...aneb Ne zase tak velké reportisko (velká je jen má skleróza xD)
Protože mám slušně hlavu děravou, ale neměla jsem dříve čas nic z toho sepsat, protože jsem měla důležitější věci na práci,
(Ale jinak - tímhle článkem začínám být zase na chvíli aktivnější... ;) *mrkyty-mrkyty-mrk*, snad tu ještě někdo zbyl...)
- AnimeFest 2017 Brno -
Minulý rok vás některé zajímalo, jak jsem prožila AF. Ok, minulý rok ani tolik nebylo, co bych měla popisovat, ale tento ročník byl pro mne lepší, tak to odbudeme několika větami a nějakými fotkami - to snad váš čas snese. ;) Kdyžtak najděte nadpis, který vás zajímá níže. xD
 |
| Můj kufřík cosplayující Jotara lépe než já! |
Nicméně jsem se natrénovala na to, že jsem celou dobu na AF, rozdávala j-rock letáčky do skupiny a na koncert Mikaru v Praze. Takže pokud vám někdo dal letáček tohoto tématu, tak jsem to pravděpodobně byla já! xD (
 |
| Letáčky na nábor do skupiny... jsem dobrý grafik, co? xD |
Horší byla nějaká dvě malá ema, která bych - potkat je o den později jako Jotaro - fakt zapleštila do země. Znáte mě, mám ráda emaře (
 |
| Jak nám s Nex prosvítají naši vnitřní úchylové! |
 |
| Mé první zjištění, že na AF letos budou nějací JJBA fanoušci kromě nás s Nex. Mé transka fangirlení! xD |
 |
| Usínání s malým Jojátkem! |
Druhý den:
 |
| Když ubytujete Durcenwe, tak vám ráno udělá palačinky ;) Chcete mne někdo pozvat na návštěvu??? ;) |
 |
| A tady konečně cosplay Jotara s (částečně) namalovanými svaly, protože Nex si dělala makeup několik hodin a já se nudila. |
 |
| Tady ještě mám vlnky na vlasech a jsem fešák. ;) |
 |
| Ne, nezačala jsem kouřit, ale Jotaro ano. |
 |
| Úplně nejlepší cosplay z JJBA, šipka! |
 |
| ...s Kakyoinem a Kirou! |
 |
| ...s dědou! Ale ten byl odměřený :/ a to (ale mladý) Joseph je má nejoblíbenější postava! T.T |
 |
| s prababičkou? |
 |
| A konečně s Nexie jako Kyem. |
Druhý den byl zábavný.
Hned ráno na mne bylo zavoláno "Jotaro!", takže jsem se cítila fakt dobře, že můj cosplay vypadá, jak má, přestože byl dělaný na poslední chvíli. Psychicky jsem se připravovala tak dlouho, až jsem ho zapomněla udělat i "fyzicky"... xD
Fakt mne potěšilo, že jsem se dozvěděla o malé jjba sešlosti, které jsem se mohla zúčasnit, protože tam byli vážně skvělí lidé ;) (A jeden mladý muž vážně úžasně hrál na kytaru a zpíval JJBA openingy!) Tak doufám, že budeme nějak v kontaktu, a kdyžtak si uděláme vícečlenný cosplay. Protože - pokud si toho někdo nevšiml (všimne si níže) - JJBA jsem fakt propadla!!!
Hned z JJBA sešlosti jsme s Nex šli na malou j-rock sešlost, kde se hrála má j-rock hra a povídalo se a bylo to celé skvělé... V takové chvíle jsem fakt ráda, že tu komunitu nějak křísíme.
A když se přiblížil večer, málem jsme nestihli přednášku, na kterou jsem jedinou chtěli jít. Ale škoda to moc nebyla. Mělo to být odborněji o tom, proč se lidem líbí visual-kei; ale ta přednášející vypadala, že se zasekla někdy v roce 2008, kdy nejspíše sama vk poslouchala... takže to nepůsobilo úplně aktuálně; ale něco zajímavého tam nakonec bylo. (Jenže jak jsme nestihli začátek, tak jsem nestihla rozdávat letáčky... T.T)
Někdy v noci jsme se s Nex rozhodli, že se nám ještě nechce jít spát a že si půjdeme za těch 50 korun alespoň na hodinku trochu zapařepěnkovat na asia párty, co tam byla... Jako nemůžu říct, že bychom si nezatančili (i když na k-pop, ale bylo tam i BTS!); ale brzy na to jsme se sešli se Zlymhadem, protože jsme konečně byli po čase zase v Brně... a přesunuli se do jiného podniku.
A pak najednou bylo pět hodin ráno a člověk už prostě věděl, že na AF se třetího dne nestihne dostavit...
 |
| Já se sobě tak moc líbím jako Jotaro... T.T |
- Magnificon 2017 Krakow -
S Nexie jsme nějakou dobu - dá se říct - váhali
Jenže nejhorší problém nebyl, že jsme si to zařídili narychlo; ale že jsme si řekli "v Polsku na konu už jsme jednou byli, to nějak půjde" a docela jsem podcenili přípravu. Takže na rozdíl od Poznaně si říkáme "Krakow nás neměl rád", ale ve skutečnosti jsme nakonec všechno zvládli dobře na to, jak jsme tam jeli. xD
Jen mne mrzí, že jsme nestihli si zajet do Osvětimi, jak prapůvodně bylo v plánu. :/
A taky jsme se asi mohli vykašlat na nějaké ubytování a přespat přímo na konu na chodbě, jak tam někteří Poláci spali. ;) Tak příště!
Cesta do Krakowa vlakem byla docela vtipná. Nejprve jsme chudákovi Bidohovi z Elysion začali říkat bidet, a pokud jsme se tomu nesmáli půl hodiny, tak klidně i dvě... protože nás to úplně odrovnalo. Pak jsme pravda si nahnali nějaký adrenalin - u "včasných jízdenek" ČD je třeba, aby byly označeny na území ČR, ale my jsme samozřejmě do Bohumína nepotkali průvodčího... tak jsem byla vyslána, protože jsem Nexie titulovaný odborník na ČD, abych označila jízdenku na okýnku. Zvládlo se to!
V Krakowě jsme zvládli zabloudit (poprvé a ne naposledy) už na nádraží, ale zeptala jsem se nějakého Poláka a ten nám cestu nakonec ukázal dobře. Bohužel to nebyl velkopolsko-pruský Polák, takže nebyl takový hezoučký jako ten v Poznani. T.T
Z hlavního nádraží pěsky na ubytovnu to bylo asi něco kolem 20 minut. Cestou jsme potkali vojenský hřbitov, co byl vážně úžasný (a vrátili jsme se na něj i další den)!
 |
| Až budu mít hrobku, chci, aby mi takhle na ní truchlila má "žena" Aryu! |
A že by mi to bylo jedno... ovšem měla jsem svou horní postel hned vedle druhé horní postele, na které spal jeden z těch Rusů, a kdykoliv jsem se v noci probudila, tak jsem měla pocit, že ležím v posteli s nahým mužem a na to nejsem zvyklá! Takže mám malinké trauma. xD (A taky jsem si asi svůj zánět průdušek přivodila, když jsem si říkala: "nebudu Kakyoin, zvládnu tu studenou sprchu" a nevylezla z ní, i když se z ledové na teplou teprve ohřívala! xD)
Ale náhodou! Až na to zabloudění cestou na kon, kdy jsme si řekli, že pokud je to jen něco přes hodinku chůze, tak jdeme pešky (asi 6 km to bylo?)... tak jsme na kon došli v čas, aby nás nezastihla šílená bouřka. A protože si předtím Nexie psala s polskou organizátorkou koncertů g.l.a.m.s, tak jsme měli pojistku, že kdyby nám nechtěli dát správný vstup na kon, pořeší to s nimi. Dali nám ho, ale ona tam stejně na nás čekala, tak jsme se mohli s ní pobavit a to bylo milé... ;) Je to velice příjemná slečna!
Protože Mikaru a spol. měli přijet až další den, mohl se z nás stát totální JJBA trash (protože v té chvíli nebyl j-rock, který by tomu konkuroval). Takže máme pod naše hrníčky i podtácky JJBA! A potkali jsme tam skvělé cosplayery!
 |
| Můj je ten s dědou Josephem (nejoblíbenější postava!) |
 |
| Já a starší Jotaro... |
 |
| Mladý děda Joseph a Johnny byli super! |
TADY - milé videjko s těmi cosplayery ze soboty ;)
Zpátky z konu jsme se už svezli dopravou. Měli zadarmo bus, co vozil z Magnificonu na ubytovnu a jezdil přes celou noc! O tom si AF může nechat jen zdát... A my jsme od jejich ubytovny sjeli na nádraží (kde jsme se zase ztratili! xD) a odtamtud pěšky cestou, co jsme znali. Kolem vojenského hřbitova - to nám šlo.
Zpátky do postele za Rusákem... T.T xD (Málem ne, protože jsme si špatně zapamatovali číslo, kterým se otevíraly dveře. xD Ale bylo nám otevřeno...)
To byl pátek, a koncert tedy měl být další den v sobotu. Plán byl dojít na nádraží (kolem hřbitova - tzn. druhá procházka po něm!) a odtamtud na kon. No, neztratili jsme se znovu na tom nádraží?! Tak dvacet minut, než jsme se vymotali... ale pak jsme měli chvíli, abychom si mohli prohlédnout alespoň trochu centrum Krakowa. Šli jsme nějakou turistiskou ulicí a strašně to v ní smrdělo. xD A byly tam jeptišky, kterým jsme říkali cosplayeři Kya. xD
Druhý den na konu se nám už vehnal do žil znovu j-rock, takže kromě občasného pojídání a popíjení jsme více méně pořád řešili g.l.a.m.s. Měli mít v jednu hodinu (překrývalo se to s vystoupením JJBA cosplayerů T.T, a to jsme zjistili, že ještě předtím byla přednáška o JJBA T.T) podpisovku, takže jsme u stánku s merchem na ně čekali. A zjistili jsme, že jsme součástí plakátu!
 |
| pod "realive" to modré je fotka z Poznaně, a já na ní mám otevřenou pusu a vypadám jako zlobr T.T |
Takže spíše o tom, co jsme vlastně dělali mezi podpisovkou a koncertem. Leželi jsme venku na trávníku a učili se texty ze zakoupených CDček.
 |
| tydýt fotka |
 |
| a hezu fotka |
 |
| A místy jsme byli znovu JJBA trash (Dio póza, když se to přežene)... protože prostě už jsme! |
A ještě tedy sem dodám, že po koncertě jsme šli na ubytovnu tentokrát pěšky, protože jsme se museli zahřát a cesta dopravou by trvala déle než naše hodinka chůze. Možná to, že jsem se musela zahřát už bylo příznakem přicházející nemoci.
(Poznámka pro mne: Vážně se nesnaž lidem dobře radit, že mají začít sportovat a dělat jógu! Vždycky za to dostaneš nadané!)
Těžko jsme stávali ráno na vlak, ale zpáteční cesta už proběhla v pořádku ;)
První podpisovka. Pánové na sobě, pokud se dobře pamatuju, ještě neměli makeup... nestíhali (prý také byli nevyspaní a unavení;
Už dlouho jsme se Mikaru chtěli zeptat, jestli jejich skupina Dio byla podle JJBA Dia, protože když máte ve skupině Dio někoho, kdo se jmenuje Erina a zpěvák se zesvětlenými vlasy si hraje na upíra, už je to trošku podezřelé. Takže zatímco já jsem si nechávala podepisovat fotoset (byl na něm i Kei, který bohužel se k tour připojí až v Japonsku T.T), Nexie se Mikaru ptala... no, sice řekl(/zalhal), že podle Dia nebyli, ale sdělil jí, že má z JJBA nejraději Jotara.
A teď pozor! Kurevsky velké pozor! Víte s čím jsem se celou tu cestu do Krakowa táhla? Víte? Vzala jsem si svou Jotaro čepičku, dva pásky a modré čočky, že půjdu "lehce inspirovaná" nebo jako femJotaro! A co jsem v sobotu ráno udělala?! Poslechla jsem své já bez koulí (musím si nechat narůst pořádné býčí koule do příště!), které mi říkalo, že když tam už jsou JJBA cosplayeři, že bych vypadala, jak jejich chudý příbuzný, co se na nic lepšího nezmohl (i když jsem jim v pátek ukazovala své Jotaro cosplay fotky z AF!) a nevzala jsem si na sebe vůbec nic, s čím jsem se do Krakowa táhla.
A Mikaru má rád Jotara! Znovu: Má rád Jotara!
-> To je prostě něco, co se typicky stane Durcenwe... kdyby Durcenwe měla koule, víte kde už by byla?!
Nicméně jsem si užila Mikaru, který se nejprve neměl čím podepsat, a pak se opravdu staral, aby se mi to jeho podepsaní nerozmazalo. xD A nějak se stalo, že si nakonec (Z)denka/Syu myslel, že to podepisovátko je moje... a chtěl mi ho strašně vracet. xD
Na podpisovce byla nějaká těhotná Polka... a chvíli to vypadalo, že tam přišla, že je to Mikaruovo! xD A chvíli i Mikaru vypadal, že si to myslí... ne, reálně byl jen překvapený, že tam je někdo těhotný a ukazoval jí na bříško s takovým strašně vtipným výrazem. :)
(Taky mám pocit, že se kapela bavila o tom, že na tom plakátu jsme my s Nex. Ale to asi je jen pocit.)
Neodpustím si říct, jak útrpné bylo čekání na koncert. První podpisovka byla hned pryč, takže jsme po ní měli spoustu času... ale ono je tohle dost těžké na konech, protože ten program na sebe navazuje... a tak jsme museli jít na program před Mikaru a řekli jsme si, že raději dříve než později. Protože když už jsme jeli do Krakowa, chtěli jsme rozhodně být vepředu. (Vždycky chceme být. xD)
A tak jsem asi hodinu nebo kolik musela poslouchat nějaké úplně marné italsko-japonské duo a ještě horší nějakou starou Japonku s její strašně roztomilou dcerou! Pokud je něco, co fakt nevydýchávám, tak jsou to roztomile Japonečky! To je něco tak odporného, tak neuvěřitelně hnusného a proti všem mým hodnotám... Huh, muka to byla! Tak strašná muka!!!
Po tom dvojím hrozném vystoupením ještě přišla cosplay soutěž. Už jsem toho měla fakt dost... a hlavně nechápu - 5 minut chystají scénu, aby se tam mohl cosplayer minutku natřásat... to nemůže lidi bavit, nebo ano? Jakože neříkám - byli to dobré scénky některé... ale to chystání a prodlevy fakt zabíjelo!
Strašně dobrá tam byla scéna se Zaklínačem, který o sebe nechal zlomit židli, proletěl se dveřma a byl hozen na stůl... dobrý Zaklínač! xD
Ale po všem tom utrpení s Japonkama... jsme se mohli nalajnovat na čáru asi metr a půl od pódia a čekat na koncert. K našemu štěstí se z metru a půl nakonec stal asi jen necelý metr. Takže jsme byli hezky v decentní vzdálenosti od pódia v první řadě přímo pod Mikaru. ;)
Polsko si pamatuju jako dost hezky povzbuzující umělce (už jsem o tom několikrát psala), proto mne trochu zarazilo, že tentokrát se dav nechtěl rozkřičet. Je to vždycky takové - podle mne - dost smutné, když publikum neukazuje, jak moc chce umělce vidět.
Ale tak já celkově preferuji přístup plný energie. Nemám ráda mdlé a úťáplé lidstvo... už vůbec ne na koncertech.
Takže jsme to rozkřičovali s Nex (mé hlasivky mne za tohle nenáviděly), ale nakonec se i Poláci docela zahřáli. No pravda - chtěla bych asi vidět, jak by to vypadalo třeba na AF, kdyby tam dostali nějaký j-rock koncert... s tím, jak se všichni Češi navzájem nenávidí (j-rock fanoušci, otaku a lolity - nenávist mezi sebou i navzájem; naopak v Polsku mi to přišlo, že jsou více jednotní!)
Co se samotného koncertu týče, provedení bylo rozhodně lepší než v Poznani ve školní tělocvičně; možná to bylo i tím, že Mikaru tam měl celou skupinu a tak to více působilo jako koncert. Udržování odstupu od pódia bez hrazení je takové zvláštní, člověk si připadá strašně vystavený umělci na očích... ale zároveň to má nějaký svůj "půvab".
Jedním z těchto plus je, že hudebník z pódia na vás dobře vidí. (Neříkám, že je dobré, že mi vidí na celé tělo
On totiž Mikaru je dosti tydýt jako my. A mám pocit, že ho to publikum - hlavně my - vždycky dobře pobaví... xD
V jedné chvíli si dokonce všiml, že jako fakt opakujeme jeho taneček; a tak se rozhodl zkoušet, co všechno po něm zopakujeme... Takže jsme si pár věcí střihli podle toho, jak to předváděl. Ale pak začal takovou blbost s dělání koleček před sebou rukama, na kterou jsem důrazně zakroutila hlavou, že to už je moc. (Asi mou reakci viděl.) Tak se uchechtl a přestal zkoušet, jak daleko zajdeme; viditelně fakt pobavený (stejně jako my).
Co se týče hudby, hráli mnohem více než dříve, protože taky už mají více písní. Zahráli snad úplně všechno od glams a k tomu ještě tři písničky od Dio. Chtěla jsem slyšet god forsaken a Carry dawn, a taky slyšela; ale překvapila mne ještě jedna - taková tvrdší -, myslím (nejsem si jistá), že to byla Garasu no Umi. Možná to nebyla ona, ale jak to byla stará písnička od Dio, kterou jsem fakt dlouho neslyšela, tak má mysl byla úplně nadšená, protože mi to připomnělo dřívější dobu/mládí.
Tento rok, to bylo snad poprvé, co jsem se na glams těšila, jakože na glams a ne na Mikaru; ale jak si tak zpětně probírám své myšlenky, tak stejně je to pro mně hlavně pořád Mikaru (a stesk po skupině Dio). Ano, mají teď dobrou hudbu, dá se je brát jako samostatnou skupinu, která by určitě byla průměr a víc... ale já jsem vždycky tak zbožňovala Dio, že i když minulý rok na koncertě jsem se mohla se skupinou hezky rozloučit (a jsem ráda, že jsem je za život mohla alespoň jednou vidět naživo, protože to jsem ani nedoufala), tak stejně - z glams mne zajímá nakonec jen Mikaru. A jde to poznat, protože jen stěží od něj odtrhnu oči.
Mikaru je od mého článku kdysi dávno, prostě raptoří existence, kterou zbožňuji. A vážně... už jsem ho viděla tolikrát (tentokrát na koncertě se dokonce ptal, kolikrát jsme ho viděli, předtím než nás učil jeden z popěvků), ovšem neomrzí mne se dívat na jeho výrazy, jak je pobavený, jak si to všechno užívá, jak tančí... V každém reportu se snažím popsat, co jsem na koncertě viděla, ale to prostě nejde - Mikaru má svou úžasnou raptoří auru a já si každý její projev strašně užívám a neomrzí mne.
U ostatních členů je to horší. Erina je malý trpaslík, který sice fakt dobře hraje, ale já se cítím divně, jak je takový malý a má velké boty. xD (Ne, fakt neumím popsat, proč mu nejsem schopna dát více pozornosti.) Zatímco (Z)denku/Syu celkově moc nemám ráda, a to zcela povrchně, protože se mi nelíbí, a přestože tento rok vypadal fakt dobře, tak prostě mám ho někde v šuplíku "nelíbí, nezajímá, ale protože je dobrý kamarád Mikaru, tak k němu patří"... a tento rok ukázal, jak fakt skutečně úžasně dokáže válet na bicí! No a Tetsuto?
Zhubl, ale nezkrásněl... Což ovšem vůbec nevadí. Mám k němu velmi přátelské pocity, protože na nás - myslím v roce 2014 - byl strašně milý ve Vídni... ale zrovna v Krakowě jsem si ho vůbec nevšímala. On tak celkově byl na tomhle koncertě "neviditelnější" než v Praze. Tak si o něm více řekneme v druhém reportu.
V Krakowě nám Mikaru říkal, že jeho píseň Let's fly away to the Stars si máme pouštět s naším přítelem nebo přítelkyní, protože je to zamilovaná píseň. A já v té chvíli měla takovou echt fangirla myšlenku: "Však si ji tu zpívám teď s tebou..." (i když doufám, že si nemyslíte, že tohle mé ježdění na koncerty a hlavně u Mikaru je nějaké házení rodidel pod nohy Japončíkům; nikdo rozumný si nemůže myslet, že pařepěnkování na koncertu se vyvine v celoživotní lásku, ne? Navíc já jsem stará garda, já je shipuju mezi sebou! xD)
A když se nad tím zamyslím, já bych asi s přítelem poslouchala jiné písně. *kdoví proč jí v hlavě hraje Punch me if you can*
Přestože tentokrát teda Mikaru s námi tolik nemluvil, tak přece jen vzpomněl své vystoupení v Poznani minulý rok... a úplně chtěl říct, že doufá, že se do Polska znovu vrátí; ale pak si vzpomněl, že vlastně se tam vrátí ještě tuhle tour a těžko vypočítával, kdy přesně. (I v Praze měl docela zmatek v tom kdy kde bude. Úplně si ho představuji, jak je jen vždy vyložen po dlouhé cestě na nějakém místě a on se ptá, jestli je ten den koncert nebo jen jdou na hotel přespat... xD To je úplně Mikaru styl. Vedle focení marný fotek, jezení půlkilových steaků a pití alkoholu! xD)
Tento rok moc nebyly encore... protože místo obvyklého encore, většinou zbytek skupiny krom Mikaru přišel a (Z)denka/syu začal bubnovat, Erina s Tetsutem hrát... a až se ukázali, jak taky jsou skvělí hudebníci, teprve se vrátil Mikaru. xD Aby zase všichni ztratili zájem o kohokoliv jiného...
Ale tahle lajna (půjčeno z reportu Nex [odkaz]): “DO YOU WANT SOME MOTHERFUCKING MORE? THEN MAKE SOME F U C K I N G N O I S E !” byla vážně úžasná! Vlastně si dost užívám, když Mikaru mluví anglicky a používá taková silná slova jako fucking a awesome.
Úplně nakonec jsme se fotili a Mikaru nás přizval, abychom přišli blíž. A tak jsem teda přišla k tomu pódiu a Mikaru na mne najednou shlédl... a udělal takový výraz jako "oh, ty jseš tady; to je super!" A určitě pomyslel na mou fotku s otevřenou pusou z Poznaně (viz výše).
Takže jsem se soustředila, když jsme se fotili, abych měla tu svou hubu tentokrát zavřenou! To byla jediná má myšlenka. xD Zatímco Nex mu prý přivoněla k vlasům. :)
 |
| ... a mám ji zavřenou!!! |
Nejprve se fotili cheki s kapelou. Celí glams jsou strašně milí a fakt se mi zdá, že je tohle focení se neobtěžuje; protože všechny vždycky mezi sebe tak hezky vítají... Vyfotila jsem se. A pak jsem si požádala Mikaru, jestli ho můžu obejmout. A moc nevím, jak to popsat; ale když jsem tak objímala Mikaru, tak mi uklouzlou taková dívčí "Mikaru-" a on se tomu tak vřele pochechtl, že mne úplně vyfangirlil a odrovnal. (Ještě ke všemu jsem se totiž chystala na něco velmi statečného...)
Protože - i když vím, že ho to pravděpodobně vůbec nezajímalo, ale já v tu chvíli jsem si říkala: "Durcenwe, musíš mít větší koule, jdi do toho" - při podpisovce jsem navázala na informaci, že má rád Jotara a teda jsem mu ukázala svůj cosplay. Samozřejmě, že vypadal nadšeně (on občas se tváří nadšeně, i když vůbec nerozumí, co se děje; jsem si tak všimla), ale - reálně si myslím - že ho to neobtěžovalo. Takže mise celkem úspěšná! xD A prohodila jsem s ním několik slov!
Tentokrát se objímala celá skupina, dokonce kvůli tomu i vstali, když zjistili, že se všichni chtějí objímat. Ale já jsem stejně byla ještě vyvředěná z toho mého heroického činu, takže si na ostatní vůbec nepamatuju.
Po koncertě jsme čekali kousek opodál než odejdou. A Nexie mi mezitím stihla říct, že se bavila s Mikaru o tom, že si vzpomíná na náš dárkový balíček z Poznaně "ochutnej Česko" a že nejvíce se mu líbilo pivo...
Jak skupina odcházela, Mikaru si ještě všiml, že tam tak sedíme... tak nám věnoval zamávání a "bye" a další z jeho pobavených (krásných) úsměvů.
- Mikaru s G.L.A.M.S - 1.6.2017 Praha -
Osobně si o sobě nemyslím, že jsem tolik nerozumný člověk, i když asi možná spoustě lidí připadá, že se chovám nedospěle. Jenže já mám jen někde jinde hodnoty... a tak jsem si právě (několik dní dozadu) uvědomila, že vlastně žiju heslem: "Jednej, jako kdyby každý tvůj den byl ten poslední". Což bohužel znamená, že člověk vůbec nepracuje na své budoucnosti
Důvod, proč něčím takovým začínám, je ten, že jsem hned ještě v neděli šla do práce a přes noc si nechala otevřené okno (někdy nad ránem mi došlo, že ta zima je z otevřeného okna, ale řekla jsem si "nejsem Kakyoin, do rána to už vydržím", protože se mi nechtělo vstávat); takže jsem se nachladila... a v pondělí už jsem byla fakt na úmor. I když zatím to bylo jen nachlazení... a tak jsem zatlačila na pilu, snažila se rychle vyzdravět (a chodila do práce), čímž jsem si nakonec uhnala zánět průdušek.
Naštěstí zrovna ve čtvrtek 1.6. mi bylo dobře. xD
(Jiní by s ohledem i na jiný aspekt mého života, který si nechám pro sebe, na koncert nešli; ale... byl to Mikaru, kterého jsme se tak moc snažili už od 2014 dostat do Prahy! Musela a chtěla jsem jít!)
Jeli jsme s Nexie vlakem do Prahy na koncert vcelku brzo. Hlavně asi proto, že mi tak dobře navazoval autobus; moc jsme se neměli čeho bát, že by někdo se dostal na naše (xD) místa v první řadě, protože v Praze jsme rádi, když vůbec někdo na ten koncert přijde.
Byla malá možnost, že bychom se třeba s kapelou mohli potkat, kdyby kapela nejela z nějaké prdele a nevyjížděla skoro později než my... ale stejně už předtím jsme to s Nex řešili, že potkat se s jakoukoliv kapelou tak na ulici by bylo dost zvláštní. Člověk se musí chovat cool, aby je nevystrašil - takže reálně se tvářit, že je vůbec nezná. xD Což by mi nedělalo problém, protože já rozhodně nejsem typ, co by se ke kapelníkům vrhal a bavil se s nimi. (Mám problém se s lidmi bavit, když nevím o čem - nejen to, tak 90 % případů se s lidmi mám problém bavit - a u kapelníků fakt nevím, protože moje blbé řeči je jen těžko můžou zajímat. xD)
Sehnali jsme ještě nějaké další části k našemu dárku, co jsme kapele chtěli dávat. A hlavně se snažili sehnat někde jahody z trhu (protože Mikaru má rád jahodový cheesecake, který jsme mu upéct nemohli, protože by nepřežil cestu, ale české jahody by mu určitě chutnaly), ale asi to bylo ještě moc brzo. Takže se jahody nekonaly, ale dostal alespoň - mimo jiné - trdelník.
 |
| přáníčko, co jsem našla |
 |
| věnování, ale tady s ještě málem podpisů |
 |
| krabice s dárky |
Mysleli jsme si, že se dostaví málo lidí, což nás deprimovalo, ale nakonec přišlo docela dost. I nějaké Italky a Maďaři, což bylo na jednu stranu určitě dobré. Také někteří lidé z Česka neznali naši komunitu, tak jsem je "naverbovala". (Asi bych měla přestat ke každému chodit a říkat: "Znáte naši FB skupinu, pokud ne, tak se přidejte." xD Asi jsem dost otravná. :/
Než začal koncert, podařilo se mi úplně ztratit hlas. :) Ovšem bavilo mne mluvit bez hlasu... xD
Koncert měl zpoždění kvůli klubu. Což bylo vtipné, protože mi Arisu říkala, že to není kvůli kapele, že ta má doslova půl makeupu. Jakože prý (Z)denka/Syu, opravdu měl jen jedno oko namalované a to druhé skrýval pod vlasy. Takže jsme byli pouštěni dovnitř asi o půl hodiny později.
Trochu tam byl zmatek. Cizokrajný stafák nám řekl, že VIP focení se nestihne před koncertem, že na něj bude čas až po něm... ale Arisu nás s kapelou fotila už před koncertem, takže vážně trochu zmatek. (Který bohužel byl i po koncertě a došlo k takovému nepříjemnému okamžiku... :/)
No, svou fotku s glams svádím na nemoc, protože jsem rozhodně nezamýšlela je držet jako své děvky a křenit se u toho... pravda je, že s Nex jsme si všimli, že je tak drží nějaká slečna z dřívějšího koncertu; a já se asi křením, protože jsem si zrovna uvědomila, že jsem je tak chytla (ale více méně omylem). Pamatuji si, že jsem je k sobě trochu i přitáhla xD - fakt... můj rozum nebyl nemocí nejčistší, všem se omlouvám, mocinky!
 |
| xDDD |
Na konci focení jsme sebraly ty naše čtyři býčí koule s Nex (a po domluvě s Arisu, jestli můžeme, která to povolila dvakrát) jsme si vyfotili ještě JJBA fotku. Naběhli jsme tam, pobavili skupinu tím, co jsme po nich chtěli. Všichni čtyři asi JJBA znali. A měla z toho být i ofic. fotka, ale asi ji zatrhli, tak máme jen tajnou z boku (tak o ní kdyžtak pomlčte! xD
 |
| opravdu nám to JJBA vlezlo na mozek! xD |
TADY - fotky z akce na FB Chapeau Rouge
Na těch fotkách z akce můžete hodně vidět, jaké to celé bylo vtipné. Ty momentky jsou absolutně nejlepší, co může být. Člověk cítí svou vlastní marnost, ale říká si, že to vůbec nevadí, protože si to tak užíval, že nějaké trapné fotky mu zážitek nezkazí. xD
 |
| Nex poslala ten "setlist", tak doplněno později... |
Na samotném koncertu jsem se docela překvapila, že jsem i při své nemoci byla schopná křičet (hlas se vrátil), povzbuzovat a skákat. Asi jsem vážně tak moc vytrénovaná po těch x koncertech, že ani začínající zánět průdušek nezastaví mou vnitřní pařepěnku, aby si pořádně užila. Horší je, že se mi celý koncert hodně slívá dohromady, ještě takhle po deseti dnech.
Před koncertem jsme řešili, že měli na stagi setlist, který vůbec neodpovídal tomu, co se hrálo xD, ale vtipně z jeho druhé strany byly napsány české fráze: ahoj a miluju vás tam, myslím, určitě bylo.
Jedna z úplně prvních věcí, co Mikaru udělal, bylo, že na mne prskl. xD Jakože vážně na mne úplně nepochopitelně přiletěla sprška slin, které jsem viděla, jak ke mně od toho Mikaru letí. V ten moment jsem si říkala: "Mne už nenakazíš!" (A teda celou dobu jsem doufala, že ho já nenakazím. To bych opravdu nechtěla. :/)
Koncert jsem si užívala, Mikaru se zase občas na mne podíval a byl potěšený tím, že pařepěnkuju a zpívám si s ním. Co ovšem bylo horší, že vzadu za námi jedna ta Italka zpívala tak nahlas, že ji bylo slyšet skoro více jak Mikaru; naštěstí ji Nexie okřikla, a pak už to bylo dobré.
Kapela byla celkově potěšená z toho, jak jsme byli energičtí. Dokonce před koncertem nějaká fanynka z Berlína psala (Z)dence/Syu, když říkal, že bude následovat koncert v Praze, že český fandom má spoustu energie. xD Tak jsme jim to potvrdili a Mikaru nám dokonce to řekl.
Myslím si, že se glams v Praze líbilo. Vážně jsme si s nimi dobře zapařepěnkovali!
Je zajímavé, že jak jsem Mikaru viděla už několikrát, tak nemám potřebu tolik na něj sahat. Nebo spíše - nějaké to neosobní šáhnutí na pódiu mne tolik nenaplňuje, jako když si ho můžu obejmout.
A to je dost zvláštní, protože Mikaru je ten, kdo způsobil, že na j-rockery sahám; protože u něj ještě v Dio jsem viděla obrázek z koncertu, jak mu fanoušci sahají pod korzet a říkala si: "Můj život je tak hrozný, j-rockeři do ČR nejezdí a já si nikdy nesáhnu takhle na žádného-" (a pak se můj život změnil a reporty jsou v rubrice "pošahané modly". xD) Ale prostě oproti tomu zážitku z Dio, kdy jsem ho na konci koncertu jen chtěla poplácat po rameni, jakože to byl fakt dobrý koncert, a on se na mne celý otočil a objal mne přes hrazení (a držel asi půl minuty, než jsem se já odtáhla); je takové sahání fakt velmi neosobní.
Přesto mne osobně velmi pobavil okamžik, když tak Mikaru přišel, zase ne tolik k nám... a Nexie mi vzala ruku a dala ji Mikaru na stehno. Tohle jsem jí pak vrátila později; ale úplně to byla zábava, která byla nehledě na Mikaru. (Nexie to ale dělá často, že mi nahrazuje koule a vrhá mne do situací, kde váhám. Oznamuje emařům, že se s nimi chci líbat; hází mne k 9-Jojo cosplayerům.)
Ovšem mám docela pocit, že Mikaru moc na mou stranu (chtěla jsem stát na straně Tetsuta) nechodil. Má teorie je taková (když si odpustím tu, kde mne Mikaru nemá rád, hnusím se mu a raději se mi vyhýbá - což doufám, že je teorie mého depresivního sebenenávistného já a ne té rozumné části mé osobnosti), že se spíše vyhýbal "německé Julce". Je to fanynka, co je jím úplně posedlá (a na druhé straně je posedlá ještě mou "ženou" Aryu, což je horší!), jezdí na každý jeho koncert, kupuje si miliony cheki najednou, atd., ale zároveň je mdlá a nijak s ním neinteraguje (důkaz později).
I když tady většinu času trávil více nakloněn na druhou stranu, i tak jsem si koncert užila, protože jsem se na něj mohla dívat a sahat jsem na něj tolik ani nechtěla. (Jen vážně mne trochu deprimovalo, že jsem měla ty myšlenky, že proti mně něco má; a možná proto jsem si pražský koncert tolik neužila, jak bych chtěla.) Alespoň jsem ho tedy nenakazila, když mi nebyl blízko.
Pravda ale, že jednou si přede mne přidřepl a chvíli mi zpíval skoro do tváře. To jsem byla vážně překvapená! A pak ještě párkrát se přese mne vrhal blíže k publiku. (Takže asi ano - asi se mi jen ta odtažitost zdála. Pokud mi někdo v komentech řeknete, že nezdála, tak škoda no.)
I tenhle koncert si s námi nepovídal tolik, kolik jsem zvyklá. Ale i přesto jsme si jeho řeč užili. Fakt mám ráda způsob, jakým mluví; a právě říkal, myslím, taky něco o tom, že nemáme myslet na koncerty, co budou následovat, že si máme užívat jen tuhle chvíli.
Na konci koncertu si chtěl nejméně s přední řadou plácnout. Ale právě tady mne zarazilo, že když podstrkoval ruku německé Julce, tak ona se na něj oni nepodívala a odmítla. To já jsem si plácla s radostí. (I ostatní členové na konci podávali ruce! Hlavně u Tetsuta mi to přišlo milé!)
Na konci koncertu si chtěl nejméně s přední řadou plácnout. Ale právě tady mne zarazilo, že když podstrkoval ruku německé Julce, tak ona se na něj oni nepodívala a odmítla. To já jsem si plácla s radostí. (I ostatní členové na konci podávali ruce! Hlavně u Tetsuta mi to přišlo milé!)
Na tomhle koncertě jsem si konečně trochu více mohla užít Tetsuta! Byl blíž a naštěstí tentokrát, když si všiml, že - zrovna byl Mikaru pryč - s Nexie mu věnujeme plnou pozornost, tak začal se trochu předvádět.
(Nechci ho nijak urazit, ale...) Je to jako když řeknete ošklivému káčátku, že ho máte rádi; a ono zvedne hrdě hlavičku a začne třepotat křidélky. Prostě - když Tetsutovi věnujete pozornost, hned je na něm vidět, jak ho to potěší a že vám chce dát víc. Přestane se skrývat vzadu a... já ho prostě mám ráda a ráda ho povzbuzuju.
Co jsem si také všimla je, že mají s Mikaru některá gesta podobná. Má teorie je taková, že jak jsou přátelé od střední, tak je prostě vzájemně od sebe pochytili. A to mi přijde taky opravdu milé.
Je to možná zvláštní, ale vlastně jeden z hlavních důvodů, proč mám ráda glams a netruchlím po Dio tolik, jak bych nejspíše truchlila, je ten, že se mi líbí, že si konečně Mikaru a Tetsuto splnili svůj sen ze střední a mají spolu kapelu. Strašně to Tetsutovi přeji!
Mám pocit, že jsem všechno z koncertu zapomněla, tak se omlouvám, že toho tady tolik nepíšu. :/
Po koncertě bylo focení cheki a podpisovka.
Při focení cheki se stala taková nepříjemnost, která mi také trochu koncert zkazila. Už předtím jsme se s Feyou domlouvali, že - protože nemohla přijít na koncert - předáme její dárky kapele a necháme pořídit cheki. Protože znám Mikaru (nebo spíše mám odpozorované, jak se chová k fanouškům), tak mi bylo jasné, že u něj nebude problém kromě cheki pořídit i fotku na mobil z blízka (a to jen rukou s náramky - to byl ten dárek). Dokonce jsme to domluvili i s Arisu... ale cizokrajný staf nám to zatrhl.
A já si připadala vážně špatně. (Mikaru a kapela neměli problém to udělat, dokonce Mikaru vypadal, že se bude hádat, aby to mohl udělat.) Ale prostě - když už jsem se odhodlala k tomu to iniciovat s kapelou, tak být takhle zaražena stafákem... úplně mi celá ta chvíle tím zhořkla. :/
Vážně mám k (Z)dence/Syu a Erině úplně chladný vztah, protože i na podpisovce mi setkání s nimi nic nedává; ale s Tetsutem se ráda objímám, přijde mi takový ostýchavý a zároveň vřelý, jakože neví, co se sebou, přestože je rád za fanoušky. (Pravda, že 2014 za nás v publiku stoupal na fotce. ;))
Na podpisovce jsem Mikaru pochválila jeho podpis. Doufám, že mne dobře slyšel a pochopil... protože mi pak pod svůj normální okřídlený podpis napsal jestě normálně latinkou "Mikaru". Doufám, že to nepochopil, že jsem nevěděla, co ten podpis znamená. xD Snad to bylo "dávám ti více podpisu, když se ti líbí", než "tohle je nápis Mikaru, když to nevidíš tady". xD
Po objetí mi řekl ještě něco japonsky. No neslyšela jsem (i kdyby byla možnost, že bych rozuměla). Ale mám za to, že to bylo něco jako "setkáme se příště", protože jednou mi něco takového psal i na cheki a já z toho mám ten pocitový (když sluchový ne) dojem.
Jako - přiznejme si, tady už je docela reálné si myslet, že asi po těch všech koncertech si mne Mikaru pamatuje... aspoň trochu.
A když odcházeli do zákulisí, Mikaru si ještě podával ruku s námi, co jsme stáli po cestě. Tak jsme se chvilku drželi tak přátelsky za ruku a on se na mne usmál. To bylo vážně hezké! Fakt se mi líbí, že Mikaru člověka si přidrží, když ho objímá, a i ruku mu hned nepustí...
Čekali jsme po koncertě než odjedou; balili si věci, naši dárkovou bedýnku si brali dopředu mezi sebe do auta; normálně kolem nás chodili a my jsme jim dělali místo, tak se na nás smáli. Italové se s nimi bavili nějak víc, protože tam byla nějaká prazvláštní italská "nadvipka".
A nakonec s kvičkou se nám omylem málem stalo, že nás přejeli. Protože auto odjelo, tak jsme šli; ale jak se tam musí podivně to objíždět (centrum Prahy, že?), tak se objevili za námi. Tak nám ještě od (Z)denky/Syu a Mikaru bylo usměvavě zamáváno.
 |
| Tohle všechn mám po dvou koncertech... xD (omlouvám se za nepovlečenou postel, vyprala jsem si povlečení a začalo pršet T.T) |
Tak si říkám, kdo nebyl, mohl jít. Mikaru a spol. jsou skvělí i jako váš první koncert! ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat