Vepíšu v tvou krev - kapitola čtrnáctá

Nebude se vymlouvat, že jsem neměla čas (i když to, že bylo zkouškové tomu trochu napomohlo), ale odmlčela jsem se na tak dlouho ze tří důvodů - v létě jsem unavená, nic se mi nechce a stále se mi tahle kapitola nezdála.

Existují na internetu spisovatelé, kteří na blogu nezveřejní pokračování několik měsíců a furt jim tam někdo chodí, píše komenty, chtivě žádá víc a po x-měsících nadšeně povídku čte. Nu, já mezi tyto vyvolené nepatřím... a budu ráda, pokud sem zavítá ještě někdo si Vepíšu v tvou krev dočíst. :/

Řekla bych tak 15+, ale dám tomu raději 18+.

Přejí příjemnou četbu. Další kapitola by měla být v rámci pátku-neděle.
Děkuji za komentáře k předchozí kapitole Vlarise, Sungie a Kroketovi.

[úvod|předchozí kapitola]

-II-

Princezna a žabák

14. kapitola

Spoustu lásky Bořivojovi...

... aneb OriSor potěší

(Původně jsem plánovala i osobní článek, ale to by vám po obrazovce začalo stékat černé husté cosi, co se zrodilo z mých pocitů, tak to ještě odložím.)

Občas si říkám, že kdyby se dalo živit jako profesionální fangirl, tak bych byla jedna z nejlepší v tomto oboru, protože jedu na 200% procent, když jsem v tom celým srdcem, a na 100%, když vidím, že je třeba něčemu ukázat podporu.

Snad, že si i uvědomuji, jak je cenné, že ještě stále něco - co bych měla ráda - je. Popravdě neodpustím lidem a rozhodně v tomhle ohledu nejsem tolerantní, kteří nemají rádi to, co já, protože podporují věci, které já nemám ráda, a pak mých věcí není, protože nemají podporu a "není, co by mne těšilo", a ostatních sraček je plný svět.

Ovšem OriSor tu jsou!

Pro ty, kteří se s tímhle názvem nesetkali - jedná se o dvojici srbských cosplayerů. Je to spojení Oriho/Borivoje a Delusora/Damiena. Zní to jako orčí jméno a to je cool. xD Asi hlavní je, že cosplayují Eruri a cosplayují naprosto dokonale, i když v celkovém pojetí... Bořivoje si musí všichni zamilovat a to jeho malé emo je také skvělé.

Kamejový dort

... aneb Kombinace bílé čokolády a borůvek.

Přestože mamka měla narozeniny už v půli května, tak jsem se k upečení jejího narozeninového dortu dostala až v pátek, tedy skoro o měsíc později, protože jsem čekala na chvíli, kdy bude nějaký vhodný počet strávníků (kteří mi dort pochválí, protože já obdiv potřebuji k životu xD).
Suroviny jsem vybírala dlouho, protože původně chtěla mamka čokoládu a jahody, ale já mám dosti averzi k jahodám, protože ty supermarketové rychle zplesniví - tak mám celkově averzi a beru je jako surovinu, která může znehodnotit celé jídlo - a nemyslím si, že by byla dobrá kombinace tmavá čokoláda s jahodami. Tím jsem se dostala k bílé, protože mne nebaví stále péct jen ten můj "slavný" tmavo-čokoládový dort, a postupným vyřazováním různého ovoce až k borůvkám (u kterých si myslím, že mají moc velkou slávu a tak výjimečné nejsou, ale jsou fialové xD).
Vzhledem jsem se chtěla přiblížit kamejím.