[aokise] Stvůry nepláčou 6/6

Tentokrát jsem se trochu opozdila, chtěla jsem vydávat kolem šesté hodiny, ale nestíhám a z nějakého důvodu se mnou poslední dobou nespolupracuje internet. Huh! Nakonec jsem přímo sem nedala žádnou obrázkovou ilustraci, kromě mého oblíbeného sestřihu na Aomineho (na konci).

Určitě se brzy vrátím ještě s jedním aokise, protože už ho mám skoro dopsané. Ale zatím nebudu slibovat kdy (zkusím to do týdne nebo dvou), protože jak víte, já a termíny úplně nejsme kamarádi. Tak přeji příjemné čtení! ;)

Stvůry nepláčou

[5/6]

VI.

... držel jsi mne v náručí.

[aokise] Stvůry nepláčou 5/6

Už teď jsem trochu časově pozadu s mým plánem, tak rychle vydám a budu spěchat jinam. Ale slíbila jsem, že to bude venku hned ráno, tak je, nejvíce ráno, co poslední dobou zvládám. Huh.

Tentokrát mne napadlo několik nesouvislých myšlenek ohledně toho, kdo ze skupiny se Aominemu asi líbí, když má slabost pro světlovlasé. A zrovna u téhle písničky, co v textu pouštím, jsem několikrát rozebírala (asi hlavně v reportu z lednové tour), jak i pro mne jsou jara těžká, a jak někdy zcela rouhačsky, toužím, aby všechno hezké mne nechalo konečně jít. A že oběšení má svůj vlastní význam mezi sebevraždami.

Ha, teď to vypadá, že ta kapitola bude úplně jiná. Nechte se tedy překvapit! (A moc se neděste. Jsem vlastně hodný romantik.) 

Stvůry nepláčou

[4/6]

[aokise] Stvůry nepláčou 4/6

Tak jste se komentáři připomněli tak aktivně, že jsou to teprve dva dny od minulého vydání, a já už si myslím, že tři, a plaším tu, abych to všechno přichystala... ale když to mám přichystané, tak doženeme teda skluz minulého dílu.
Děkuji za vaše reakce. ;)
Dala bych vám tu nějaký aokise sestřih z YT, ale všechny mají hrozně špatnou hudbu, a tím mne iritují.
Asi jsem si to na instagram nedávala, i když jsem před nějakou dobou chtěla, ale mám koupené šedo-černé běžecké boty japonské značky (od ledna, kdy jsem se dívala na KnB), kde pravé říkám Aominecchi a levé Ahomine (Aho="blbec"), a to protože zatímco moje pravá noha umí krásně chodit a krásně plavat, levá noha neumí nic, jen většinou bolí! Ehm - co ostatní autoři píší v úvodech povídek? xD

Stvůry nepláčou

[3/6]

IV.

... Nechci se nechat zranit víc než takhle

[aokise] Stvůry nepláčou 3/6

Teď to vypadá, že jsem to měla naplánované, ale vydávání jednou za tři dny je příliš krátké časové období, ještě když se do toho zaplete víkend. Tři dny uplynou, ani si toho nevšimnu. Ale alespoň jsem si vzpomněla v tom čtvrtém dnu...
Je to spíše něco, co se dělá v anglicky psaných povídkách, že i když nejsou přímo v ichformě, tak jsou soustředěné jen na jednu postavu. Věřte, že po dopsání celé knihy v ichformě, mám ichformy dost na celý život, huh. Ale i když to zrovna není něco, co by mi tak úplně sedělo (pojďme psát romány ve stylu ruského realismu, s dlouhými úvahami a popisy u všech zúčastněných postav a s božským nadhledem!), tak tady to - ač to zkracuje a omezuje text - podle mne krásně slouží k tomu, abych ukázala, jak Aomine vnímá svět jen ze svého úhlu, omezeně díky svému psychickému rozložení a s názory (na sebe), které jsou tím ovlivněny.  

Stvůry nepláčou

[aokise] Stvůry nepláčou 2/6

Jsem chronický vydávač se zpožděním (ne, dnes jsem se nezpozdila, dnes je vše ještě na čas). I když povídku mám napsanou celou a tedy se nemusím potýkat s časným dopsáním dalšího dílu, tak jsem velmi zmatená, jaký je den. Trvale. Tak se případně připomeňte, že tři dny od posledního vydání uplynuly.

Nevím, jaký máte názor na hudbu Dir en grey, ale pro mne je zrovna diskografie Dir en grey takové napojení na databázi vlastních pocitů. Ale ani tak se nebudu tvářit, že jejich texty si propůjčuji přesně tak, jak jsou myšleny, nebo že mé překlady vystihují, co Kyo myslel (vystihují jen to, co já si myslím, a kde v mé databázi pocitů leží).

Stvůry nepláčou

[aokise] Stvůry nepláčou 1/6

V lednu jsem znovu sjela Kuroko no Basket, a tak jsem si nemohla odpustit vrátit se k [aokise], alespoň na nějaký čas. Protože se mi nejen připomnělo, jak moc mám ráda tenhle pár, ale překvapily mne nějaké rysy Aomineho života, které mi před roky tolik nevyzněly. Vím, že už je to docela starší fandom, ale třeba si na něj ještě někdo vzpomene (stejně jako na tohle místo).

Povídku budu vydávat po částech každé tři dny. A nejspíše se tu objeví pak ještě jedno aokise, protože už ho mám rozepsané. 

Stvůry nepláčou