, protože vypadá jako Setsu!

I tak, možná trochu méně hlasitě skandujte se mnou - "Morrigan do Evropy!"


A k nim teda i trochu hlavní [kokturny] (z Cockturnal Sucklust) Hira (zpěváka z Nocturnal Bloodlust), protože ten zase vypadá jako Xanxus z Víly... a my s Nex ho poslední dobou "máme v obdivu", přestože je to [kokturna]/čurák, protože jsme se podívali na Jojo's Bizarre Adventure (viz. níže) a prostě vypadá jako Jotaro s těma jeho pazourama. A zároveň znovu opakuji, že jako Xanxus, jak je tady takový plamenný a rozčílený a má ty své pazoury (kterými houpe jako gorila) a je to [kokturna]! xD

A tady - ani skandovat nemusíte, protože jsou to [kokturny] a já se osobně děsím toho, 
že by při koncertu Hiro ukázal svým satanským hordám ty metalové srandy jako mosh stěnu nebo kruh... T.T A zároveň vím, že kdyby byla možnost, tak bych na ně jela
 a musela bych se toho účasnit se svou křehkou duší. xD



A tím asi vesměs skončilo cokoliv věnované j-rocku, protože už tady v ČR ani nemá takovou popularitu, aby byl na konech spojených s Japonskem. :/

(Čtvrtek můžeme vynechat, vstala jsem pozdě, nic se mi nechtělo, ani se sbalit a jen stěží jsem si dodělala rohy.)

-PÁTEK-
Protože jsem v třetím ročníku bakalářského studia (a to je i ten důvod, proč pořád tvrdím, že nemám čas a mám spoustu práce, ale ve skutečnosti nic nedělám a jen se ta práce hromadí) končil mi zrovna ten den semestr, takže jsem musela být ve škole celou dobu výuky až do jedné hodiny.
O půl jsem se sebrala, abych stihla vyjet z Olomouce do Brna 13.07 - znovu s Nex, ale tentokrát i s jejími přáteli s japanistiky. Ne, že bych na ně skutečně zahlížela, neměla je ráda, nebo s nimi pohrdala... ale znáte mne, moc mi ta komunikace s lidmi nejde a tak se jí vyhýbám, když nemám co říct a vím, že to stejně nikoho nezajímá. (Už ani tady na blogu vás povětšinou nenutím číst své "Plky a filipiky"... většinou... xD) Takže mi prostě byli ukradení a já jsem se věnovala příjemnému pocitu z cestování vlakem. Mám vlaky opravdu ráda!
V Brně jsme se od nich oddělili, abychom se ubytovali v bytě mé sestřenice, která odjela na víkend s manželem a dcerkou pryč, takže jsme měli jen pro sebe jejich ložnici s pracovnou... a v bytě - v šestém patře bez výtahu, tahat kufr lolitího oblečení byl můj úkol jako siláka Jojovského typu xD - ještě byli spolubydlící, ale ty jsme skoro vůbec nepotkali.
Jakmile se Nex převlékla a upravila do svých bílých Moi-même-Moitié (proč zdůrazňuji značku? Pro Many a Malice Mizer neznalé, návrhářem je Mana, který byl mimo jiného ve velmi slavné visual-kei skupině Malice Mizer, na které jsem na j-rocku začínala, a když jsem ji objevila, bylo to jako najít svůj upírský/aristokratický "domov", přestože vznikla v roku a téměř i měsíci, kdy jsem se narodila... a skončila už sakra dávno. T.T)
Poté jsme dojeli na Výstaviště, které vlastně bylo jen 30 minut chůze a jako praví lidé z Olomouce bychom to nejspíše i bývali byli chodili, kdybychom neměli na sobě "kostými" a nepohodlné boty...
Fronta ke vstupu byla velmi dlouhá, ale uběhla docela rychle. Vydali jsme se mapovat území... potkali známé (některé jsem neviděla už řádku let, ještě z období mnou a Sei pořádaných lolita srazů v Hranicích! a některé nové - dívku a chlapce z koncertu Dio), Nex si nacvičila lolita přehlídku, přičemž já jsem se dívala na dost marnou soutěž v tančení, prošli jsme si stánky, domluvili jsme se s Ruukim, že pojedeme společně do Mnichova na Girugamesh příští týden (spanilá jízda zase xD)... a najednou byla půlnoc, tak jsme se vydali domů.

Nějaké fotky - jako ostatně vždycky všechny fotky, nebrat je moc vážně a nemít z nich trauma do konce života!
Selfie s rozbitými brýlemi od Erizu.

Selfie s rozbitými brýlemi od Erizu a s Nexie



Nex, já, Kvička a Erizu

Ještě malá poznámka k Brnu. Úplně mne překvapuje, jak je Brno plné "pravých jáder ema". Asi i nějaká dojela na AF, ale stejně... a teď to vůbec nebrat ode mne urážlivě, fakt ne, bylo to tam jedno jádro vedle druhého (a i jiné jádra než jen ema tam byla xD).
Mám ráda emaře, přestože/protože jsem se s nimi nikdy moc nestýkala. Líbí se mi. Takové hezké "emo prdelky" xD Ok. Už bylo navymýšleno dost vtipů/průpovídek na mne a emaře a asi bych se jich neměla držet a hlásat je, když v neznalém prostředí asi nebudou správně pochopeny.
Takže - nic proti emařům, to, že jich tam bylo hodně, alespoň znamenalo, že jsem se mohla na něco hezkého dívat. ;) S láskou, Durcenwe...


- SOBOTA-
Přestože jsme šli spát asi někdy kolem druhé, tak jsme vstávali ještě před osmou... a připadali jsme si jako na líbánkách. Není to zatraceně romantické?

Foceno přímo z postele
 Ráno jsme se museli dostavit na AF docela brzy, protože Nex měla lolita přehlídku, před ní zkoušku... takže jsme hned po příchodu zamířili do části, kde byly obchody s lolita módou. No, nemám moc, co bych si řekla s lolitami, i když v téhle komunitě tak na půl těla jsem už cca deset let (? nevím, jak dlouho přesně). A tak jsem spíše dělala Nex doplněk - na sobotu jsme byli společně slazené!
Tedy přesněji byla jsem démon, kterého si vyvolala z přívěšku. Hezké, že?

Naše cool ruce xD
Jedna zrcadlová
A jedna od potulného fotografa
S Erizu jsme si vystáli frontu (osobně jsem ráda, že jsem moc nechodila na přednášky - váže se to k tomu, že když jsem byla jednou jedinkrát na AF, tak jsem byla na přednášce o slashi a její autorka řekla, že v ČR nikdo nepíše dobré fanfikce, z čehož jsem měla málem infarkt, protože když už ne za sebe, tehdy ještě fungoval blog mé oblíbené autorky fanfikcí na j-rock, za kterou bych té přednášející i jednu vrazila -, protože to bych celé dny trávila ve frontách - stačila mi tahle na lolita přehlídku), podívali jsme se na velmi pěkně zpracovanou přehlídku...
A poté už znovu s Nex vlastně spíše jen tak bloudily mezi lidmi, stánky, jídlem...

Já a nejpomalejší vrah s jeho lžičkou
Já a Sparťané

Vím, že v jednu chvíli Nex chtěla jít na nějakou přednášku o něčem lolitím, tak jsem se od ní odpojila... a že zrovna nebyl nikdo známý poblíž, tak jsem se tak procházela sama - dělám to vlastně ráda, že se mezi cizími lidmi procházím úplně sama -, než jsem se usadila na lavičku a sledovala jsem, jak nějakou sexy superhrdinku natáčí nějaký chlápek s dronem a asi půl hodiny jí nutí furt chodit tam a zpět a tam a zpět a dívat se takhle atd. Až jsem byla ráda, že na sobě nemám nic podobného, abych musela takové peklo podstupovat. Litovala jsem upřímně modelky.
A konečně se mi podařilo odchytit si člověka s koňskou hlavou, který si dělal selfie s co nejvíce lidmi... ale bohužel, tuhle fotku nemám - škoda!

S Nexie... teda hlavně s Erizu jsme seděli chvíli venku a sledovali mladé tanečníky, přičemž jsme si tak celkově dělali srandu ze všeho. Tohle mám ráda, povídání si o ničem (už jsem to myslím psala do reportu z Dio, že na koncertech mám ráda i tu část, jak unavení blábolíme nesmysli a smějeme se všemu v noci v cizím městě bez střechy nad hlavou a bez možnosti se vyspat, odsouzeni čekat na ranní spoj xD) - jen mne mrzí, že se zase nějak zazdilo, že jsem s sebou měla svou "j-rock hru", kterou se vážně hodilo si zahrát. Protože je to skvělá hra!

Zase nějaké selfie - vlastně focené jen proto, že jsem se snažila zachytit své rohy, abych si je mohla dát na FB... a napsat třeba Dadovi, že taky vyrábím rohy, když on mi to tak píše. Ale teda - zatím jsem to neudělala.


Můj nejvíce statečný čin - dobře, ne statečný, spíše přemluvila jsem se, že když napíšu někomu, nebudu ho obtěžovat, otravovat a jeho případný nezájem mne neponíží - byl, že jsem napsala ještě v noci svému - vůbec ne mému - ok, jednomu člověku, o kterém jsem si myslela, že jsem ho viděla... ale nakonec to nebyl on. (Ale on zareagoval velmi hezky, překvapivě...) Takže pokud někdo byl spálen mým pohledem, pravděpodobně jsem si vás při své sleposti jen s někým spletla. ;)
A propos - opravdu ráda nosím tyhle krajky přes obličej, mám pak pocit, že mi nikdo nevidí do tváře a já můžu beztrestně hledět, kam chci, a ksichtit se, na koho chci. xD Otázka je, jak moc opravdu nikdo nevidí, co pod krajkou dělám~

Domluvila jsem se se Seiriel, že se sejdeme před animefestem. Nemá cenu mluvit o tom, jaké to mezi námi teď je. Takže jsme si dali s Nex napřed zmrzlinu, protože bylo opravdu krásné počasí.
Poté! No považte, potkali jsme cosplay Jotara z JBA.

Sice takový mlaďoulinký, ale přece!
Proč je to pro mne důležité? Asi týden před animefestem jsme totiž s Nex konečně vymysleli, co bych mohla cosplayovat... a byl to právě Jotaro z Jojo's bizarre adventure! Přesně postava pro mne - povahou, vzhledem... A mysleli jsme, že nikoho nepotkáme, kdo by ho cosplayoval. Spoustu dobrých cosplayů na AF bylo, ale spoustu taky ne tolik dobrých - a hlavně mne rozčilujících, protože mnoho z toho, co je populární v dnešní době, nemám ráda... A kdo zná Bořivoje, moc si neužije jiných cosplayů Erwina.
A to mi připomnělo, že jsem potkala nějaké dvě slečny cosplayující Leviho a Erena... a jak jsme tak s Nex za nimi chvilku šli, tak jsem velmi nahlas dávala znát, že ereri je opravdu špatné a nereálné... protože sice nevedu "tumblrové války", ale ereri mne upřímně štve (hlavně, protože polovina povídek s označením eruri, je eruri jen jako "vztah, v kterém Levi trpěl, než se zamiloval do Erena" -> všichni, co mají rádi ereri za to musí trpět!)... xD
A při čekání jsme si ještě objednali pizzu, což pak po nás zopakovalo více lidí (pizzerie by nám měla zaplatit reklamu, protože si s dovozem na AF určitě vydělala), abychom měli pizzu k tomu představení, jakým byl nějaký pomatený křesťan hlásající víru před AF... a potýkající se s lidmi, které bavilo ho chodit trolit.


Potom jsme zamířili na velmi zajímavou přednášku o viktoriánské medicíně a hygieně - opravdu poučná přednáška! Hlavně "věčná pilulka" je něco, co nikdo z vás v rodině nechce. xD Ale není se čemu divit, že Angličani jsou takové ohavy, když přežili viktoriánskou dobu. I větší zrůdičky by se snesli...
A brzy na to jsme s Nexie odešli, protože od osmi byly dvě párty asijského stylu a my jsme chtěli nejméně na jednu jít. Původní plán byl jít na jednu, když ta se nám nebude líbit, tak zaskočit na druhou... ale dopadlo to úplně jinak.
Vrátili jsme se na byt, převlékli se, protože s rohama nevím, co bych na párty dělala, že? A vyrazili zpátky, tentokrát pěšky, abychom tak v devět byli u Výstaviště, o nějaký čas později v klubu.
No. Mysleli jsme si, že tam nikdo nebude. Ale byl. Ovšem - moc potěšující to nebylo.
I když mi nechce prodat prodavačka vodku bez občanky, tak už přece jen mi není -náct a neposlouchám pop... a jsem trochu zvyklá na jiné párty než "diskotéky". Cítila jsem se docela nepatřičně mezi těmi všemi živými mlaďochy.
Trocha vysvětlení: Právě o mně koluje taková průpovídka, že "jsem mrtvá uvnitř". A ono to často je vidět třeba na fotkách, že mé oči jsou mrtvé, ale zbytek není (občas je i zbytek). Možná by k tomu mohlo být více máčky, ale ta asi není důležitá. Takže jen... "jsem mrtvá uvnitř" (a třeba proto vlastně je mi toho tolik lhostejné).
A vtipné na tom je, jak když jsem se fotila z jedním emařem, který předtím chodil s "free hugs", tak jsem najednou byla živá, ale on naprosto mrtvý (ok, asi mu nepřipadalo tolik "žůžo" fotit se se mnou, jako mně připadalo focení s ním xD).


No, ale zpátky k té párty. Takže tam na mne bylo moc živých lidí. A moc korejského popu.
Když jsme tam šli, říkala jsem si, že to půjde... a možná, kdybychom se více opili nebo Nex nebolely nohy, nakonec bych se přemohla, protože přece jen ráda tančím. Ale... huh.
Navíc na rozdíl od toho, na co jsem zvyklá, u pravidelné CDY, tam bylo málo prostoru. Někdo to říkal, že když chceš tančit industriál, tak musíš zabrat co nejvíce prostoru. Ta jsem zvyklá máchat rukama a pohybovat se (a dělat blbosti jako "kopat hroby", "věšet prádlo", apod.)... a na k-pop párty mi zavazeli lidi. A mě nebaví jen stát na místě a kroutit se, abych vypadala jako sexy roštěnka. (Můžu vůbec vypadat jako sexy roštěnka? :/)
Takže to vypadalo s naším pařepěnkováním dost bídně. V deset jsme tam dorazili, do jedenácti jsme se rozhlíželi, poté jsme něco popili, začali tancovat... o půl dvanácté Nex už tancovat nechtěla, že jí bolí nohy (a to i BTS proseděla), no a před jednou jsme šli.
Ale je vtipné, že Nex vypráví, jak to bylo boží, ale že jsme byli unavení... já raději nevyprávím. Nicméně jsem měla potom problém, abych si poslechla tu svou jedinou korejskou skupinu, co mám docela ráda, jak moc jsem měla vyhnaný odpor k veškerému k-popu. Tenhle typ párty není pro mne.

Neptejte se proč, ale trošičku jsem propadla BTS. Ovšem na jiné úrovni, než kdy jakémukoliv j-rocku. A hlavně... fakt se nestanu k-popovým fanouškem, protože tahle společnost a filozofie není nic pro mne.



-NEDĚLE-
Na poslední den jsme měli naplánovanou přednášku o tom, jak cosplayovat s nedostatky... a pravda, že pro cosplay v mém případě je potřeba potřít spoustu nedostatků. Jenže... my s Nex máme přesně ty nedostatky, u kterých buď nepomůže nic, máme si vybírat jiné postavy, nebo se fotit pouze z úhlů, případně používat photoshop. xD Takže nic... ale přednáška to byla zábavná.
Stejně si na toho Jotara prostě troufnu! A Nex bude s největší pravděpodobností Dio.

Takhle budeme s Nex vypadat ;)
(kreslila Nex)
Zbytek neděle asi stejně jako celý animefest jsme se bavili s přáteli, než jsme se od nich odpojili. Nex jela zpátky do Olomouce, já jsem měla dvě hodiny do toho, než mi přijede sestřenka, takže jsem se znovu sešla se Seiriel v blízkém parku, a pak byla se sestřenkou a jejím malým dítětem.
Znovu k tomu, jak nejsem moc dobrá v bavení se s lidmi:
Sestřenka musela dítě přebalit, tak já abych jí ukázala, že mne to nijak nepohoršuje, jsem jí řekla něco ve smyslu: "Buď ráda, že to nemusíš olizovat." S mláďaty se stýkám jen kočičími, no. xD
Zaráží mne, jak v Brně jsou zastávky dvě minuty chůze od sebe... ehm, Brno, opravdu je to nutné? :/
Domů jsem přijela absolutně bez peněz, protože duben byl velmi finančně náročný. T.T (A po cestě ve vlaku jsem seděla s ani ne desetiletýma hlučnýma baletkama, ale že jsem mrtvá uvnitř, nasadila jsem absolutní lhostejnost a nějak to přežila.)

Hodnocení animefestu? Jediné, co mne mrzí je, že jsem se neseznámila s žádnými novými lidmi. Ono je to vlastně těžké, tyhle kony jsou o tom, že se tam člověk baví s přáteli... a tak tam chodí skupinky lidí, které se znají a těžko se násilně mezi ně člověk začlení. Člověk mého typu určitě. Ale zase na druhou stanu jsem ráda strávila čas se svými známými.



JOJO'S BIZARRE ADVENTURE

Možná jste si všimli, že tomu anime celkově moc nedám... ale teda poslední dobou se dívám na anime více, než člověk, který vždy tomu anime dával hodně, takže asi nakonec - ono celkově ve vztahu s ním jsem najednou zjistila, že všechno byla lež nebo alespoň polopravda - tomu anime dávám dost. A pomohlo mi tohle prohlédnutí... protože už se svobodně můžu dívat na cokoliv bez toho, abych chtěla nějaké "sdílení" od toho člověka. Tak jsem se začala dívat na JBA.
Proč? Protože Jojo z The Gallo je pojmenovaný podle postavy z JBA, resp. Jojo je zkratka hlavních postav... podle anime znám: Jonathan Joestar, Joseph Joestar, Jotaro Kujo a ten poslední - jak ten se jmenuje? Série s ním právě teď vychází a nechytla mne zatím tolik, jako ty předchozí. Prostě Jojové. Takže je pojmenovaný Jojo podle JBA celkově. A protože ho mám ráda, tak jsem se začala na JBA dívat a neuvěřitelně mne to chytlo.
(A zajímavost je, že hlavní záporák je tam Dio, a podle mne i Dio (na jejichž koncertu jsem byla) jsou pojmenováni podle tohodle Dia. xD)

Důležité je, že JBA je naprosto skvělé! Když se tam píše podivné, tak opravdu je to podivné dobrodružství, kdy u každého dílu si říkáte, že to podivné tam prostě je právem. ;) A přestože gify jsou dost často zavádějící, že se jedná o nějaké "podivné" yaoi, ukázka:




(pro vysvětlení k dvěma gifům výše - scéna na YT: zde)

Opravdu je to anime pro -náctileté chlapce, typické šónen, kdy dokonce díly jsou řazeny tak, že každý díl se bojuje s jedním záporákem, kterého když neporazí přátelé hlavního hrdiny, tak ho určitě porazí hlavní hrdina.
Nicméně - je to to nejlepší šónen, co jsem kdy viděla! Dokonce asi mé nejoblíbenější anime, protože mám pocit, že celý život jsem právě tohle chtěla vidět. "Na tohle čekala! Našla konečně to, co bylo stvořené pro mne!" Gify odsud se dají použít na každou životní situaci (a dost často si i situace tvořím jen proto, abych ty gify, které jsou úžasné, mohla použít na FB do statusu. xD)
Takže doporučuju s láskou...


Ukazuji vám na to jazykem...


(i jiné věci tam umí s jazykem)


Kdybyste si mysleli, že jsem perverzní, tak se vždy můžete zachovat jako děda Jojo.


Ale hlavně je to velmi mužné, vtipné a Jotaro má úžasně cenzurovanou cigaretu ve svých sedmnácti. (Nikoho by ani nenapadlo, že kouří, co? Vynikající cenzura!)


U málokterého anime jsem se tak pobavila, jako právě tady! Jediný jeho vedlejší efekt (kromě toho, že vážně nechápu, pro jakou sortu mladých chlapců je, protože z nich určitě vychovává gaye a úchyly xD) je ten, že jak jsou jeho postavy tak "nabuchané" až "přemrlé" (opak od nedomrlý), začnou se vám líbit svalovci (alespoň někteří, pokud se vám dříve nelíbili vůbec). xD

Tak snad to někoho nakonec zaujalo, mé drahé růže...

2 komentáře:

  1. Takže spousta emo v Brně jo? :D No, aspoň sis to užila :D Chudák ereri fanynky, byly zostuzeny. XD
    Jojo Bizzare Adventure mi už hrozně moc lidí doporučovalo, ale já se k tomu pořád nějak neodhodlal... No, možná, že na tebe dám. Ale to video na vysvětlení tomu moc nepomáhá, spíš naopak řekl bych :D
    Kroketa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, vždy si říkám, že emo je mrtvé, pak se octnu v Brně a jsem velmi překvapena, že ještě žije a v takové hezké formě. (Mé dvanáctileté já ožívá a zase sní o emo příteli, když to v Brnu vidím...) xD
      Ereri fanynky si to zaslouží~ xD Hanba jim!
      JBA je nejlepší i v mnoha dalších aspektech, co jsem neuváděla. věz, že taky jsem si napřed říkala, že se mi to nebude líbit, že se mi nelíbí kresba, atd. ale pak jsem tomu propadla. Dej tomu šanci! Třeba se pak staneme přes JBA kamarádi (protože každý, kdo má rád JBA, je můj kamarád). xDDD

      Vymazat