Jsem potěšena, že sem po vydání A tak by prohrál... přišlo tolik lidí - přes sto denně po dva dny. A že na své fanFBstránce už mám 20 fanoušků - sice to ze mne nedělá světoznámého literáta, ale potěší to.
Další skvělou věcí je, že Velvet Eden vydávají dvojCD - doufám, že se mi ho podaří získat... nějak... někdy... a že napadne sníh - toť k mým tužbám.
Včera jsem byla na halloweenském srazu. Bylo to příjemné po čase někde být a ještě s tak skvělými lidmi, moci mluvit o tom, co člověka zajímá. I když v pátek jsem prochladla, pak včera také... a teď mám dosti nepříjemné zdravotní problémy (aneb Jak skončím jako náš kocour :/), ale nelituji toho, že jsem tam šla. Dobře jsem si popovídala, tak všeobecně a začalo se rýsovat, že bychom se snad mohli s Nex sestěhovat v Olomouci (třeba je to dobrý nápad).
Další skvělou věcí je, že Velvet Eden vydávají dvojCD - doufám, že se mi ho podaří získat... nějak... někdy... a že napadne sníh - toť k mým tužbám.
Včera jsem byla na halloweenském srazu. Bylo to příjemné po čase někde být a ještě s tak skvělými lidmi, moci mluvit o tom, co člověka zajímá. I když v pátek jsem prochladla, pak včera také... a teď mám dosti nepříjemné zdravotní problémy (aneb Jak skončím jako náš kocour :/), ale nelituji toho, že jsem tam šla. Dobře jsem si popovídala, tak všeobecně a začalo se rýsovat, že bychom se snad mohli s Nex sestěhovat v Olomouci (třeba je to dobrý nápad).
A co jinak ze života?
Ve čtvrtek jsem na tom psychicky byla bídněji, protože já kdykoliv se hodně rozčílím, přecházím do stavu naprosté až afektované zloby na sebe samu a to dopadá... no... musím pak nosit dlouhé rukávy.
V pátek jsem měla 1/2-zápočtový test z algebry a zkonstatovali jsme s jedním spolu"studentem", že se půjdeme oběsit na nejbližší strom.
Nedaří se mi. Přesluhuji.
A musím dávat po ránu slib, že pod nic neskočím.
Vím, že tohle není cesta, jen... nedaří se mi zažhnout. A jsem čím dál tím více "závistivá" k lidem, kteří pro něco "hoří", o to více mne to trýzní, jak se mi ten samotný pocit nelíbí a nechci ho cítit. Jen... mi zbývá držet se dál. Kdyby alespoň byla ta možnost zmizet (i před sebou)!
"Bude hůř" - zbylo mi jediné heslo po volbách. A nemyslím to proti Babišovi, ale celkově. Bude hůř - já nevím, že po tom všem se politici ještě nevzpamatovali. Je tohle také jeden z příznaků toho, že konec světa započal 21.12.2012? Naše republika... myslím, že spousta lidí z minulosti pláče v hrobech a budou k nim přibývat jen další. :/
Vím, že tohle není cesta, jen... nedaří se mi zažhnout. A jsem čím dál tím více "závistivá" k lidem, kteří pro něco "hoří", o to více mne to trýzní, jak se mi ten samotný pocit nelíbí a nechci ho cítit. Jen... mi zbývá držet se dál. Kdyby alespoň byla ta možnost zmizet (i před sebou)!
"Bude hůř" - zbylo mi jediné heslo po volbách. A nemyslím to proti Babišovi, ale celkově. Bude hůř - já nevím, že po tom všem se politici ještě nevzpamatovali. Je tohle také jeden z příznaků toho, že konec světa započal 21.12.2012? Naše republika... myslím, že spousta lidí z minulosti pláče v hrobech a budou k nim přibývat jen další. :/
Dneska jsem se dívala na Master of Horror a objevil se tam bájný film "La fin absolue du monde", násilný a nebezpečný film, který změní psychiku všech diváků, a proto byl zničen... ale ne úplně. A více, než-li by to bylo hororové, vlastně vůbec, mne právě zaujal ten film.
Věřím, že nejsem jediný divák, co by se rád na něj podíval, kdyby existoval. A tohle je krásná myšlenka. Jak jsme zvědaví poznat něco, o čem jsme slyšeli, že je to "nebezpečné".
A líbí se mi ten název La fin absolue du monde - nemám ráda francouzštinu, ale tady, stejně jako v raison d'être se mi líbí a přijde mi pasující. Popravdě mám raději francouzštinu než angličtinu (a zjišťuji, že jí také stále ještě rozumím, což je zvláštní).
Už dlouho jsem vůbec nesáhla na Daéovu krev.
Sice jsem si napsala několik poznámek, ale nemám se k psaní. Vlastně od toho, co jsem se byla projet parním vlakem - abych to pak mohla lépe popsat, vyšlo mi to hezky časově, že jsem v tu chvíli skončila, když nastupovali do vlaku -, jsem nic nenapsala.
Přijde mi, že... jak to popsat?
Že jsem málo provázaná s příběhem. Chtěla jsem popisovat změnu osobnosti jedné postavy, aby to bylo hlubší, ale vůbec jsem tam jakékoliv "chování a myšlenky" oné postavy nezahrnula, abych pak mohla popisovat, jak se postupně mění... a ta postava se mnou nechce "mluvit" a já nevím proč, prostě nedokáži tam zakomponovat její aktivní chování.
Celkově mi to přijde neuvěřitelně plytké. Ono totiž není ta postava jediná, která jakoby byla okrajová, všechny jsou... nejsem s nimi provázaná.
A co se týče děje. Myslím, že vůbec není kvalitní, jen splácaný na koleni.
Bavila jsem se po cestě do školy s bývalou spolužačkou z gympla, co také psala, a říkala, že už má přesný počet kapitol a jejich děj, jen musí příběh své knihy, co by dala vydavateli, napsat... Je to úplně jiný přístup, než můj. Neříkám, že je lepší. Ale... alespoň tam bude mít děj nesplácaný na koleni a logicky provázaný.
Moje pseudo splácaná fantasy s dosti mizernými steampunkovými prvky a neživými postavami mne deprimuje... a to zase znovu hodně, protože psaní je to jediné, co by mne mohlo vykoupit.
Zase si říkám, zda vůbec knihy v téhle době mají cenu a propadám... nazvěme to "vševědoucí lenost" - všem důvodům, na které člověk přijde rozumem, aby si ospravedlnil, proč se o něco ani nesnaží pokoušet.
A tak přežívám... jako zbytečný člověk.
Věřím, že nejsem jediný divák, co by se rád na něj podíval, kdyby existoval. A tohle je krásná myšlenka. Jak jsme zvědaví poznat něco, o čem jsme slyšeli, že je to "nebezpečné".
A líbí se mi ten název La fin absolue du monde - nemám ráda francouzštinu, ale tady, stejně jako v raison d'être se mi líbí a přijde mi pasující. Popravdě mám raději francouzštinu než angličtinu (a zjišťuji, že jí také stále ještě rozumím, což je zvláštní).
Už dlouho jsem vůbec nesáhla na Daéovu krev.
Sice jsem si napsala několik poznámek, ale nemám se k psaní. Vlastně od toho, co jsem se byla projet parním vlakem - abych to pak mohla lépe popsat, vyšlo mi to hezky časově, že jsem v tu chvíli skončila, když nastupovali do vlaku -, jsem nic nenapsala.
Přijde mi, že... jak to popsat?
Že jsem málo provázaná s příběhem. Chtěla jsem popisovat změnu osobnosti jedné postavy, aby to bylo hlubší, ale vůbec jsem tam jakékoliv "chování a myšlenky" oné postavy nezahrnula, abych pak mohla popisovat, jak se postupně mění... a ta postava se mnou nechce "mluvit" a já nevím proč, prostě nedokáži tam zakomponovat její aktivní chování.
Celkově mi to přijde neuvěřitelně plytké. Ono totiž není ta postava jediná, která jakoby byla okrajová, všechny jsou... nejsem s nimi provázaná.
A co se týče děje. Myslím, že vůbec není kvalitní, jen splácaný na koleni.
Bavila jsem se po cestě do školy s bývalou spolužačkou z gympla, co také psala, a říkala, že už má přesný počet kapitol a jejich děj, jen musí příběh své knihy, co by dala vydavateli, napsat... Je to úplně jiný přístup, než můj. Neříkám, že je lepší. Ale... alespoň tam bude mít děj nesplácaný na koleni a logicky provázaný.
Moje pseudo splácaná fantasy s dosti mizernými steampunkovými prvky a neživými postavami mne deprimuje... a to zase znovu hodně, protože psaní je to jediné, co by mne mohlo vykoupit.
Zase si říkám, zda vůbec knihy v téhle době mají cenu a propadám... nazvěme to "vševědoucí lenost" - všem důvodům, na které člověk přijde rozumem, aby si ospravedlnil, proč se o něco ani nesnaží pokoušet.
A tak přežívám... jako zbytečný člověk.
Píseň nakonec - nedaří se mi vložit přímo: http://www.youtube.com/watch?v=RdnRbPLbY1o
Já..váhám co ti na to napsat, jediné co vím, že chci nějak reagovat. Ale je to těžké..nedělám si naděje, že bych tě dokázala nějak povzbudit, nikdy jsem v tom nebyla moc dobrá...tak asi jen..že tě chápu (mluvím hlavně o tom "a co jinak ze života")
OdpovědětVymazatJe hezké, že "chceš reagovat", nějak jsem si zvykla, že tyhle články si píšu pro sebe, abych se vypovídala a nikdo je moc nečte/nezajímají ho.
Vymazat