Pokud kanibalismus hadů vede k vzniku draků? Je pak lidský cestou k nadčlověku?
Potřebuji nové tělo. A novou duši.
Probíhá oprašování starých spisů - velice sporně a rychlostí blížící se k nule - a nějakou dobu (v řádu stovek let) bude.

Jste tu poprvé a máte problémy se orientovat? Snad pomůžu zde.
Kdyby ještě někdo chtěl vyplnit dotazník pro mé drahé čtenáře - může zde.
Kdybyste měli zájem vyplnit dotazník k Nejen absinthové nejen víle - můžete zde.

Děkuji za vyjádřenou podporu komentujicím. ;)




neděle 24. července 2016

Koncert Nocturnal Bloodlust - Budapešť 23.7.2016

aneb Mocně dobré pařepěnkování

Možná si vzpomínáte (ale já si nejsem na sto procent jistá, že jsem to sem dávala), jak jsem se zamýšlela někdy na jaře, jestli bych na Nocturnal Bloodlust jela, kdybych měla příležitost, když jsem to takový čuráci/kokturny (z Cockturnal Sucklust xD). Ale když už jsem ten koncert "přivolala" a dozvěděli jsme se, že pojedou evropskou tour, otázka nebyla zda ano, ale kam! Samozřejmě.
Vlastně teď po koncertu Girugamesh jsem měla spoustu času - myšleno tak, že času nebylo spoustu, ale v červenci jsem nenavštívila žádný koncert a opravdu moc jsem to potřebovala - se připravovat na koncert Kokturen. Takže jsem si vážně dobře naposlouchala jejich hudbu, přičemž jsem i znala texty, protože buď jsem celé anglicky nebo ten kousek japonštiny je přeložený. A vlastně jsem je začala mít vážně docela ráda. (A taky to způsobilo, že jsem poslední dobou více nasraná a úplně mám pocit, že jejich nasrané texty se hodí na spoustu chvil mého života. xD)





Takže...
Cesta začala již ve čtvrtek (měla dřív, ale vůbec nestíhám a mám práce nad hlavu), kdy jsem po docela uspěchaném týdnu vyjela z Brna do Bratislavy, abych poprvé vkročila na Slovenko. Už jsem byla kde tam kolem České Republiky, ale nikdy ne na Slovensku! (Až to teď.) Čekala mne tam Nex, prošli jsme si trochu Bratislavu (o poledni chodit na hrad není moc dobrý nápad, ale zase dobrou palačinkárnu jsme potkali), poté jeli k ní domu, abychom se v pátek připravili na koncert a mohli jet v sobotu po čtvrté ráno do Budapeště vlakem (s výhodou, že studenti na Slovensku jezdí zadarmo. K tomu ježdění zadarmo se váže vtipná chvíle, kdy mi Nex říkala, že se mi úplně rozzáří oči, když můžu použít svou průkazku na jízdu zadarmo.).

Bezďačení u sloupu na Bratislavském nádraží xD
asi 5:30 ráno (vstával jsme v 3:00)

Cesta vlakem byla příjemná, měli jsme nabalené jídlo i pití, i když vlak byl přeplněný, nakonec jsme si sedli, trochu pospali. I Keleti pu. (hlavní nádraží v Budapešti) jsme zvládli, i metro a H5... a všechno (vyptávat se Maďarů, mám ráda, když v zemi neumí anglicky, pak nemusím mluvit anglicky a můžu používat ruky a nohy a je to super dobrodružství!), abychom se dostali do průmyslové zóny s textilkami, k vratům s číslem popisným 28... které vůbec nevypadaly, že by za sebou měly skrývat nějaký klub!
Tak jsme se sice rozložili na zem na chodník u protější stěny a udělali jsme si tam "leženiště", ale byli jsme zároveň nervózní, jestli jsme správně. Protože před námi byli jen dvě Polky (které známe z jiných koncertů) a jedna Němka, nikdo z nás nevěděl, kde přesně ten klub má být.

Dospáváme na chodníku
Cítili jsme se jak "na pláži" - protože pro metalisty "na pláži" vypadá tak, že leží na betonu v průmyslové oblasti a "opalují" se ve stínu. xD Ale je to hrozné, jak jsme z těch koncertů už zvyklí se složit kdekoliv jak poslední bezdomovci. (Alespoň nemusíme platit za ubytování. Vlastně - už je to takový folklór, jsme si říkali, že nejsme máčky jak Kakyoin z JJBA, abychom si v létě v Budapešti něco hledali! xD Když dokážeme být venku přes noc i v prosinci v Berlíně, viz. SuG.)

Nakonec jsme si několikrát místo obešli a uvěřili tomu, že čekáme na tom správném. Dveře do klubu byly nalezeny, i když se nakonec chodilo úplně jinudy. Ale díky našemu zmatení, kde klub je, jsme alespoň věděli od vrátného u druhého vchodu, že kapela přijede mezi 12 -13 hodinou.
A tak jsme čekali. S Nex jsme se vlastně náramně bavili, protože už několik týdnů předem (a nejaktivněji v pátek) jsme vymýšleli různé hlouposti o kapele. Máme takové typické průpovídky, jako třeba, že jsou Nocturnal Boodlust strašné kokturny, a že když nebudeš "moshovat", tak Hiro tě kopně. Nejlepší asi je to, že když při Juusou nebudeš chtít dělat mosh ring, tak Hiro tě kopne tak, že umřeš, dostaneš se do pekla a v pekle bude na trůně sedět Hiro a odsoudí tě na věčnost, abys dělal mosh ring s démony s rohama, ostny a ocelovými kostmi. xD Ne, vážně! Užili jsme si už tolik zábavy před koncertem při vymýšlení tohodle všeho, že samo o sobě by to za to stálo, i kdyby koncert nebyl tak dobrý~ xD
Jsme se "každého" ptali, jestli si myslí, že je Hiro "nice" a všichni z toho byli takoví rozpačití, až jsme si mysleli, že je skutečně strašná kokturna.
A tak čekání od těch asi devíti do toho, než přijel tourbus ubíhalo rychle.
Mysleli jsme si, že je uvidíme chodit do klubu, ale bohužel... :/ Čekali jsme, viděli jsme Cazquiho v jeho kloboučku a Hira, jak kouří hodně z dálky. Ale bohužel tour bus nakonec stál jinde... a stejně jinde i byl vchod do klubu. :/

Z Cazquiho twitteru, jak si den předtím užívá Budapešť
... on je taková elegantní dáma~
Při našem marném čekání, až uvidíme tourbus, se rozpršelo. Zmokli jsme na kost... teda já určitě. Jako kdybych se osprchovala v oblečení. Ale pak zase začalo svítit slunce... a úplně jsem uschla.

první náznak, jak málo Hiro je kokturna z jeho twitteru
Čekání ubíhalo rychle, zmoklo se, uschlo, pak byl neuvěřitelný pařák... a najednou bylo před šestou, udělali jsme hezkou VIP řadu, která se uchytila a všechno bylo krásně uspořádané. Maďaři měli opravdu vpouštění do klubu dobře připravené, že nikdo nepředběhl (no, byla jsem 5. takže moc o tom, jak to bylo za mnou nevím), neběhalo se, v klubu se postavilo znovu do řady a čekalo se na meet&greet.
Nex jim koupila tatraňák, já absolutně mimo svůj charakter zas 6 piv (zase nevím, kolik jsem se o tom zmiňovala, ale pivo nedokážu vůbec pít; jedině, jak jsem schopná, je když přijde o bublinky a zteplá, ale jinak sedím do nekonečna u sklenice piva a s každým mini douškem se šklebím, přičemž zapojuji všechno své přemáhání, abych dopila alespoň půlku sklenice).

Setkání s nimi před koncertem 
Byl to strašně krátký okamžik, a já vlastně si ho pamatuji jen jako záblesk. Nejsem v tomhle moc dobrá, i kdybych na ně chtěla mluvit anglicky, vůbec mne nikdy nenapadne co. :/
První byl Natsu, s kterým jsem si potřásla rukou, byl docela vysoký a hezký. Natsu patří společně s Masou k těm, kteří moc nejsou v mém zájmu. Ale teď vůbec nechápu proč...
Pak byl Daichi... hmm, Daichimu říkám emo-prdelka, protože on je taková emo-prdelka. A tak tam stál a já jsem nechtěla ztratit tvář (a proměnit se v slintající fanynku), když bych mu řekla, jak je krásný... ale on sakra je! Můj emo-typ! (Vůbec nevím, co mi říkal, protože jsem měla v hlavě jen to, jaká je to emo-prdelka a že ho chci domů~ xD)
Hiro dostal ty piva, řekla jsem něco jako "mám tu pro tebe nějaká piva" a tak jsem mu to dala do náručí, snažíc se působit jako fanoušek, co je sice má rád, ale bere je jako parťáky a není z nich rozklepaný ani neslintá. xD A v ten moment Hiro ztratil jakoukoliv kokturní auru, protože se mu rozzářily oči a byl vážně rád, že dostal piva. Poděkoval mi (asi více za piva, i když říkal, že za to, že jsem přišla - takové to typické zdvořilé...) a potřásli jsme si s rukou.
No, Masu jsem úplně odbyla... (ano, já si sice zaplatím dražší VIP, ale pak ze setkáním jistým způsobem "prchám", abych neobtěžovala moc dlouho... co jsem to za fanouška?!)
A nakonec Cazqui. Úplně se na ke mně naklonil a začal se zdvořilostními frázemi, jak mne rád poznává. A já byla v sedmém nebi, protože při tom vypadal tak upřímně, a měl takový hezký hlas a vypadal jako on... že jsem najednou měla pocit, že Kokturny jsou všechny strašně milé~ a já je mám ráda~ (a s tím jsem se rychle ztratila ze setkání s nimi, trochu se pochechtávající, jak jsem se snažila ten zážitek vydýchat...)

Koncert
Vážně to bylo dobře organizované, odešlo se čekat na koncert. Krásná místa v první řadě na nás čekala pod Hirem a Cazquim. Místo hrazení byly barely, skvělá to věc! Akorát přede mnou byla mezi nimi dost velká mezera, kam se sice daly dát věci, ale bohužel při samotném koncertu byla spíše na škodu. :/
Čekali jsme, jen na záchod jsme si dovolili opustit naše skvělá místa, ani jsme si nešli koupit merch, protože jsme se báli, že bychom se již nemohli vrátit na naše skvělá místa! Hráli dobrou "čekací" hudbu: Buck-tick, Koziho, jen ty Raphael jsem nepotřebovala slyšet (protože "lost graduation" je píseň z mého velmi těžkého období v roce 2013 a vrací mi zpátky některé pocity té doby).

Sakra a teď popsat samotný koncert?! Těžké tohle!
Úplně první věc, co si vybavuji je, jak přišel Cazqui, otočil se k nám zády, a vzadu na krku se mu vyrýsovaly tak sexy svaly, že jsem v životě nic více sexy neviděla. xD
Začínali s Punch me if you can, což je píseň, s kterou se v hlavě posledních pár týdnů budík. Dostala jsem přesně na začátek, co jsem chtěla. Takže jsem začala pařepěnkovat a užívat si koncert hned, jak začali hrát. (A teď mám chuť na každou otázku odpovídat: "Whatever, fuck you!") Protože kurva jo! Tohle je píseň, kterou člověk potřebuje! (Bych se některých potřebovala zeptat: "What a fucking pussy you are?" když už jsme u toho. xD)
Ale vážně si uvědomuju, že mám jejich hudbu hodně rád (za měsíc jsem se na ni úplně naučila a přijala ji za svou.)
S popisem členů začnu nejspíše u emo-prdelky Daichiho, protože toho jsem viděla nejméně. Jen jednou proklouzl na tu naši stranu, ale nezdržel se... nicméně z první řady jsem na něj viděla i tak. Byla to takové malá slečna emo-prdelka. xD Úplně strašně emo-krásný obličej má a působí přesně na tu část mého vkusu, která je emaři posedlá. xD Člověk by si ho vzal domů, takové zmalovaného kloučka ve volném oblečení... (připomíná mi - i jak vyšel z klubu si zakouřit - mou tajnou emo lásku~)
Naopak Cazqui, ten je elegantní dáma. On tak pózuje, prostě je ten typ - jak ho jen pojmenovat? -, který není slečna, ale dáma... a zároveň samozřejmě muž. A hází takové pózy svůdné a ladné, a přitom má v sobě něco mužského a v nitru tvrdého a možná i zlého? Ne zlého, spíše silného, tvrdého a mužného. Prostě typ, z kterého jdu do kolen!
Hned při první příležitosti si zul žabky (které staff odnesl vzápětí) a přeskočil reprák, aby se mohl postavil po mé pravici na barely, kde zůstal téměř celou dobu. Takže jsem měla u své ruky jako bosé chodidlo, na které jsem si párkrát sáhla, ale nechtěla jsem ho příliš ošmatlávat svým zpoceným pazourem.
Sáhla jsem mu na stehno taky... a na zadek. S tím na zadek to bylo vtipné, protože na nás viděl staff. Zrovna jsem byla v takové pozici, že jsem byla strašně vidět, jak tam byla mezera mezi barely a nikdo přede mnou přímo nestál... a oni se dívali z pravé strany. Ale na druhou stranu jsem si říkala, že pokud mu nesáhnu na zadek, tak prostě si to neodpustím. Tak jsem se v jednu chvíli rozhlédla (to já vícekrát, než jsem to uskutečnila) a s výrazem, že já nic, jsem ho plácla po zadku.
Neprotestoval, nepřestal za námi chodit. Takže doufám, že všechno v pořádku. Mrzlo by mne, kdybych kvůli tomu přišla o jeho nakrucování, hraní, pózvání a temné pohledy rudých očí, nebo pohled do jeho zpocené tváře... ale to se nestalo!

(Vsuvka:
Je to vtipné, ale Hiro a Cazqui spolu mají fotečky jako páreček... a my na to zase máme několik průpovídek stylu: Hiro a Cazqui v Americe - Hiro na Cazquiho: "Ti zmrdi si myslí, že jsme buzny... lásko." xD Homofobní Hiro, který vůbec nebere v úvahu, že když má přítele, je taky homo. xD
Ale říkám to celé kvůli tomu, že je vtipné, jak Cazqui se snaží zakrýt, že je vyšší než Hiro - i na neoficiálních fotkách si stoupá tak, že překříží nohy a trochu se pokrčí.
A on prostě je o vcelku dost vyšší než Hiro. Byl na koncertě bosky, měl o něco menší bedýnku; zatímco Hiro ji měl vyšší a měl boty na pánském podpatku. xD)

Ale vtipné, že měli všichni připravené své bedýnky, ale nakonec Daichi, Hiro a Cazqui byli na barelech, protože chtěli být blíž publiku. xD A taky byl strop tak nízký (když byli na bedýnkách nebo barelech), že málem do něj vráželi hlavou.
Masu jsem popravdě úplně ignorovala, kdykoliv jsem se dívala na něco s Kokturnami. Ale na koncertě jsem si ho oblíbila, protože jak jsem tam měla tu mezeru, tak vlastně jsem spoustu času neviděla na Hira ani Cazquiho, a měla jsem čas na pozorování Natsu, případně mne potěšilo, když přišel Masa... ale asi nejvíc jsem si prostě pařepěnkovala a bylo mi dobře, když jsem si mohla užívat úplně mokrá potem svým a cizím hudbu (znovu, jako kdybych se osprchovala). A tak Masa tam za mnou chodil a šklebil se na mne, mrkal a špulil rty, a dával mi najevo, že dobře pařím... a přišel mi strašně milý. Sice nikdy nešel na barely, ale i tak se nechal chlapsky poplácat po kolenu a nevypadal sice, že touží po více dotecích, ale že se mu líbí mé paření.
Říkala mi Češka - zapomněla jsem její jméno - co byla za mnou, že když jsme s Nex házeli hlavou v předklonu, tak se chodil ušklíbat na nic (a určitě i pozorovat nás!)
Taky v jednu chvíli Masa udělal skvělou věc se svou basou, si ji obtočil kolem ramene... fakt cool! Úplně jsem se na něj zůstala kvůli tomu dívat, jako na největšího machra. xD
Jsem si někdy v nějaké části koncertu uvědomila, že už mám fakt dlouhé vlasy, když jsem uviděla jeden svůj pramen být zachycený přes dva lidi dál. xD No, párkrát jsem se do něčeho vlasy zamotala (v jednom okamžiku jsem se zasekla o něčí náramek, tak jsem chytla tu ruku, pramen vlasů a prostě to od sebe odervala... a asi přišla o nějaké vlasy, i když možná ta osoba přišla o náramek... nevím, ale v té chvíli jsem prostě chtěla pařit dál a neměla jsem čas tohle řešit. xD) a taky jsem vlasy sešlahala všechny kolem sebe... ale nemrzí mne to. (Stejně jako všechno to podupání, co jsem těm za mnou způsobila.)
Jak jsem byla mezi dvěma barely, vlastně jsem to měla dost těžké, ty barely se pořád vyklápěly, protože zezadu přicházel tlak celého davu. Takže jsem tak pomáhala jedné nebo druhé straně barely narovnávat, protože na nich stál Hiro a Cazqui. A sama jsem se o ně nemohla zapírat a nechtěla jsem skončit na pódiu, takže jsem dost čas se prostě zapřela a zatlačila "dav" dozadu, nebo se koleny zapřela o barely a posadila se dozadu na "dav"... a teď mám stehna plná modřin.
Musela jsem vypadat vtipně, ale vážně jsem nechtěla skončit na pódiu, protože to by se nikomu nelíbilo...
Ke konci už jsem se na to vykašlala, jednu nohu jsem prostrčila mezerou mezi barely a zapřela se o pódium. To zrovna, když nade mnou stal Hiro...
Ale dobrá to byla posilovačka, to zase jo. xD
A nakonec Hiro? Hiro není kokturna, ale přesto je úplně úžasný. Měl světlé čočky a přišlo mi, že se vůbec na nikoho moc nedívá a nevnímá, přesto vypadal, že si koncert užívá. Vlastně je vtipné, že Nex, která téměř celý koncert měla svou hlavu v jeho rozkroku, jak stál na barelech, vypadala, že už vážně nechce ten rozkrok mít na čele... xD Zrovna Nex - jsem se jí musela smát, kdykoliv jsem se tím směrem otočila.
Nicméně úsměv mi zmrzl, když jsem se dostala do stejné pozice při VIP (ještě s tím, jaký to má text). Jako člověk si to užívá (jistým způsobem), ale má tak nějak zakódované, že by neměl mít hlavu při koncertu v něčím rozkroku (ale byla tam nějaký nenechavka zazadu, která Hirovi pořád do rozkroku saha, což se nedělá; nicméně měl kožené kalhoty, takže asi nenahmatela nic). A Hiro se ještě při téhle písni nestydatě osáhával sám, měl mou hlavu asi 5 cm od rozkroku, ruku na pozvání jsem měla na jeho zpoceném vypracovaném břichu, tu druhou na jeho zadku... a fakt divným způsobem - jak tam byla ta mezera mezi barely, nad kterou byl rozkročený, jsem pod ním trsala. xD Muselo to vypadat komicky... se nedivím, že se Natsu smál všem, kteří si tímhle prošli. Hlavně, když Hiro začal "přirážet" boky do rytmu hudby.... xD
Člověk se pak cítil zneužitě.
Ale jinak - kromě toho, že mám raději, když se mi někdo dívá do očí a vnímá mne, abych s ním mohla pohledy komunikovat - byl Hiro opravdu skvělý. Měl rád, když ho někdo čechral ve vlasech.
Ztratil oba plugy v uších a všiml si ho, až když se vrátil na encore. xD Taky se nechával unášet proudem zábavy~
Celý se strašně potil, že svůj pláštík měl zpocený i tam, kde jeho tělo neobtahoval (a přitom pořád voněl po aviváži), a třičko, do kterého se převlékl, propotil, že se dalo ždímat. Ba ještě víc! Po koncertu jsem sáhla na barel a tam byla kaluž vody z toho, jak se potil... padaly na nás kapky. A všichni jsme byli od našeho společného potu... i tašky na zemi se propotily. xD
V jednu chvíli jsem nechala ruku na barelu a fakt dlouho mi trvalo, než jsem zjistila, že mi na ni Hiro stojí. Tak jsem tak měla ruku trvale na jeho stehnu. xD
Užila jsem si asi nejvíce dvě chvíle - když jsem ho poplácala po ramenu, protože mi to přišlo jako chlapácky vyjádřené uznání... a když jsem mu jen tak v náznaku sounáležitosti stiskla ruku a on se na mne podíval (podle mne mne poprvé vůbec zaregistroval) a tak potěšeně se na mne pousmál.
Celkově mám z něj pocit, že si to strašně užíval. I když se nám nepovedla ta mosh wall. :/
Kdybych si byla jistá, že vzadu se skutečně dělá mosh ring, asi bych byla takhle rozpařepěnkovaná schopna do něj i skočit. I když pravda, zepředu bych se tam jen těžko dostala...
A asi to bude divné, ale Hiro vypadal jako on. Za mlada, když byl v Americe, vypadával jinak, než teď visuálně, ale když se na něj člověk dívá reálně, propojí to obojí. A vlastně je taky hezký, takový japonsky delikventský a to je dobré~

(Vsuvka:
Pokud jste četli Vílu, tak znáte Xanxuse a Setsunu. A Hiro s Cazquim mi je strašně připomínají. Hiro vypadá jako Satanův syn a mafián, a Cazqui je taková sněhová vločka, která nemůže svého nabušeného Hira ponížit tím, že je vyšší... a přitom ho jistým způsobem ovládá. xD)

Jsem tak pařila, že mám pocit, že jsem možná nechtěle trochu zavadila rukou o Cazquiho, jak jsem tam tak máchala. Taky jsem dostala do hlavy... Snažila jsem se dávat pozor, ale koncert byl tak úžasně divoký, že to stoprocentně nešlo. Prý Cazqui někoho přetáhl omylem kytarou a pak se mu omlouvat...
A to mi připomnělo, že nám ta němka říkala, že napředchozích koncertech někde Hiro měl nějakého týpka, co se tak slil, že když moshoval, tak byl dost nepříčetný, a Hiro k němu nějak domošovat, týpek mu dal loktem, tak Hiro mu to vrátil... takže... divoké to bylo. xD
Hiro i u nás se několikrát položil na dav.
Nakonec jsem si nechala Natsu, protože u toho sem pochopila, že jak tak celou dobu jsme na sebe viděli, tak se nám s Nex smál, že nám Hiro zneužil obličeje, ale mne myslím nakonec jako ocenění za dobré pařepěnkování hodil paličku (Nex dostala od něj vodu). Ale jako za bubny byl i Natsu opravdu skvělý... a jsem ráda, že jsem ho pobavila. xD Co jiného? Jsem ráda, že se kapela baví, i kdyby na můj účet. xD
(Všimla jsem si, že v tomhle reportu používám spoustu xD. Ale ono to bylo takové boží a zábavné pařepěnkování, které jsem vážně potřebovala na zbavení se stresu, tak jsem šťastná, i když mám stále pořád práce... huh. :/)

Co se vody týče, Masa mne trochu naštval, protože sice se tam chodil bavit tím, jak jsem úplně slitá (nejen svým, ale i Hirovým a možná Cazquiho potem), ale vždycky si vodu hodil na svou stranu. A Cazquiho vůbec nenapadlo, že by nám něco mohl dát. Naštěstí maďarská staffačka, kterou známe už ze starých let, ta přinesla vody, aby je rozdala před encore. Bůh ji žehnej! Fakt bylo potřeba doplnit tekutiny.

Zahráli jednoznačně všechny písničky, co jsem chtěla slyšet! Takže absolutní spokojenost - jen teď už asi kokturny nikdy z hlavy nevyženu a budu věčně nasraná... xD Začnu tak chodit a lidem, co mne serou, říkat: "Punch me if you can, hah!"
Koncert mohl být delší, když odešli a lidé začali řvát encore (úplně vymakané používat barely, aby to skandování znělo lépe, přičemž se k nám díky tomu přidal i Cazqui a vyhrával nám do rytmu skandování), tak jsem byla překvapená, že to nebyla jen první polovina koncertu ale konec, po kterém už mohlo přijít jen encore. Ovšem v našem případě mělo 4 písně - takže, yeah!
A je sakra škoda, že hned na druhý den byl Mnichov, kdyby byl jindy - jeli bychom. Jeden koncert nestačí! Sakra moc nestačí!

Po koncertu jsem byla tak moc vyšťavená, že jsem poprvé v životě vypila na ex půlku kelímku piva a vůbec mi nevadilo, že je to pivo. xD
Doplnili jsme tekutiny, nakoupili si trička (plakát a tašku, protože jsem si přeměnila spoustu peněz a neměla jsem, co s tím dělat, protože CD už bylo vyprodané :/)... a vydali se sedět před klub. Tam jsme seděli dlouho a občas nějaká Koktuna vyšla, třeba emo-prdelka se nám šel přímo ukazovat, abychom viděli jeho sexy záda.

Daichi

Cazqui, Hiro a Natsu

Byli jsme tam ještě nějakou dobu. Přišel tam japonský staff, aby se nás zeptal, jestli tam jen zevlíme nebo čekáme na kapelu... a Nex mu na to odpověděla: "Co je správná odpověď?" xD Čím ho asi trochu rozčílila, ale hehe... bylo to vtipné. Nakonec odešel, ať teda si zevlíme dál...
Nakonec jsme ovšem neviděli bus odjíždět.
Ale já si stejně myslím, že jsme měli předurčeni být dovezeni kokturnami do Mnichova, kdybychom ještě několik minut počkali. xDDD (Ok, vím, že ne, ale pořád si taky myslím, že stejně, jako se mi zdálo, prostě s Hirem by byla sranda si hrát s modelínou. xD)

Vydali jsme se pěšky na nádraží, takže jsme si prošli Budapešť, dokonce přes centrum... a viděli spoustu opilých domorodců a cizorodců xD Chvilku jsme doplňovali tekutiny v mekáči, chvíli zevlili v parku, kde jsme přišli na to, že Cazqui vypadá jako pekelný prehistorický lenochod. xD (A že já mám ráda j-rockery, co vypadají jako zvířátka.)
Taky jsme si koupili vážně chutný gyros u Turka v okénku, který byl strašně milý a mne to nakupování opravdu pobavilo (v mém nočním pokoncertním já). Takže jsem sice jela na čabajku a guláš do Maďarska, ale nakonec, protože nejsem máčka jako Kakyoin, jsem nikde nepřespávala a neměla čas si tohle nakoupit, tak jsem měla alespoň gyros a nejblíže, co jsem se čabajce dostala, bylo když mi Hiro strčil svůj rozkrok k obličeji. xD
Na Keleti jsme nechali Nex asi v pět, a o půl sedmé jsme s Darci na Nepligetu nasedli do studenta. Nelíbilo se mi, že jsem musela čekat hodinu na přestup na vlak v Brně (dojížděli jsme ve 12 a mně to jezdí 02, což se nedalo stihnout :/)... ale nakonec jsem dorazila domů celá špinavá . xD

Chci více Kokturen! Sice nejsou srdcovka jako Dio a Hiro není tak milý a skvělý jako Mikaru, ale i tak... moc dobrý koncert. Poslední dobou ty koncerty jsou vážně dobré!

Žádné komentáře:

Okomentovat