Pokud kanibalismus hadů vede k vzniku draků? Je pak lidský cestou k nadčlověku?
Potřebuji nové tělo. A novou duši.
Probíhá oprašování starých spisů - velice sporně a rychlostí blížící se k nule - a nějakou dobu (v řádu stovek let) bude.

Jste tu poprvé a máte problémy se orientovat? Snad pomůžu zde.
Kdyby ještě někdo chtěl vyplnit dotazník pro mé drahé čtenáře - může zde.
Kdybyste měli zájem vyplnit dotazník k Nejen absinthové nejen víle - můžete zde.

Děkuji za vyjádřenou podporu komentujicím. ;)




středa 30. května 2018

[hikui] Poškádli mě

Víte, co si zasloužím? Urazit hlavu pěstí si zasloužím. xD Taky by to bylo řešení životní situace, že?

Přesně takhle - zoraoraorat!

Anotace:
hikui je náš vlastní termín pro Hira a Cazquiho z Nocturnal Bloodlust (jakože hi-qui), a to slovo mimochodem - pokud se nemýlím - znamená "krátký", což je naprosto dokonalé a skvěle vymyšlené označení pro tenhle pár. xD
Nedám za tohle ruku, že jsem zachovala původní charaktery. Asi jsem spíše potřebovala napsat něco takového pohodového. Protože má fáze nestanesedrakem vážně pohodová není.
Původně se to mělo jmenovat CZquiho sucklust (z Cockturnal sucklust xD) a jakékoliv jiné pojmenování je jen náhražka. xD Když mi někdo bude chtít spílat za tuhle povídku, řeknu, že je to následek post-traumatického syndromu z Hirova přirážejícího rozkroku na mém čele po celou dobu písničky VIP.


Takže přeji příjemnou četbu. Berte to s rezervou. ;)
A Nexus to může brát jako velmi opožděnou povídku na Valentýna, kterou si nezadala. ;P


Poškádli mě


Hiro si vůbec neuvědomil, jak večer šel do postele unavený.
Dokud se s trhnutím a pocitem paniky neprobudil po šesti hodinách spánku úplně ve stejné poloze jako usínal, a že to bohužel nebyla ani dvakrát pohodlná poloha (obvykle na zádech nespával), naprosto dezorientovaný si nevzpomínal nejen kde je, ale hlavně jaký je rok a možná si částečně nevybavoval ani vlastní identitu.
Tak moc byl předešlý večer unavený, že celých šest hodin jeho mozek úplně vypnul a trvalo mu dobrých několik vteřin, než začal po probuzení znovu fungovat. A ty vteřiny mezi spánkem a úplnou bdělostí byly zaplavené chaosem, kdy se mu vybavovaly staré vzpomínky jako možná realita.
A to přitom den předtím se nic, co by ho mohlo tak strašně unavit a způsobit mu špatné spaní, ani nestalo. Nikde nekoncertovali a stres z nahrávání ho v příštích několika měsících také nečekal. Možná měl trochu problémy usnout, což zase tak neobvyklé nebylo, možná díky tomu neměl správně vyvážený přísun a výdej energie. Ale že nakonec jeho mozek bude po večerní sprše potřebovat úplný restart – to vážně nepředpokládal.
Plně si uvědomil, kde je, až v chvíli, kdy se v jeho nohách pohnula kočka, která nejspíše vycítila, že brzy bude snídaně, protože její pán už je vzhůru. Vylezla si po jeho nohách na hruď až k obličeji a začala se o něj neodbytně otírat čumákem a hlasitě u toho vrnět.
Kočka – přesněji dvě – znamenala jeho byt v Japonsku. A tahle realita ho uklidnila dostatečně, že na okamžik ještě zavřel oči. Pro její neodbytnost ji začal hladit a chvíli se snažil nahradit odkládáním vstávání plynulé a pohodové probouzení, které mu sházelo, aby mohl začít nový den.
Otočil se na bok, protože se nakonec ozvala i záda, že ležet celou noc na nich bylo nepohodlné, a prohlédl si spící tvář svého přítele.
Přítele.
Musel se tomu usmát. Vlastně něco takového by jeho staré já – kterým se málem před chvíli probudil – považovalo za nejvíce fantaskní výjev toho rána, a hned by přemýšlelo, s čím alkohol kombinovalo tentokrát, že přišlo o jakoukoliv soudnost. Možná by i přemýšlelo, jestli z toho bude dobrá historka typu: „tak jsem se sjel, že jsem skončil v posteli s...“ a nebo by o tom měl navždy před svými tehdejšími přáteli pomlčet.
Ani teď úplně neměl jasno, do čeho se to vlastně pustil.
Rozhodně ovšem – kromě několika cigaret a nějakých skleniček s přáteli – teď byl čistý, takže své rozhodnutí nemohl házet na omámenou mysl. A když se tak díval do Kazukiho spící tváře a cítil se prostě spokojeně, že jeho přítel vedle něj spí (přestože k němu do bytu musel přijít už v době, kdy Hirův mozek procházel restartem), tak neměl důvod se bránit vlastním potřebám.
Byl to mnohem zdravější druh vztahu než s jeho holkou v Americe, přestože ji opravdu měl rád. Když se na Kazukiho díval, chtěl ho ochraňovat, ale necítil tu úzkost, že je skutečně před čím, a bezmoc, že jí nakonec nemůže pomoci, protože se dávno před ním točila v kruhu drog a velmi nezdravých vztahů, a on se mohl jen nakonec začít točit s ní. S Kazukim nic takového nebylo. Hirovi rodiče měli pravdu, že prostředí Japonska je v tomhle ohledu lepší než Amerika, i v hudebním průmyslu a na metalové scéně nebylo všechno tak přesycené možnostmi do toho znovu spadnout. Takže se Hiro ani nemusel bát o Kazukiho, že on sám mu ublíží jako Hirovi ublížila jeho bývalá přítelkyně. Do žádného drogového kruhu ho zatáhnout nemohl, možná tak do posilovny.
Kočka se několikrát prošla před jeho obličejem (strčila mu zadek pod nos jako největší klenot jejich přátelství), než se nejspíše rozhodla, že je potřeba jít zkontrolovat misku, zda v ní náhodou zázrakem se nějaké granule neobjevily.
Takže se Hiro mohl natáhnout a opatrně zčesat vlasy z Kazukiho obličeje, aby si ho lépe prohlédnul.
Trochu mu chybělo, že už nemá celé vlasy světlé, protože Hiro měl vždycky rád blondýnky (proč by jinak v prvé řadě chtěl jet studovat do Ameriky?). A také si úplně nebyl jistý, co si o jeho nynějším střihu má myslet. Ale Kazuki rozhodně potřeboval spoustu prostoru na sebevyjádření, a pokud Hiro byl schopný mu ho dávat v rámci vzhledu kapely, tak proč by nebyl ochotný to praktikovat jako jeho přítel? Kapela jistým způsobem navždy měla větší prioritu než jejich vztah – umělecké vyjádření konec konců pomáhalo se přenést přes jakýkoliv vztah. A oba věděli, že jsou spolu jen proto, že se shodují, že její existenci více ohrožovalo předchozí napětí mezi nimi než nynější jejich vztah. (I když polovina energie, co Hiro dával do zpěvu, byl hněv na Kazukiho a frustrace z něj.)
Takhle se zčesanými vlasy, s klidnou spící tváří a holými kostnatými rameny se Kazuki Hirovi líbil. A byl opravdu rád, že se probudil vedle něj. Přesto to záleželo jen na Kazukiho rozhodnutí, protože Hiro usnul hned po sprše, třebaže asi plánoval na něj počkat v posteli a krátit si čas u her na mobilu – vlastně byl tak unavený, že se ani nepřinutil svému příteli napsat, aby se zeptal, kde je a kdy přijde. Takže to Kazuki si nakonec otevřel dveře náhradním klíčem, co měl, a vetřel se za černovlasým do postele, i když to znamenalo přelézt ho a ležet u zdi.
Celé se to Hirovi zdálo jako něco opravdu milého.
Černovlasý svého přítele opatrně pohladil po výrazné čelisti a nepatrně se k němu přisunul blíž, jak zápolil s touhou si druhého přitáhnout k sobě a obejmout ho, vnímat jeho pevné tělo proti svému, vědět, že je skutečný a v pořádku, a cítit jeho typickou vůni. Prostě se chtěl s ním pomazlit, než půjde do posilovny – protože přesně tam každé ráno chodil.
Ale zároveň ho nemohl přece budit, když nevěděl, kdy přišel a jak moc do noci se to setkání s Ryojim protáhlo.
Nemohl vědět, zda náhodou kvůli tomu zaspání jeho příchodu, na něj Kazuki nebyl naštvaný. A to poslední, co chcete udělat, když je na vás váš přítel naštvaný, že jste na něj večer nečekali, je ho probudit po ani ne šesti hodinách spánku. Hiro sice byl asi od rány, ale přece jen k svému příteli měl respekt a rozhodně ho nechtěl zbytečně ještě více naštvat, pokud už byl. Kazuki uměl být velmi tvrdý a nekompromisní.
Třeba v době, kdy Hiro se snažil popřít, že by k němu mohl chovat jakékoliv milenecké city, mu Kazuki jednoduše nedovolil přejít na nějakou formu polo-vztahu, v které by Hiro dostával, co chtěl, ale zároveň si mohl nad hlavou držet nápis: „Nejsem gay.“ Aby spolu s Kazukim vycházeli, musel ten nápis přepsat nejméně na „Chci Cazquiho.“ Neznamenalo to žádné veřejné prohlášení – protože takovou pozornost ani jeden nechtěl –, ale Hiro si sám před sebou musel přiznat, jaký vztah by ho udělal šťastným.
Což znamenalo dlouhé hodiny, kdy na svého nynějšího přítele ve frustraci nadával (osamotě za zavřenými dveřmi), jak ho nesnáší a jeho vyděračským hrám se nepodvolí!
Nehledě na to, jak těžce si přiznával své pocity, stálo to za všechno drama. Mezi vší tou prací na sobě samém, mezi dobrými kamarády a kapelou, to byl opravdu Kazuki, komu se dařilo ho dělat šťastným.
Tak se nakonec jen natáhl, aby ho políbil na čelo a opatrně se začal hrabat do sedu. Podal si při tom mobil z nočního stolku, aby si projel všechny notifikace, co se tam nahromadily přes noc. Většina ho stejně nezajímala – rozhodně ne takhle ráno.
Vypnul budík, protože už byl stejně vzhůru. A pustil si vtipné video, které mu poslal Satoshi – doufal, že bude bez zvuku – a přitom přemýšlel, jestli se mu chce připravovat před tréninkem něco jiného než proteinový nápoj na první snídani...
Kazuki se mezitím trochu přetočil na břicho, aby na něj dosáhl a mohl ho prsty pošimrat na bedrech nad linií trenek. „Jestli vstáváš, tak toho nech...“ zamumlal do polštáře a aniž by se pořádně nadzvedl, se přisunul trupem blíže k Hirovým hýždím, aby mohl jednu paži přehodit přes jeho stehna a dosti bez života ho tak skoro objímat kolem pasu.
Hiro se na něj pobaveně natočil. „Než se vyspíš, budu zpátky,“ řekl pak. Zvykl si cvičit a potřeboval to, takže kdyby nešel teď, stejně by musel jít někdy později – to byla hlavní myšlenka, co ho vyháněla každé ráno z postele do posilovny. Navíc mu tvrdý trénink po ránu nastartoval den v dobré náladě a vyháněl všechny špatné myšlenky a vzpomínky z jeho hlavy.
Jsem skoro vzhůru,“ zamumlal druhý a sjel dlaní do rozkroku svého přítele. Ten se tomu zasmál, protože s tím, jak Kazuki rozhodně vzhůru nebyl, to bylo velmi vtipné. Méně pak erotické. Takže jeho dlaň jen přemístil na slušnější partie svého stehna. Světlovlasý nespokojeně zabručel. „Počkej, alespoň...“ vytáhl se na lokty a teprve tehdy otevřel oči, zamžoural na svého přítele, který se mezitím na něj ještě více natočil.
Pokud Hiro čekal, že se na rozloučenou políbí, tak se mýlil.
Kazuki místo toho zabořil nos mezi jeho prsní svaly a černovlasý si byl jistý, že něco zamumlal, co nebylo adresováno jemu, ale právě jeho svalům na hrudi. Poté se Kazuki jako had odplazil zpátky na své původní místo u stěny, neobtěžoval se přitom ani držet otevřené oči a téměř okamžitě znovu usnul.
Hiro nad tím celým zakroutil hlavou. Druhý nepotřeboval být nepřirozený, aby byl roztomilý. V té chvíli připomínal lenochoda a černovlasý přemýšlel, jak by asi Kazuki reagoval, kdyby mu o tom později řekl. Měl vůbec rád lenochody? Hiro rozhodně ano. (Protože jednoho přerostlého miloval.)
Nakonec se černovlasý zvedl a rychle mezi oblékáním pobral vše, co potřeboval, aby se hned mohl vydat na trénink. Popravdě se těšil domů už ve chvíli, kdy odcházel z bytu. A že zapomněl nakrmit kočky si vybavil, až když se rozehříval skákáním přes švihadlo.

Hiro často přemýšlel, když si ke cvičení pouštěl hudbu, zda si někdo pouští i jejich skupinu a zda se jim u toho dobře cvičí. Sám to nezkoušel, protože u toho nedokázal tolik vypnout – přece jen zpěv byla hlavní aktivita jeho života a živil se jí, takže zpívání nebyla odpočinková činnost –, ale na druhou stranu si nepouštěl nic, co by bylo tolik odlišné. Potřeboval hudbu, která odvede jeho pozornost od toho, že už nemůže a povzbudí ho k lepším výkonům.
Zrovna ukončil poslední interval tréninku – celý upocený a příjemně naladěný –, když mu na mobil přišla zpráva od Kazukiho. Podíval se a odepsal, že ještě se musí rozcvičit, než bude mít celý trénink za sebou.
S tím si do sluchátek pustil klidnější hudbu a začal pořádně protahovat všechny svaly, kterým takový ranní trénink dal zabrat. Když začínal cvičit, tak se protahování tolik nevěnoval, a nejen, že ho tedy následující den bolelo celé tělo, až nebyl schopen si dát další trénink, ale zároveň se mu snižovala hybnost, jak zatuhl. I když měl pocit, že se tak dají vybudovat „buclatější“ svaly, na což nejspíše ti nejvíce masití vsázeli, přece jen nechtěl chodit jako nějaká mecha, nedosáhnout si na špičky a nenarovnat ruce bylo otravné. (A v některých polohách při sexu by mu rozhodně hrozilo, že si natáhne svaly na stehnech.)
Za chvíli mu mobil znovu zavibroval a Hiro zaváhal, než si ho přece jen vzal a pustil si krátké video, co mu jeho přítel poslal.
Byl na něm Kazuki, jak leží stále v posteli, ale vypadal už úplně vzhůru, protože jeho předchozí ospalé svádění bylo mnohem vtipnější, než tohle olíznutí si rtů, vypláznutí jazyka a přivolávání si ho k sobě prstem. Tohle... no, Hira vzrušil čistě význam, že šlo o pozvání.
Jenže to provedení nebylo dvakrát šťastné, protože Kazuki měl posedlost, co se týkalo používání filtrů, aby vypadal více podle svých představ. Na jedné straně byly divné účesy, výrazný make-up a velmi specifický vkus na oblečení, na druhé pak nadužívání filtrů a tím dosažený až příliš přehnaný nepřirozený vzhled. Hirovi se to přestávalo líbit a nesouhlasil s tím. Hlavně, když měl v živé paměti, vedle jak krásné bytosti se ráno probudil.
-Nezdržuj se, osprchujeme se spolu.-
Ta nabídka nakonec byla lepší než samotné video, kde měl Kazuki vlasy do obličeje, aby mu narušovaly linii dolní čelisti, přehnaně velké oči a špičatou bradu. Hiro mu odpověděl, že za půl hodiny bude doma a tentokrát už se na mobil nepodíval, dokud nedokončil protahování.
Když vycházel z posilovny, už se jeho tělo po námaze uklidnilo, a přece jen se z toho nejhoršího potu alespoň utřel a převlékl do suchého, protože by sám se sebou tu cestu na byt nevydržel. I když se nastěhoval schválně do blízkosti posilovny, aby tam a zpátky mohl chodit pěšky.

Jsem doma,zavolal ode dveří, když si sundával boty v malé chodbičce. Počkal, než se Kazuki objeví a tentokrát už se s ním přivítal polibkem.
Světlovlasý na nic nečekal, zbavil ho tílka a odtáhl se, aby si mohl prohlédnout jeho po cvičení ještě více vyrýsované svaly. Přejel po nich labužnicky prsty a pousmál se. Možná nakonec ani nebyl tak zklamaný, že ho Hiro nechal dospat, a místo toho si šel napumpovat tělo. „Kočky jsem nakrmil, budily mě,“ oznámil, „ale se snídaní čekám na tebe. Takže rychle do sprchy.“
„... a rychle ze sprchy na snídani?“
Kazuki se tomu zasmál, přičemž už byl otočený ke dveřím do koupelny. Proto se mohl na svého přítele jen koketně podívat přes rameno: „To se uvidí.“
Hiro vážně nechápal, proč se Kazuki snaží vypadat podle nějakého umělého roztomilého trendu, když byl sám o sobě nejen krásný, ale i roztomilý. Předtím v posteli. Teď ve své hravé koketnosti, jak špulil rty.
Možná černovlasý ze začátku nebyl dvakrát spokojený s faktem, že se mu líbí muži (protože přece není buzerant! - to všichni vědí) a mohl se schovávat za to, že třeba typy jako Yuuki vypadají žensky a tak ho pletou; ale nepotřeboval a hlavně nechtěl, aby Kazuki měnil své rysy.
Možná tak kdyby byl nižší než Hiro – to by lichotilo Hirově egu. Ale na druhou stranu se mu líbilo, jaký byl celý dlouhý a štíhlý jako top modelky, nad kterými Hiro v Americe slintal. A rád se díval do jeho obličeje; rozhodně nepotřeboval, aby Kazuki na sobě měl make up, aby se vzrušil. I když občas si užíval, když byl upravený, ale spíše ve stylu primadonny, než v rámci jakési snahy vůbec se sobě nepodobat.
Černovlasý se vysvlékl a vlezl za ním do sprchy. Přitáhl si ho za boky k sobě a znovu se vpil do jeho rtů. Jak lépe mu mohl dokázat, že po něm touží, i když je úplně přirozený? Bez načesaných vlasů do obličeje, bez make upu, filtrů a oblečení. Vyšel vstříc jeho tělu a pevně ho vzal za zadek, přičemž polibky se vydal po linii jeho dolní čelisti pod ouško. „Nesliboval jsi něco s jazykem?“ připomenul mu šeptem.
Kazuki se tomu tiše zasmál. Vzápětí ho nekompromisně přirazil ke stěně sprchového koutu. Hiro cítil, jak mu pro tu dominanci v chování druhého vzrušením cuklo v chloubě. Možná to zaregistroval i jeho přítel, protože na něj pobaveně vyplázl jazyk a v očích měl lesk nějaké peprné poznámky na Hirův účet. Odpustil si ji – jako kdyby mu žádná převaha nestála za možnost, že by Hira omylem zahnal do kouta a mohli se nakonec pohádat – a místo toho si před svého přítele klekl.
Černovlasého vzrušoval už ten výhled na své svalnaté bříško a hlavu druhého u jeho rozkroku. Nedočkavě pohnul boky dopředu a skousl si ret. Ovšem Kazuki věděl přesně, jak jej postupně připravit o rozum, aby nakonec ani nevěděl, kdo je. Nejprve začal kousavými polibky pokrývat jeho podbřišek, pak pokračoval níž, přičemž se dlaněmi vyhýbal jeho rozkroku a jen mu jimi přejížděl po svalnatých stehnech a hýždích.
Hiro mu mezitím zčesal mokré vlasy dozadu, aby měl lepší výhled do jeho obličeje a mohl mu naznačit, že by jeho ústa chtěl reálně na jediném místě. Jako každý muž zbožňoval, když mu někdo kouřil. A Kazuki v tom možná nebyl nejlepší – Hiro rozhodně poznal holky, co měly lepší techniku a dokázaly ho vzít hlouběji –, ale světlovlasý si to užíval a v jeho obličeji se dala vyčíst touha. Což bylo víc než skvělá technika nějaké bezduché robotické děvky.
(Don't stop teasing me. Amuse me till I come.)
Černovlasý si ani neuvědomil, že nedočkavě sténá ještě dřív, než ho jeho přítel vzal do úst. A když ho vzal, opravdu měl pocit, že se mu zatmělo před očima a on ztratil ponětí o místě a čase.
(I can't remember you...I can't remember why you're staring at me...)
Možná proto mu nakonec nevadilo, že reálně má něco s jiným mužem, protože Kazuki ho dokázal naprosto odvázat, že se v jeho náručí úplně roztékal vzrušením. Až Hira nakonec nepřekvapilo, že už necítí vůbec stud, ale kde našel sílu, aby druhého zastavil v jeho počínání a ochraptěle ze sebe dostal: „Chci tě v sobě.“
Načež mu pomohl vstát a vytáhl si ho rovnou do vášnivého polibku.
Sám tak mohl cítit nejen své vzrušení, ale i to Kazukiho proti němu.
Druhý se odtáhl, aby si podal lubrikační gel a stáhl sprchu. Prstem mu ukázal, že se má otočit, a Hiro si byl jistý, že příště, až tím samým gestem bude ukazovat publiku mosh-ring, nahrne se mu všechna krev do rozkroku, jako ji tam měl teď. Kazuki se nejprve jen natiskl na jeho záda, dával jim oběma ochutnat, co je čeká, než se polibky vrhl na Hirova svalnatá ramena a začal si ho připravovat svými dlouhými prsty.
Ruce byly další věc, kterou Hiro na svém příteli zbožňoval. Někdy měl dojem, že žárlí i na jeho kytary, protože jim věnoval tak precizní práci, jakou si mohl nechat pro Hira. A úplně nejvíce neměl rád takové večery jako byl ten včerejší, když Kazuki chodil hrávat s Ryojim. Třebaže věděl, že celý večer si jen ukazují, jakou naprosto nepochopitelnou pasáž dokáží na své kytaře zahrát a navzájem se v tom snaží trumfnout (i když Hirovi to vždycky přišlo trochu jako soutěž v masturbaci), tak stejně: holka, co měl v Americe, nakonec spávala s každým, a Hiro měl potřebu si hlídat, co bylo jeho, čistě aby nedal prostor k opakování takové historie.
Kazuki ho chytil za svalnaté hýždě a navedl se do něj.
Přesně tohle Hiro potřeboval. Musel vědět, že všechno je jen mezi nimi. Žádná třetí strana a žádná mysl ovlivňující závislost. A proto Hiro měl rád ranní sex, protože ani kdyby večer byli na nějaké party, ráno by už nic vnímání neotupovalo. Proto byl rád, že Kazuki s ním nikdy nechce spát, když Hiro je opilý, třebaže je sebedotěrnější (a následně se pod studenou sprchou vzteká, že Kazuki není primadonna, ale frigida.)
Jedna Kazukiho dlaň se přemístila na Hirův prsní sval, aby mu mohla dráždit bradavku, přičemž tou druhou držel pevně jeho bok, jako kdyby si snad myslel, že mu Hiro bude chtít uniknout. Ale to bylo to poslední. Naopak hledal správné tempo, jak vycházet pevnému tělu svého přítele vstříc.
Uvědomoval si, že už je blízko, a chvíli byl v pokušení pokusit se vyvrcholit, aniž by se dotknul svého penisu, ale nakonec – vyvrcholit bez jiné než anální stimulace by bylo ještě více teplé přece! – se začal věnovat své chloubě ve stejném tempu, jako do něj jeho přítel prudce přirážel.
Kazukimu nakonec trvalo o chvíli déle, než ho následoval. A černovlasý měl pocit, že mu selžou kolena, jak celé tohle z něj dostalo poslední zbytek energie, co mu po tréninku zbyl.
Nelitoval, ale nevěděl, zda se zvládne vůbec umýt.
Druhý se do něj na chvíli opřel a vydýchával prožité, přičemž líně přejížděl Hirovi po těle dlaněmi a studoval jimi linie jeho svalů. „Teď už mi úplně vyhládlo,“ utrousil po chvíli a ještě než se od Hira vzdálil, plácl ho přes zadek, až to plesklo.
Znovu pustil silnější proud a začal se umývat. Hiro ještě chvíli potřeboval náruč studené skleněné stěny sprchy, než se k němu připojil.

Co jste vůbec včera dělali s Ryojim?“ zeptal se, když už se utíral do ručníku. Kazuki stál před zrcadlem a zčesával si své stále vlhké vlasy dopředu, aby mu správně uschly. Hiro opravdu nechtěl, aby tak schovával tvář, ale co mu mohl říct? Vyznělo by to, že si myslí, že mu ten účes nesluší, nebo dokonce, že se mu ani Kazuki nelíbí. A zasévat takovou nejistotu do Kazukiho mysli nechtěl, i když by s ním občas dokonce až zatřásl a zařval na něj: Copak nechápeš, jak moc sexy jsi?! (Na místě bych si tě osedlal!)
Přešel za ním, aby se mu mohl natisknout na záda a vzal ho kolem pasu, takže viděl i svůj odraz v zrcadle. „Hm?“
Jako jindy,pokrčil druhý rameny, „hráli jsme, trochu popili, plánovali, kdy pojedeme na ryby. Co chceš slyšet?“
„Byl si u něj dlouho, tak...“
Kazuki se tomu zasmál. „Nebyl, jen ty jsi usnul nějak moc brzo. Ani jsem nevěděl, zda se ti vetřít do postele nebo jít domů.“ Dokončil úpravu svých vlasů a celý se na Hira otočil. Dal mu ruce kolem ramen a trochu se do něj pověsil. „Ale jsem rád, že jsem nešel.“ Políbil ho a s úsměvem dodal: „Chyběli by mi.“ Přičemž prsty poklepal na Hirovy prsní svaly.

Po snídani Hirovi zavolala jeho babička a dříve, než jí stihl slíbit návštěvu, se už Kazuki uhnízdil společně s kočkami a vzal si sám svůj mobil, aby se zabavil. Plánovali ten den zapracovat na jedné písničce, ale mělo to čas. I když, jakmile se Hirův rozhovor s babičkou protáhl na více než deset minut, Kazuki si přece jen podal svou kytaru a začal si s ní hrát. Popravdě černovlasý moc nebyl schopen vnímat, co mu babička říká, když viděl práci těch dlouhých prstů. (Přesně na místě bych si tě osedlal myšlenky se mu honily hlavou, nehledě jakou sprchu už absolvovali.)
Neukončil ho nezdvořile, ale nakonec přece jen nasměroval telefonát ke konci, a slíbil přitom babičce, že s sebou příště vezme i toho svého kamaráda. Kazuki neprotestoval, třebaže to musel slyšet, takže mu to nejspíše nevadilo. Vycházel dobře vesměs s celou jeho rodinou.
„Ještě bych chvilku pospal,“ přiznal Hiro, když se připojil ke Kazukimu, a vlastně dost nápadně se začal přesouvat tak, aby si mohl položit hlavu do přítelova klína. Takže ten nakonec musel kytaru odložit. Místo toho prsty začal masírovat Hirův skalp.
„Takhle je to vždycky,“ povzdechl si druhý, přičemž na něj shlížel, „vyskočíš z postele, zacvičíš si a ještě není ani deset, a už bys zase spal.“
„Když mě někdo unavil, tak za to nemůžu.“
Kazuki zakroutil hlavou a podal si mobil. Jednou rukou pokračoval v masáži, tou druhou v něm něco hledal.
Hiro si rozhodně nemohl stěžovat. Měl za sebou dobrý trénink, ještě lepší sex, pořádnou druhou snídani a teď mohl lenošit, přičemž byl mazlen. Jako přerostlý domácí kocour (a o něco přerostlejší domácí lenochod).
„Kterou myslíš, že mám zveřejnit?“ zeptal se pak světlovlasý a podal druhému mobil, aby viděl na fotky. Všechny na sobě měly ten hrozný filtr a Hiro se musel ujistit, že Kazuki v realitě i takhle z podhledu prostě vypadá lépe.
Něco ho napadlo, tak se vytáhl do sedu. „Počkej, taky to zkusím, jak bych vypadal,“ prohodil a našel na Kazukiho telefonu fotoaparát, aby se mohl vyfotit a následně upravit. Na jednu stranu ho to zajímalo, na druhou chtěl Kazukimu ukázat, že to vážně není dobrý filtr.
Budu od tebe muset holí odhánět všechny macaté teplouše,“ prohodil Kazuki se smířeností v hlase, která situaci udělala o to komičtější.
Hiro si vyfotil několik selfie, než jedno vybral. „Takže?“
„Vypadáš jak zbité štěně,“ ohodnotil to Kazuki a raději mu mobil vzal. Natáhl se, aby ho políbil. „Slib mi, že takové fotky zveřejňovat nebudeš?“
Hiro měl nutkání chtít po něm stejný proti-slib. (Navíc si nemyslel, že vypadá vážně tak hrozně. Asi nějaké prokletí toho filtru, že s ním všichni vypadají hrozně a vidí jeho efekt na ostatních, ale na sobě ne.) Ale co by to reálně znamenalo? Že by se Kazuki cítil nejistý kvůli svému vzhledu? Že by si myslel, že se Hirovi nelíbí? Na takovou cestu se vydávat nechtěl.
Oplatil mu polibek. „Možná někdy,“ zasmál se a položil si zpátky hlavu do jeho klína. „Jinak ta třetí fotka byla nejlepší,“ odpověděl mu nakonec na původní otázku. Chtěl, aby byl jeho přítel šťastný, a pokud se cítil krásný se špatným filtrem, tak ho v tom hodlal podporovat.
Alespoň nad ním přes internet nebude onanovat tolik fanoušků... (kolik onanuje nad Hirem.)


Dotatek:
Úplně jsem si vzpomněla na tohle video. Osobně stále nevím, co si o něm myslet, protože chudák kočka vypadá velmi znásilňovaná a lenochod od své podstaty působí vražedně, zle a násilnicky (čím víc o tom přemýšlím, tím více si jsou s CZquim podobní xD). Na druhou stranu, kočka mohla utéct, a panička prý tvrdí, že jsou nejlepší kamarádi. Tak snad to není týrání kočky ani velmi líná vražda. Snad jen je chudák lenochod neohrabaný v dokazování své hluboké lásky.
Ale rozhodně ve spojení s tímhle párem je to vtipné video. xD 




2 komentáře:

  1. No, jelikoz kamna nebudou, tak co ma Nexus delat, nez zit s tim xD
    A bottom bitch Hiro je viable nahrada. xD

    Dokazu presne artikulovat co doufam ze nekdy v zivote odvidim (...neodvidim)! xD
    Je to konkretne slovni spojeni "navedl se do nej". Jesus, pokud tohle uz nikdy nepouzijes, dam ti postavit bronzovou sochu. xDDDD
    (Taky tam, i kdyz trochu mene, patri oznaceni "brisko" pro Hirovo Svalnate Bricho TM xD)

    ...Hej.
    .....................Hej, to video pripomina Cazquiho s Hirem tak moc, az to neni normalni :DDDDDD
    (Uplne mam headcanon ze ma Hiro rad, kdyz ho treba Cazqui zezadu skrti, klidne treba headlockem, jak ho naklada. Jen by si o to nikdy explicitne nerek. Coz by byla skvela dynamika, jak by ho Cazqui tyral tim, ze by ho nutil, aby si o to rekl. xD ....Kdyz uz si umi rict o to ze chce osukat, buzna jedna x) )

    Also Hirova hlava v Cazquiho kline T-T
    KOCKA HIRO IN GENERAL
    #mightyneed

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. (Nejen) kamna mám rozepsané na nbku, co mi nejde, takže... jestli se mi někdy bude chtít to napsat znovu, jejich myšlenka byla vcelku skvělá. xD

      To by mne fakt nenapadlo, že máš problém s "navedl se do něj" a "bříškem". xD A asi bronzovou sochu mít nebudu, protože já ráda navádím mužství na různá místa... xDDD

      Vidíš, o to video bychom přišli, kdybych ti to dala už včera, protože mě napadlo až dneska! Takže se vyplatilo čekat.

      Vymazat