Docela mívám pocit, že jsem buďto naprosto pokřivená a nebo mi chybí nějaké spoje, abych se dokázala vcítit, soucítit, uvědomovat si bolest nebo nevím, co ještě. Jednoduše - podle komentářů na csfd bych měla mít asi jiný dojem, ale - viz. výše - mám svůj.
Mysterious Skin (2004)
USA/Nizozemí, 99 min
režie: Gregg Araki
Bylo to - neuvěřitelně hezké.
Musím uznat, že dvojí vypravěč je působivý, ale na začátku mne mírně rozčiloval, protože od prvního okamžiku, co jsem uviděla toho černovlasého andělského chlapce s modrýma očima - Neila - jsem se do něj bezhlavě zamilovala, asi jako jeho trenér. Bylo to opravdu nádherné dítě a svým způsobem - dokud na konci tento dojem nezakolísal - takový malý svůdný ďábel: asi jsem se skutečně cítila přímo svedena jako trenér. A jak si ho "ochočoval" a pak ho zneužíval, v jistém úhlu pohledu to bylo roztomilé, dětsky hravé, já myslím, že malý Neil byl šťastný, že se mu věnuje nějaký muž.
Možná si teď myslíte, co jsem to zase vyplodila za "kontroverznost" a "choromyslnost", ale... je to i tím, že Neil to celou dobu neprezentuje jako něco zlého... a pak není důvod si z toho kazit dojem. On z toho nebyl traumatizovaný - alespoň v jistém smyslu -, zatímco u toho druhého - Brian - mi to vadilo, protože ten byl.
Ale Neil byl... přesně takový malý zvrácený osmiletý chlapec, který si o to říká. Nebo se takovým stal. A už mu to zůstalo.
A to je to další - jeho kariéra prostituta, hledající návrat "toho jediného, kdo ho opravdu miloval" a on byl jeho "andělem". Jeho ztracenost, chtivost a odevzdanost. K tomu, jak ve svých patnácti a dále vypadal. Postava, kterou může být člověk jen posedlý.
Líbil se mi i jeho vztah s kamarádkou, pro níž vybrali neskutečně na pohled příjemnou herečku. A sympatický mi přišel i jeho chlapecký "buzna" kamarád, který byl velice výstřední, ale opravdu hodný... a to, jak se pak kamarádil s Brianem, bylo také takové milé.
Silných scén tam nechybělo, hlavně v osudových/zlomových okamžicích Neilovi prostituce. Lítostivá a násilná - dvě nejsilnější scény, ve správnou chvíli načasované, takové upozornění a trest (s nejasným důsledkem, který si můžeme jen domýšlet).
Mimozemšťané, lidé, co v ně věří a traumata - velice hezké propletení námětů, které sice je hned od začátku jasné, jak bude fungovat, ale i přesto je velice důvěryhodné.
A úplný konec, kdy se konečně potkají a podělí se o pravdu, byl završením neskutečné krásy, jakou tenhle film je. Krásy spočívající v tom, kolik reality, příběhu, pocitů v tom je, jak to vede diváka přirozeně a přece působivě, aby sledoval postavy, jak žijí, jak trpí. Podobný pocit, jako z neskutečně smutné melodie, která je absolutně krásná tím, jaká je - až na to, že tady jsem ještě k příběhu propadla hlavnímu hrdinovi a stal se pro 99 minut mým andělem... a já jeho tenérem, přáteli a všemi zákazníky.
Poutavý příběh kombinovaný s mou posedlostí na takové typy - doporučuji.
Na tvé doporučení jsem se na ten film podíval... Je pravda, že Neil to tam podává jako, že ten jeho vztah během filmu nereprezentuje jako něco zlého, ale přijde mi, že na konci to začne brát trochu jinak. Napadlo mě, že když se setkal s Brianem, začal přemýšlet, jak by se jeho život vyvíjel, kdyby k tomu nedošlo. Možná, že se svým životem nebyl tak docela spokojený. Mně samotnému se ale víc líbila postava Briana. Přišel mi takový nevinný, čistý; možná, že právě to bylo to, proč byl tím, co se stalo, tak traumatizovaný.
OdpovědětVymazatKroketa
No, já osobně si myslím, že je to hlavně kvůli tomu, co se mu stane těsně předtím, než odjede na Vánoce domů, tak je celý takový... "znechucený", "zneužitý"... a pravda, asi na něj i zapůsobí, když vidí, co to provedlo s Brianem. Avšak - někde na začátku to naznačuje - kdyby měl v 16ti dítě se svou nejlepší kamarádkou, což by se stalo, kdyby byl "normální", podle mne by něco takového nebylo lepší, než jeho nynější život. Ale to je jen můj osobní pocit - "prostituce" se může zlepšit/napravit, ale rodiny se už nezbavíš. Otázka je, zda nakonec neonemocněl kvůli tomu chlapovi... to už by se moc zlepšit nedalo.
VymazatBrian nebyl tedy vůbec šálkem mého čaje, nejspíše právě pro tu nevinnost a pocit lítosti, který člověk měl, když ho tak viděl, jak se - doslova - honí za ufony a přitom se mu stalo něco úplně jiného.