Pokud kanibalismus hadů vede k vzniku draků? Je pak lidský cestou k nadčlověku?
Potřebuji nové tělo. A novou duši.
Protože mne blog.cz donutil k činu, tak teď probíhá velké rozmýšlení se, jestli se tady nakonec zveřejní povídky z archivního blogu. A tedy se původní oprašování rychlostí blížící se k nule buď zrychlí a nebo úplně zastaví.

Jste tu poprvé a máte problémy se orientovat? Snad pomůžu zde.


Děkuji za vyjádřenou podporu komentujicím. ;)



-

čtvrtek 2. června 2016

Koncert Girugamesh - 21.5.2016 Mnichov

(aneb Němečtí ptáci hodně serou xD)
aneb Skvělý koncert ve skvělé společnosti

Jak se pozná, že D nemá čas - píše report ke koncertu až několik dní po, přestože už polovinu věcí zapomněla a je to škoda. T.T

Takže jako vždy - naše plány: s Nex jsme - protože už nejméně jednou jsme Girugamesh ignorovali, když tu byli - byli jisti už několik měsíců (od toho, co vyhlásili tour), že na ně musíme jet; ale tak nějak z přirozené lenosti se nám to nechtělo řešit před tím a oním a nevěděli jsme, kam vlastně chceme... nu, a kupodivu to byla dobrá strategie!
Protože na AnimeFestu jsme se potkali s Ruukim! Bohužel pravdivě - a to je velká škoda - zvěstoval, že Girugamesh se určitě rozpadnou a že tam tedy určitě musíme jet. A taky že po návratu z AF to vyhlásili...
Tak jsme koupili lístky - nechali si je po vzoru spanilé jízdy na SUG v Berlíně uložit v NeoTokyu - a naplánovali cestu autem! No považte - autem! Konečně řidič! (A teď jsem z toho celá cestovně koncertově rozmazlená! xD)



Do Mnichova je autobusem vždy cesta dosti náročná - viz. asi všechny mnichovské koncerty, vyjíždí se večer z Prahy, jede se přes noc a pak je tam člověk brzo ráno, třeba v únoru je to opravdu velmi "příjemné" (ale já mám ráda všechna dobrodružství!) -, ale autem to bylo něco úplně jiného.
Vyjížděli jsme v sobotu ráno - vstávali jsme asi o půl čtvrté, abychom v pět byli ve vlaku do Prahy - z Prahy někdy mezi osmou/devátou (já vždycky v určitou chvíli přestanu vnímat čas - asi ve chvíli, kdy včas vstanu xD) vyjeli směrem Mnichov po dálnici.
Cesta ubíhala opravdu velmi rychle v příjemném rozhovoru o j-rocku. Pouštěli jsme si i Girugamesh, abychom se naladili. Já osobně jsem je předtím neposlouchala (a říkala jsem si, že si moc nesmím zvykat, když se rozpadají), ale hudba je to rozhodně dobrá! Po cestě jsme dvakrát zastavili na benzínce (v Německu se jich moc nepotká), a několikrát museli umývat přední sklo, protože němečtí ptáci hodně serou. xD
Ruuki je skvělý řidič, cesta vážně proběhla naprosto v pořádku. Skoro přímo před NeoTokyem jsme našli parkovací místo, a pak jsme stejné štěstí měli i před klubem! Poprvé jsem zažila mít auto pár kroků od vstupu do klubu a moci si tam tak chodit tam a zpátky, i když člověk vlastně ani nepotřeboval. xD (Což mi připomnělo, jak úplně jsme nevěděli, co si s sebou nabalit, když už máme to auto a nemusíme si brát jen malý baťůžek. Nějaké jídlo a pak už nás nic nenapadalo. xD)
Před klubem už ve dvě hodiny čekali nějací Němci - na Německo fakt brzo. Tak jsme se tam posadili do stínku, povídali si, jedli, čekali... čas ubíhal hezky, pustili se VIP, pohlídali jsme si místo první po VIP a bylo to.

Naše trojička xD

V klubu jsme začínali v nějaké čtvrté-páté řadě, úplně překvapeni, že jsme nakonec tak blízko. Nakoupili jsme si - i já jsem si nakoupila tričko, i když jsem původně neplánovala, protože fakt je hezké (a bylo i levné, že se vlezlo do mých zbytkových euro, co jsem měla, když se mi peníze měnit nechtělo)! :) Ale neukážu, protože nemám jak vyfotit. :/
Čekání na koncert bylo náročnější. Osobně preferuji deštivé počasí v den koncertu, protože to pak člověk se těší do "kotle", že se zahřeje a oschne. Ovšem bylo krásně - i předtím dost dusno v autě - a tak vevnitř bylo... no, jako když je koncert v létě. Člověk je už od začátku více dehydratovaný, je mu horko a dusno... stát a čekat není dvakrát pohodlné.

Začínalo se s předkapelou. Nemůžu říct, že byla špatná. Ze začátku jsem je velmi energicky přivítala, ale mrzelo mne, že nikdo jiný příliš ne - ehm, Němci no... ale pravda, že ani Poláci na Dio nebyli na ty Japonky dvakrát vřelí... ve Wroclawy jsem si své nadšení udržela, tady postupně ochablo. I když jeden zpěvák vypadal, že ho to vážně baví, a druhý zpěvák zase jako můj jeden známý!

Koncert Girugamesh začínal vcelku pozdě, protože se ještě musely pomněnit/odnést nástroje... a Němcům se zase příliš nechtělo vyvolávat. :/ Ale čekání se rozhodně vyplatilo.
Protože hudbu Girugamesh příliš neznám, asi tenhle report nebude příliš obsáhlý, co se skupiny samotné týče. Koncert jsem si užila, jen ne po "citové" stránce - jako tomu bylo například na Dio, kteří jsou mou srdcovkou, co jsem vždy chtěla vidět -, ale rozhodně to bylo pro mne skvělé zapařepěnkování si! Tím netvrdím, že by hudebně skupina nebyla dobrá - ba naopak! Užívala jsem si je, i když jsem písničky neznala... a jen mne mrzelo, že si je nemůžu zpívat a občas si nejsem jistá, co za "povzbuzování" a "máchání tělem" mám použít. xD
Dokonce některé písně se mi dostaly pod kůži a jen je tedy musím si dohledat. Přestože jsem je nechtěla začít poslouchat - přece jen alespoň těchto pár si zařadím do "playlistu".
Další problém mého koncertového popisu je v tom, že neznám členy. Nejvíce jsem ovšem vnímala zpěváka, protože jsem stála přímo pod ním. Líbila se mi jeho mimika. A přišlo mi, že v jednu chvíli, kdy jsem zrovna měla obě ruce nahoře a nadšeně povzbuzovala, se na mne i podíval! Protože jsem "dobře dělala"! xD
Chvílemi si mou pozornost ukradl bubeník, protože ten je vážně krásný... v jednu chvíli jsem se tak naklonila k Nex a říkám jí: "Dívej na bubeníka... ten je tak krásný, ale tak krásný, tak moc krásný!" xD Vážně byl. Jak se tam usmíval a užíval si to. Popravdě od jisté chvíle jsem od něj pohled nemohla odtrhnout, až jsem se úplně ztrácela (přece jen se lépe "drží" hudby, když vnímáte zpěváka). ;)

Mimochodem na YT má svůj kanál, kde děla povedené covery písní.

Ostatním členům už nebyl čas moc pozornosti věnovat. Úplně se za to stydím, jak vlastně málo teď píšu o koncertu samotném. :/
Ale páni! Dokonce se moshovalo. Komické bylo, jak na začátku prvního moshe, mne Nex objala a nenechala mne odplavat ve víru paření... asi nejsme v tomhle správní pařiči, ale kdo by chtěl se odmoshovat zepředu dozadu?
Nicméně tohle "stěhování národů" nás posunulo do druhé/třetí řady, což se cení. A za mnou domoshoval nějaký mladík, co vážně vypadal, že je velký fanoušek a byl mou oporou, protože když za vámi někdo křičí,co se má křičet, a nebo to zpívá, hned se vám lépe toho chytá. Opravdu s ním za zády jsem si to pařepěnkování ještě více užila! Dobře on!
Vlastně jsem si tak v jednu chvíli koncertu uvědomila, že už vůbec nemám žízeň a moje tělo se necítí omezené; takže jsem si tak pařepěnkovala a užívala si koncert a cítila se naprosto skvěle! Děkuji Girugamesh, že jste do toho dávali tolik, až mne to i psychicky tolik chytlo, abych se "odprostila" od těla.
Úplně mi přišlo, že je hanba odejít méně zpocený než hudebník. A Girugamesh se hodně zpotili a já taky! Mise splněna! Snad si to i oni užili tolik jako já!
Koncert byl o něco delší, než většinou koncerty bývají. Ale i přes únavu - vlastně já sem tu únavu nějak ani necítila xD - bych tam vydržela (alespoň v myšlenkách a přáních) třeba ještě jednou tolik! Vážně skvělý koncert! (Jen s tím mým malým mínus - čistě mým, protože je to moje chyba -, že je neznám blíž, abych k nim měla osobnější vztah.)

Ovšem i přes tenhle skvělý zážitek - musím si tady i postěžovat. Víte, co já nesnáším? Chytré telefony. Víte proč? Dobře, že lidé se spolu sejdou, aby každý sám koukali do toho svého telefonu, to už jsem si zvykla (já marně čekám na konverzaci, protože mám "hloupý" telefon). Ale natáčení na koncertě!
Ještě jsme se před koncertem s Ruukim bavili, jak to vůbec nechápeme!
A pak přede mnou stojí asiat velmi přilepený na svou přítelkyni v první řadě, který celou dobu natáčí a fotí a nedělá vůbec nic kromě toho. Vůbec si koncert neužíval. A dokonce - no považte! - svou přítelkyni několikrát upozornil, ať přestane povzbuzovat, že mu rukou mává v záběru!
Fakt jsem se musela držet! Kdybych byla násilnější, chtěla se poprat, nemusela se bát, že po koncertě se na mne sesype hora Mnichovanů, tak bych mu ten mobil vzala a roztřískala ho o zem! Protože tohle už bylo moc!
Chápala bych, kdyby si natočil první píseň a pak pařil. Ale natáčet si celý koncert a nijak se nevěnovat podpoře pro kapelu?! A pak za podporu kritizovat svou holku?! Boha!

Přesto - koncert byl skvělý a nemá cenu si kazit nějakými hloupými lidmi zážitek. Úplně zpocení jsme se pak seskupili po koncertě, značně unavení... a bavili jsme se o tom, že jediný mosh ring, který bychom s Nex absolvovali, by byl zezadu dopředu na [kokturnách] (Nocturnal Bloodlust). To Ruuki, ten si poctivě zamoshoval! Třeba taky jednou budu až takový pařič! xD
Ale proč to vůbec zmiňuji - protože po tom, co jsme si tak vzpomněli na koncert [kokturen], jsme se vrátili domů a oni v ten den vyhlásili, že budou mít tour! Jachá! (Upg. Máme VIPka do Budapeště!!! ;) Bude čabajka a guláš~)

Pokoncertní čekání, kdy se Nex o mě hřeje.

Důvod, proč jsem si tohle "dobrodružství" tak užila, není jen samotný koncert, ale společnost, se kterou jsem byla. Už mnohokrát jsem o tom mluvila, že na koncertech mám ráda to, že jsem s lidmi v cizím prostředí a společně prožíváme, že až v noci bez spánku se pozná, jak si člověk s tím druhým rozumí.
Nedočkali jsme se odjezdu tourbusu, tak jsme vyjeli z Mnichova, kde bylo šero, v němž nešlo nic vidět! Mnichov v noci je vážně dost marný! A vydali se na cestu zpátky. Znovu velké díky Ruukimu - takový vytrvalý řidič! Všechen obdiv!
Na cestě zpátky jsme s Ruukim zjistili, že máme docela podobné názory a skoro celou cestu zpátky jsme si povídali o životě a filozofii a opravdu jsem si tak dobře už dlouho s nikým nepopovídala o takových tématech! A strašně mne to překvapilo, protože něco takového jsem nečekala!
Trochu drama - které nás vyrušilo z našeho rozhovoru - bylo, když pro absenci benzínek u německých dálnic jsme jeli kolem 40ti kilometrů na rezervu... než jsme přejeli hranice, kde hned byla benzínka.
Pak už cesta probíhala v pořádku a uplynula ještě rychleji než ta přes den. Byli jsme dovezeni na hlavní vlakové nádraží přesně v čas, abychom stihli první vlak domů.

Jsem opravdu ráda, že se celý koncert takhle hezky vydařil i s cestou... a strašně ráda za své společníky na dobrodružství! :)




Žádné komentáře:

Okomentovat