Povánočně

... aneb Už se léčím fyzicky, ale stále ne psychicky. 

Takže - sice trochu se zpožděním - ale jak vidíte, už jsem si změnila vzhled blogu. Rozhodla jsem se pro jeden myšlenkově neutrální, ale ten se mi nedařil, tak jsem nakonec udělala více svatokrádežný tady s Kyem.
Původně jsem chtěla zakomponovat tenhle obrázek, aby bylo vidět, jak jsem perverzní, mám ráda zženštilé chlapce a chapadla... xD

Avšak - jak už jsem řekla - došlo k dost znatelnému převratu - byl to docela barevný vzhled původně, využívala jsem spoustu barev z toho obrázku - a dostala jsem se sem.

Pokud nevidíte tak, jak máte vidět, nedá se nic dělat - představujte si to. xD



Příhoda ze Štedrého dne
Nepochopíte, co se mi stalo... nebo pochopíte, ale řeknete si, že jsem debil.
Trávili jsme 24. a 25. u babiny, takže jsme většinu věcí uvařili už doma museli to převést. A tak jsme všechno teda naskládali do auta, jenže nám to trvalo déle a tak jsme byli ve spěchu, protože se babina chtěla jít ve 12 hodin dívat na představení živého betlému.
Nu, tak jsem trochu urychleně nalézala do auta a... bouchla jsem se hlavou do auta, protože jsem to nevypočítala. Dobře, to se stává. Ale jak jsem zároveň za sebou zavírala, bouchla jsem se z druhé strany ještě dveřma od auta.
Takže jsem se skolila na zadní sedlalo... a mám citlivé místo - i teď - na čele a pod uchem.

Nemoc
Dneska konečně jsem byla u doktora.
Prý může stejný bacil, co mi drancuje ucho, za zánět močáku. Dostala jsem zase ta velká antibiotika. A kapky do očí, které si mám kapat do ucha. xD
Přičemž, pokud jsem dobře pochopila, prý mám možná - se svými odjakživa tenkými zvukovody, kam nejde strčit žádné zrcátko a je to pro všechny ORL oříšek - nějakou "nemoc", kdy se mi roztahují ušní kůstky (či tak něco) a tím se mi ještě zúžuje zvukovod... a řeší se to operativně. No, snad to nemám... nechci, aby mi sekali ucho a byla jsem v nemocnici. :/

Ale naštvali mne v nemocnici. Neměli na rozměnění z pětistovky, takže jsem jako pacient musela běhat od ordinace, k vrátnici a dále nevím kam ještě, aby mi rozměnili a byla jsem schopna zaplatit přesně 30 korun. Co tohle je? Už se mi párkrát stalo, že jsem šla k doktorovi a těžce sehnala vůbec těch 30 korun. Ale ok - když to má nějaký důvod tohle platit, nebudu si na to stěžovat, ale abych ještě musela tak pobíhat... huh, to mne naštvalo.

Potkala jsem jednoho spolužáka (toho, s kterým filozofujeme). A jak jsem taková celá rozmrzelá z té dvoj-nemoci - je to nepříjemné, ani ne tolik bolestivé nebo tak něco, jen prostě nepříjemné - tak se k němu prý zachovala dost hnusně. Chudák ke mně radostně dokulhal, když jsem sháněla někoho, kdo mi rozmění bankovku, pozdravil mne a řekl něco v tom smyslu, že je zajímavé, kde se všude potkáváme. A já jsem - podle slov mamky - jen zavrčela a okázale ho ignorovala, přičemž on se tak vyděsil, že odkulhal jinam.
Nezavrčela jsem, jen jsem ho odbyla krátkým pozdravem, ale... asi jsem měla být milejší. :/

Veškeré plány

Nu dobře, že nakonec nejedu - právě ze zdravotních důvodů - na j-rock sraz do Brna. I když právě tam se mi opravdu chtělo. Ale kdybych byla protivná, zkazila bych si svou hodnou, milou a zábavnou reputaci. ;)
Sice se rozhodly mé dětské kamarádky, že se sejdeme - u nás - v neděli, ale snad to nějak přečkám, fakt se mi do toho nechce.
A Silvestra nakonec slavit taky nebudu, protože v tomhle stavu by jeden ani saké nepopil xD Nejen to - nemůžu alkohol, slané, sladké a celkově... neměla bych jíst - jen před požitím prášků-, jen pít čaj (za ty tři dny jsem urologického vypila tak 10 litrů).

Tak čím se tedy budu léčit?

Myslím, že zapadnu s AoKise, MotoMoto a podobnými doujinshi do postele (teda už jsem zapadla) a budu si zlepšovat náladu a těšit srdéčko. Snad mi to prospěje i zdravotně a nezačne mne z toho třeba bolet zadek xD