Jednoduchý vzhled, tedy ho nebudu nějak složitě popisovat. Vlastně ani nemá příliš složitou legendu, pouze se mi zrovna v ten okamžik líbili XanSqu.
(I když Xanxus a Squalo - ať z cizích tak z našich ff - jsou dosti zajímaví ;) )
Povídky ke vzhledu:
Patří mně
Dotek
A dokonce i animaci tu mám ke vzhledu:
- prosinec 2013 - "Kyoism": Kyo (Dir en grey)
Protože ho potřebuji.
Jeho bytost, slova, pocit "myšlenkové" blízkosti... za děsivostí skrytou něhu a zoufalství.
- leden 2015 - "Absolutno a Smrt"
Jsou věci, které mne rozčilují, že nemůžu najít, kde se změní (nebo bych musela se probírat html). Tak vypadá takto a bude tak vypadat.
Zdroj obrázku se mi nepodařilo najít.
O vzhledu - zkrácený úryvek z Daéovy krve:
Zůstaňme nezdvořilí, jsme přátelé přece, zasmál se.
„Právě k přátelům by se měla projevovat úcta a zdvořilost,“ oponoval jsem mu, ovšem nemyslel jsem to zle, jen jako slovní hříčku.
Och, říká právě on, zapitvořilo se Absolutno, které vykouklo zpoza Smrti a jednou kostnatou hnátou z pod cípu svého pytle na mne zamávalo.
Dost, zakroutil znovu hlavou Smrt, víš ty, proč jsem přišel?„Chceš nám pomoci?“ doufal jsem, i když to byla spíše dětská prosba, než slova tolik let žijícího muže.
Pomoci myslíš? Smrt se pousmál a Absolutno zařehtalo jako dětská hrkačka. Lidé se mýlí, když říkají, že moudrost přichází s věkem, věk neznamená nic, moudrost je zásluhou zkušeností. A ty, Saloméo, nejsi moudrý... jsi stále dítě zmítané tužbami. Nemám důvod ti pomáhat, naše přátelství – jak jen to říct? – stojí na tom, že jsme si tě oblíbili, protože jsi nám dal tolik duší. A z toho důvodu tu jsem, protože jsi mi dal další duši a ani o tom nevíš.
Žádné komentáře:
Okomentovat