Deník lovce - I.

Lovu zdar!

Před několik dny jsem se dostal do vesnice Yukumo, o které jsem už psal. Vůbec nevím, kde se nachází a jak se říká okolnímu kraji.



Hned po příjezdu jsem byl v lázních a přijal jejich tradiční oděv (zatím si nemohu vybírat, co budu nosit - nejprve si musím vydělat a nasbírat správné suroviny, než si budu moct nechat u kováře udělat pořádné brnění), poté jsem si šel prohlédnout vesnici. Je úplně jiná než místo, kde jsem vyrůstal. Celá veselá a barevná, až mi z toho trochu přecházejí oči. Ale zvyknu si!

Dali mi jednopokojový domeček už plně vybavený. Pak mám farmu. Už vím, kde jsou obchody a kovárna. I když stále si příliš nejsem jistý v obchodování... a zemědělčit už vůbec neumím. :/

Nalevo můj dům, napravo schody do lázní
A já s Nikolou a Izajem

Dříve, než jsem se začal starat o okolí vesnice a šel si pro úkoly od starostky (říkám jí "baba", nemám moc rád ženy, ovšem je jich tu spousta - chjo~), prošel jsem tréninkem. Rád se učím - učitel je správný muž! -, zprvu jsem měl vykonávat jen lehké úkoly - donést nějaké rostliny, houby... a víte co, není to zase tak špatné! Nikdy jsem si nemyslel, že budu nakonec sběrač, ale takhle práce prostě k lovení - když je člověk osamělý lovec bez financí a zázemí - prostě patří! Všechno si musím obstarat sám.

Poté jsem si vyzkoušel na [džagidžagi] - jak já jim říkám, nejmenší Jaggi, vetší Jaggie a největší Great Jaggi - všechny zbraně a doslova se zamiloval do rozkládací sekery! (Hned jak byla možnost, tak jsem si tu nejlevnější koupil!)

Jaggi

Jaggia

Great Jaggi

Vždy, když je lovím, volám na ně "džagidžagi~" jako na slepice. Málem jsem zapomněl na kachno-slepice, které zabíjím jen z tréninku a pro vejce.

Říká se jim Gahgwa

O příšerách toho ještě příliš nevím, přece jen s lovem začínám... ale brzy si koupím knihy a budu se z nich učit! Nesmím zostudit můj rodný kraj!

Koupil jsem si dvě felyny, vlastně teď už mám tři. Felyny jsou asi nad kolena vysoké kočky běhající po dvou, které se mnou - vždy po dvojících - chodí na jednotlivé úkoly. A ve vesnici jsou snad všude a zastávají spoustu řemesel. Moje s jmenují Nikola, Izaj a Galuba.

Nikola je zabiják malých monster a dosáhl už 4. úrovně.

Izaj je na ty velké a teprve je na třetí.

A Galubu nechávám meditovat na farmě, je to její světle modrou barvou, že mi přijde jako vhodná na meditaci... i když popravdě nevím, zda jí to k něčemu bude. Ale jednou z ní bude velká bojovnice a bude zabíjet velké příšery. (Nechci být sentimentální, ale Galubu mám rád.)

Mám problémy s porozuměním, nerozumím příliš jejich jazyku (ať už rodnému nebo jakémusi žbleptu, který používají pro cizince), tak málokdy vím, co dělat... i tak jsem po ukončení tréninku ve škole, již zvládl několik úkolů od starostky. Samozřejmě zatím to byly jen ty nejlehčí, ale určitě se v příštích dnech polepším.

V posledním jsem potkal zajímavé zvíře - měl jsem zabít tři -, říkám mu [bulbul]. S tímhle kancem se s vámi pro dnešek loučím.

Bullfango

zdroj fotek můj mobil

zdroj obrázků: wiki