Rozmyslela jsem se, že začnu s novým (pro začátek) ročním projektem, který můžete naleznout na mém YouTube.
POVĚSTI TŘÍ STROMŮ
Hlavní motivací bylo, že jsem si to chtěla už nějaký pátek vyzkoušet, a když mne konečně osvítil pořádný nápad, tak jsem se rozhodla pustit do jeho realizace. Protože víte jak to je: dneska pustíte nápad a zítra z něj někdo jiný zbohatne. (Ovšem reálně všichni vidíme, že takhle nezbohatnu.)
V duši jako v zemi pokryté sněhem hluboko leží semena nedomyšlench myšlenek a cítů, které nestačily rozkvést. Tlustou vrstvou líné lhostejnosti a smutné nedůvěry ve vlastní síly pronikají do tajných hlubin duše nepozorovaně nová zrna dojmů a bytí, hromadí se tam, tíží srdce a nejčastěji umírají součastně s člověkem; nedočkaly se světla a tepla nezbytného pro růst života jak vně, tak i uvnitř duše.
[Maxim Gorkij]
Další motivací je úmrtí mého otce. Zkrátceně: člověk se může odevzdat osudu (a myslet si, že je v nic nedělání pohodlí a štěstí), ale pak už zbývá nic jen smrt, a ta dlouhá nečinnost po předchozích hříších vezme všechno dobré, co by po něm mohlo zbýt jako vzpomínka. Takže - i kdyby to nemělo význam a i kdyby se tím nedošlo žádného cíle - je lepší cokoliv dělat, bojovat a nezůstávat na místě. Protože jedině na cestě leží cokoliv před námi.
Ze dna jsem se často dívala na umělce a připadala si nepatřičná, protože žili v barevnosti svého umění a vypadali, že prostě mají cokoliv navíc narozdíl ode mne. Ale i když nejspíše pozbývám takové pozlátko, přece jen mě nejvíce naplňuje když tvořím a sdílím. Takže proto se chci podělit o svůj kouzelný svět. A takhle forma mi přijde osvěžující.
Nevím, pro jakou základnu čtenářů/posluchačů vlastně tohle vzniká. Proto tu máme jakési výsledné schizma - jsou tu vlci jako mé touhy, stravitelnost pro širší publikum, neopomnění dřívějších čtenářů, a pak je tu koza příběhu. Proto se příběhy v psané a čtené formě mírně liší.
A na to navazuje i jistá variabilita, shrnutá na začátku hned prvního příběhu.
Tak při zpracovávání smrti vzniká představa nesmrtelnosti, jakou znovu upravujeme podle známých pravidel smrtelníků, představujeme si nesmrtelné bytosti zrozené, nějakého věku a živoucí natolik, aby život byly schopné přenášet dál. Ale všechno, co není lidmi, je myšlenka, a možná i celé lidské je jen smyšlené vesmírem.Proto si představte kohokoliv s pohlavím a ten někdo, ať zaujme věk. V dějinách a myšlenkách jiných lidí mohl být někým zcela jiným, ale ve vaší myšlence bude stejný a vám blízký, protože polidštíte jeho jsoucno. Nazvěte ho bohem nebo bytostí, a postavte se mezi tři stromy, abyste ho mohli spatřit. Pokud se vám v příběhu znelíbí představa, jakou zvolil vypravěč, změňte ji: to jsoucno zůstane tak či tak vyprávět příběh.
[Durcenwe: Slavnost svící]
Tak doufám, že se Vám nový projekt bude líbit. Pokud ano, komentujte, lajkute a sdílejte, aby se dostal do širšího povědomí. :)
POVĚSTI TŘÍ STROMŮ
únor
[Slavnost svící] - první povídka, který měla vyjít na Hromnice, ale stala se z nějakého důvodu tak děsivá, že jsem ji neměla koule zveřejnit, a na nějakou dobu mne zcela odradila od celého projektu.
březen
květen
červen
[Hlasem ozvěny]
srpen
září
listopad
prosinec
Žádné komentáře:
Okomentovat