Pokud kanibalismus hadů vede k vzniku draků? Je pak lidský cestou k nadčlověku?
Potřebuji nové tělo. A novou duši.
Probíhá oprašování starých spisů - velice sporně a rychlostí blížící se k nule - a nějakou dobu (v řádu stovek let) bude.

Jste tu poprvé a máte problémy se orientovat? Snad pomůžu zde.
Kdyby ještě někdo chtěl vyplnit dotazník pro mé drahé čtenáře - může zde.
Kdybyste měli zájem vyplnit dotazník k Nejen absinthové nejen víle - můžete zde.

Děkuji za vyjádřenou podporu komentujicím. ;)




úterý 28. května 2013

Koncert Orochi 2011 - Praha

březen 2011

...aneb D bolí za krkem a levá noha xD

Když jsem se dozvěděla, že budou v Praze Orochi, tak jsem jako u Guild nevěděla, kdo že to je, jaká je jejich hudba a jediné, co jsem věděla, bylo, že na ně pojedu, protože přece jen... já myslím, že je důležité jet na každý takový j-rock koncert v ČR jako podporu. Navíc s minimální cenou lístků a maximální možností si je pošahat, je hloupost se nezúčastnit - je to takový čin proti sobě.


Takže jsme společně s Veru vyjeli do Prahy a celou cestu hrály válku - nejprve s deathnote-kartami, pak s kartami na mou hru (co jsem vymyslela) ve smyslu: "Gackt, Mana, Dada a Kamijo - vyhrávají nad vším; Yuki z An-cafe prohrává se vším" xD. Jakmile jsme dorazili do Prahy, šli jsme to Japa-shopu a posléze již čekat před klub a tentokrát si zahráli i jedno kolo mé hry. ;)
Viděli jsme je přijíždět, ale chlapci nebyli zrovna v tom nejlepší a ani nám od auta nezamávali. To bylo takové nepěkné od nich, navíc Maki nemohla dát dárek na narozeniny zpěvákovi.
Na koncert se čekalo dosti dlouho (tedy přijeli jsme brzy) a moc nás tam nebylo, i když pak se mi zase nezdá, že by to byl takový propadák, i když chudáci Orochi si asi zrovna na vstupenkách moc nevydělali (snad na prodeji toho ostatního ano), ovšem doufám, že na nás nezanevřou - možná nás nejsou hordy, ale naše živočišnost početní nedostatek vynahrazuje.
Jakmile jsme se dostali dovnitř Matrixu - mimochodem ten klub je fakt hezký -, tak jsme s Veru obsadili místa v druhé řadě: nevím proč, ale vždy se ocitnu na pozici vlevo od zpěváka, i když v průběhu koncertu jsem se posunula na jeho druhou stranu, ale nelitovala jsem toho, protože původně jsem si plánovala vzít Yukimuru domů - ovšem nejprve jsem nebyla na jeho straně, tak jsem se bála, že si ani nešáhnu.

Koncert začal asi přesně v osm *zamyslí se* - od příjezdu do Prahy kolem jedné jsem nevěděla, kolik je hodin, takže tohle může být mylná informace. Pamatovala jsem si jména tří členů: YukimuryHotarua a Mitsu-Hideho, zpěvákovo jméno jsem se naučila až po koncertě - a to jsem s ním měla největší kontakt. ;) Před koncertem tam běhal jeden od nich a měl takovou dobrou bílou "ledvinku" na svém černém oblečení, že vypadal jako světluška~! A celkově byl také hezký - vím, že po koncertě se s ním někteří i fotili. :)
Na začátku mne hned rozesmálo, jak Miyoko - když přišel zpěvák - místo svého úžasu nad krásou "živých" j-rockerů, řekla něco jako: "Ten je ale ošklivej." A on popravdě - nelíbil se mi, i ve chvíli, kdy jsem si ho před koncertem přidávala na FB. Má takový škaredý pohled, sice je u něj plus, že v profilu označil, že má zájem o muže *Mana studuje pohlaví Durcenwe*, ale třeba na jeho australskou angličtinu - nemám ráda Australany - jsem také moc zvědavá nebyla. Prostě mi přišel nesympatický, to naopak takový Yukimura je přesně ten typ, co si člověk přeje do postele jako plyšáka a Hotaru pak úplně nejstylovější. ;)
Začátek koncertu byl takový zmatenější, protože jsme chtěli zpěvákovi zazpívat Happy birthday, nakonec asi po třetí písničce se nám to podařilo a zpěvák myslím, že byl z toho potěšený. Předali mu konečně dárek s podepsanou plachtou a s plyšákem, kterého si Mitsu-Hide dával na rameno a bylo tam několik úžasných okamžiků, kdy třeba k němu přiběhl Yukimura a pokládal si na toho plyšáka na rameni hlavu.
On celkově Yukimura byl nakloněný fanservisu. Skutečně byl roztomilý a takový... prostě úžasný. Byla jsem ráda, že jsem se nakonec k němu dostala blíže a viděla jeho úžasné výrazy, přestože se věnoval více tomu kraji. A já jsem byla povětšinou v kontaktu jen se zpěvákem, u něhož jsem zjistila, že jsem strašná děvka *smích*, protože Yukimura mé srdíčko z prstů prostě neviděl, tak jsem přesedlala na zpěváka, ten ho alespoň ocenil - ale o tom níže.
Než se tedy dostaneme k tomu, jak jsem si je všechny pošahala - myslím, že tentokrát si sáhl každý, kdo byl na koncertě, protože Orochi byli neuvěřitelně kontaktní -, tak se chvíli zastavím u děje koncertu. Zpěvák hrál na dvě flétny, což doplňovalo japonskou atmosféru, stejně jako jejich oblečení, které skutečně bylo laděné samurajským Japonskem, což se mi líbilo. A co mne nejvíce nadchlo, již když jsem to viděla před koncertem byla katana na pódiu, s níž si pak dal Mitsu-Hide a Ushiwaka (zpěvák) souboj - takže i několik kroků z kenda jsme viděli *D to úplně dostalo*.
Dále nás také učili dvě takové říkanky, u jedné jsem vypadala asi tak jistě, že mi zpěvák strčil mikrón skutečně před pusu. Huh - znala jsem jí tak polovinu, ale myslím, že to nebylo slyšet. A samozřejmě jsme dělali takové to - a teď budete skákat takhle, teď mlátit hlavou, teď dělat "hej" a tak celkově člověk si užil dosti pohybu. ;) Navíc já mám pocit, že jsem z těch koncertů nějaká vyskákaná, protože mám tendenci pořád hopsat a dělat něco s rukama, asi to byl důvod, proč jsem na sebe upoutala pozornost zpěváka.
Ono také mám takový speficický způsob, jak zvedat ruku. Mám ji otočenou dlaní vzhůru a ukazuji jim jakoby svou úctu (chytla jsem to na Versailles, když jsem ukazovala na Masashiho ve stínu, že je také dobrý - samozřejmě, když se zrovna Kamijo nedíval).
A asi se také tvářím nadmíru fanaticky - jako by nestačilo, že mám hlas fanatické fanynky a jsem uječená *D nad sebou kroutí hlavou - ji prostě vždy musí být slyšet*...
Tudíž si myslím, že ze mne zpěvák (dostáváme se k ošahávání) měl vcelku srandu, protože se na mne dosti často na delší dobu podíval. *žertem:* Má zájem o muže a o Durcenwe. xDDD I Miyoko ovšem říkala, že jakmile začala praktikovat stejný pohyb rukou jako já, tak také se vždy jí dlouze zadíval do očí, a pak jí podal ruku. Já jsem ovšem jeho ruku měla hodně často. Ono totiž, i když mám krátké ruce, tak já nevím jak, ale na zpěváka jsem vždy dosáhla, i když "mával" rukou nad davem.
Takže jsem si ho mnohokrát podržela. Ovšem nejvíce mne pobavilo, jak si stoupl nad nás a já jsem udělala takové gesto jako: "jsi můj bůh a jsem ti naprosto oddaná" (xD) a on mi dal ruku - asi stylem: "Mno, když jinak nedáš~" xD. Ale pravda, asi jsem mu připadala celkově nějaká "malomocná", protože i když se vůbec nesmál, tak u jedné naší oční války mu cukly koutky. D je hold komická.
Ovšem u zpěváka to u rukou neskončilo. Sáhla jsem si na jeho stehno, "pomačkala" jsem mu zadek - ale zde musím hájit svou počestnost, protože on mi na tu ruku naběhl, já jsem ji jen neměla potřebu dávat jinam ;) -, pak jsem mu osahala vnitřní stranu stehen, ale výš jsem u něj nešla, i když jsem mnohokrát mohla. Dostalo se mi možnosti ho pohladil po dolní čelisti a na krku, přejet mu rukou po celých zádech a tedy nesčetněkrát ochmatat celé jeho paže.
Při návratu z koncertu jsem Veru říkala, že bych ho asi tolik neošahala ani kdybych s ním prožila vášnivou noc. XD ... A nakonec jsem ho i přes Maki objala. *chudák Maki*
Tedy zpěvák je mnou pošahaný celý.
Yukimura pak odnesl tu perverznější část mne, protože... ještě když se vysvlékl do takového - jak to pojmenovat? - "topu", tak byl neskutečně krásný a svůdný... a já si musela šáhnout pořádně. Takže ona stehna, zadek, tentokrát po vnitřní straně stehen i výš - a k tomu mne napadá, že na začátku koncertu, když mu někdo sáhl přímo mezi nohy, tak se zatvářil takovým nevinným pohledem: "Co to děláš? Tohle již nedělej, já jsem stydlivý!" a tohle mi asociovalo zpěvákovu stydlivost, kdy si pořád zahaloval kimono na hrudi - poté jsem si šáhla na jeho bříško, na jeho překrásné ruce a co jsem si všimla, měl oholené podpaží (!!!).
Jak již jsem říkala výše, tak Yukimura měl přesně ty půvaby, která mne nutí slintat. *D si dnes ze sebe dělá extrémní srandu - to bude tím, že je v dobrém rozpoložení*
Mitsu-Hide nebyl tolik kontaktní jako zpěvák a Yukimura, ovšem byl to takový bavič. Skvěle se kýval do rytmu, hrál si s tím plyšákem. A když podával ruce, tak úžasně je mačkal a tvářil se u toho! Ovšem k jeho stehnu jsem se stejně dostala.
Hotaru jsem si podala pouze ruku a to ještě jsme ho museli dlouho o to prosit. Hodně jsem ho pozorovala za bubny a byl skutečně úchvatně stylový. Nakonec jsem chytila jeho paličku, protože byla hozena na místo, kde jsem stála. A poprala jsem se o ni, ale když jsem zjistila, že ta dívka to chce pro kamarádku, tak jsem vyhrála, ale tu paličku jsem té kamarádce dala. *"D Dobrotivá" xD*
*zapomněla, co chtěla dál říct* Ach. Vím. Ještě chci dodat, že po last songu jsme dlouho museli prosit o "encore" *oblíbené francouzské slovo D XD*. A to bylo nejprve v podobě hodně dlouhého bubenického sóla a to z toho důvodu, že většina křičela Hotaru~! Určitě musel být potěšen, že je tak chtěný... A nakonec přišel Yukimura a na jednu "píseň" si vyměnili se zpěvákem pozice a nakonec jsme dostali - již v normální sestavě - další tři písničky, takže to skutečně stálo za to.
A já jsem nabitá energií na několik týdnů dopředu, přesně takto jsem potřebovala se vybít, abych se navrátila do dobré nálady, která mi poslední dobou pokulhávala.

Po koncertu byla autogramiáda a celá skupina se nám smála. I vlastně zpěvák se smál! *kýve hlavou* S Veru jsme nemohli zcizit Yukimuru, protože byl chráněný z obou stran. A nechráněného Ushiwaku na kraji - toho se nám krást nechtělo. xD
Po skončení jsem ještě Erizu ukázala Gackta v Ever a Toshiyu, jak přišel o vlasy - tohoto se již nezbavím! - a pak jsme směřovali na metro a na vlak. Koupila jsem si tričko, které je skutečně hezké...
Ve vlaku jsme spali, protože jsem šla ráno do školy a psala pololetku z matiky. Mno, při spánku mne chytila křeč do nohy, takže úspěšně pokulhávám a pro celý den, co jsem seděla v lavici mi ztuhla šíje namožná mlácením hlavou, takže moc teď s hlavou nepohnu. Ale jak jsem řekla - jsem extrémně v dobré náladě. A po koncertu jsem - jindy nekontaktní - objímala snad každého, kdo mi přišel pod ruku xD...
I když Orochi neposlouchám a ani asi nezačnu, tak to byl skutečně skvělý zážitek. *Mana: "Taková erotická noc v tvém úchylném ochmatlávání!" D se brání: "Náhodou, nebyla jsem vůbec násilná, jak jsem nekontaktní, tak se dotýkám opravdu jemně~ a když cítím jen, že by mohl přijít náznak odporu, hned se přestávám dotýkat."*

Žádné komentáře:

Okomentovat