[ff YOI] Nad zlato

Tak... asi se vracím.

Odpočinula jsem si, trochu se dala do kupy a konečně snad už zrealizuju, co mám v plánu od začátku roku. Držte mi palce, vyjadřujte podporu a sdílejte! ;) 

Myslím, že tohle otayuri už jsem začala psát minulý rok na podzim, určitě před narozeninami Otabeka. Zrovna jsem kvůli seriálu Gotham měla Batman období, sjela jsem staré filmy z mého dětství, a pak i nové s Balem.

Je to jen jednorázovka k původnímu nápadu, který nebudu slibovat, že zrealizuju. Tedy crossover Batmana a otayuri - potřebovalo by to vícedílnou rozsáhlou povídku, aby to dosáhlo svého potenciálu. Ale teď mám různých projektů až nad hlavu...

Přeji příjemnou četbu.

Fadom: Yuri!! on Ice, Batman a YT

Postavy: Yuri Plisetsky, Otabek Altin; otayuri

Varování: 18+ 

Nad zlato

„Ahoj, tady Jurij Plisetskij, a tohle není jackass… bohužel.“

Světlovlasý mladík se naklonil blíže ke kameře, kterou měl na stojanu u kuchyňské linky a zašklebil se, než se zase vzdálil, aby si podal sklenici, která byla napůl plná světle žluté, rozhodně ne čiré tekutiny. „Je středa, třicátého prvního října, a hádejte, kdo dnes půjde na snobáckou oslavu narozenin?“ Poklepal si na hruď a znovu se zašklebil. Vlasy mu trčely do všech stran, vypadal, že toho příliš nenaspal, a na sobě měl o několik čísel větší potrhané bílé tričko – což bylo vidět v záběru; a co již nešlo – boxerky s leopardím vzorem a vlněné podkolenky. „Takže uvidíme, kolik se toho do dnešního vlogu vleze, hmm?“

Dal do rychlovarné konvice vodu a – než se ohřála – rozpůlil citrón. „Asi ještě nikdy předtím jsem nezačínal točit před tímhle,“ zatočil s obsahem sklenice, „takže první úplně ranní video! Jééj! Svůj den začínám pěkně z kysela, recept bude v popisku. Na všech blozích o zdravém životním stylu jsou doporučení, že se má pít po ránu teplá voda a že se má pít voda s citrónem. A já si to vylepšil – od večera zchladlý zázvorový čaj, pěkně ohřátý na vlažno vařící vodou z konvice a citrón. Je to takový životabudič, pomáhá na bolest hlavy, hydratuje, doplňuje vitamín C, nastartuje zažívání, posílí imunitu… prostě Jurijův zázračný elixír. Nemáte zač!“

Mezitím, co mluvil, skutečně si začal nápoj připravovat, a nakonec si s ním i do kamery připil, přičemž se ovšem zašklebil. „Akorát je to kyselé. Alespoň už víte, odkud beru svou bitch face a čerpám ostrovtip.“

Vzal kameru a přešel do koupelny, přičemž okomentoval, že mezi elixírem a skutečnou snídaní si raději nechává chvilku, aby všechno sedlo. Někdy se vrací do postele, ale to není dnešní případ, jindy začne s ranní péčí o pleť, která má několik kroků, a aby nebyla tak zdlouhavá, prokládá jí přípravou snídaně a někdy i jógou.

Naaranžoval kameru tak, aby ho zabírala, když si bude umývat tvář. Zrovna utrousil poznámku o tom, jak si vždy nechává speciální ručník jen na tvář, když se za ním objevil černovlasý muž a s nespokojeným zabručením ho obešel, aby se dostal k záchodu a mohl po ránu ulevit svému močovému měchýři.

Jurij se natáhl a kameru vypnul. Rozhodně nemusel mít na záznamu – i když tam z druhého muže nebylo nic vidět – nahraný zvuk takové činnosti. Popravdě toho bude muset vystřihnout mnohem více. Ačkoliv by mu to určitě zvedlo sledovanost (hlavně v zahraničí), neplánoval na internet postovat jakékoliv video, kde by se v jeho koupelně promenádoval polonahý miliardář Otabek Altin.

Částečně i kvůli tomu, že to – poněkud menší – svalnaté tělo se odhalovalo jen před ním, a Jurij by nechtěl, aby tomu bylo jinak. Přetrpěl několik článků v časopisech, kde Kazach pózoval. A to proč vlastně, když neměl finanční situaci, aby se mu vyplatilo být součástí reklam? Nechával se fotit v drahém prádle, s drahými hodinkami a v plavkách u obřího bazénu jen, aby za něj všechny matky chtěly provdat své dcery… asi. A Jurij to přetrpěl. Ale sám by se o něj nepodělil.

Rozespalý a mátožný po probuzení, když celý vypadal jako nafučené dítě, které někdo vytrhl z toho nejkrásnějšího snu – takový byl jen v domácím prostředí, tedy jen pro oči Jurije. A ten se nechtěl dělit!

Otabek si mezitím umyl ruce a políbil světlovlasého na holé rameno. „Myslel jsem, že se s oslavencem zůstaneš válet v posteli do oběda, aby si chlapec trochu užil, než půjde do společnosti,“ utrousil po ránu ještě ochraptělým hlasem, a přitom se přesunul tak, aby byl za druhým, držel ho kolem pasu a čelo měl zabořené do jeho ramena. Bosky byl nejméně o půl hlavy nižší než světlovlasý, ale takhle zrána a v rozespalosti to bylo to poslední, co by mu vadilo.

„Chlapec?“ Jurij se na něj natočil a pozvedl obočí. „Beko, je ti třicet.“

„Mmm,“ zabručel do jeho kůže, „už nebudu v top deseti nejvíce sexy světových miliardářích do třiceti let,“ poznamenal. „Vrátíš se se mnou do postele, nebo mám začít natahovat?“

„Myslíš, že právě Jurije Plisetského přemluvíš k sexu z lítosti?“ Otabek zvedl hlavu, aby si druhého prohlédl v odrazu v zrcadle a jen pokrčil rameny. „Mám roztočené video, obličej už více jak patnáct vteřin čeká na tonikum, a ke všemu mi kručí v žaludku. Opravdu se chceš potýkat s hladovým tygrem?“

Černovlasý něco nesrozumitelně zamručel a odtáhl se od Jurije, jak pochopil, že ho nepřemluví a místo toho se vydal zpátky do postele. Po cestě ulovil Jurijovu kočku a nesl si do pelechu alespoň ji. Mladší jen vyhlédl z koupelny a počkal, než bude Otabek bezpečně uklizený v ložnici, než znovu zapnul kameru a dokončil před ní první část z denní péče o pleť.

Odběhl si nachystat snídani, na kterou si opekl krajíc celozrnného chleba a servíroval si ho s avokádem a vajíčkem. Při přípravě byl zvyklý částečně rozcvičoval své tělo. Některé prvky jeho protahování byly stále úplně baletní, ale jiné nahradil mnohem jemnější jógou, protože kvůli úrazu, který měl před více než sedmi lety a ukončil jeho krasobruslařskou kariéru, nemohl své tělo tolik mordovat.

Dokončil denní péči o pleť, a ještě si vyfotil snídani na telefon, než vypnul kameru (nechal ji stát v koupelně) a vydal se se snídaní do druhého pokoje. Měl na tácku dva talířky se snídaní, jednu sklenici se svým elixírem, šálek s espresem a sklenici s matcha latté. Položil tác na noční stolek a posadil se na postel, aby mohl černovlasého začít vyhrabávat z pokrývky, kde se spokojeně uhnízdil s Potjou.

„Kdy ses vrátil z Pekingu? Nestihl ses ani převléct.“

Světlovlasý se otočil na hromádku černé zbroje batmana, která ležela u vestavěné skříně, jako kdyby to bylo úplně obyčejné oblečení. Jako kdyby se Otabek vrátil z pracovní cesty v brzkých ranních hodinách, nechtěl Jurije budit, proto se svlékl z obleku a jen ve spodním prádle si našel cestu pod vyhřátou peřinu.

„Kolem šesté?“ zívl černovlasý a pootevřel oči. „Připoutal jsem Laua před policejní stanici, a pak jsem prostě chtěl jít spát. Však tady mám nějaké oblečení, ne? Nebo mám zavolat, ať mi sem nějaké pošlou?“

Jurij se sklonil a políbil ho na čelo. „Pokud chceš odsud jít přímo na svou narozeninovou párty, asi by ses tam neměl ukázat v teplácích a tričku,“ řekl mu na to věcně. Ještě chvíli tomu vzdoroval, ale nakonec si zalezl do postele za ním. Musel ho kvůli tomu přelézt, protože u hlavy měl kočku, pro kterou by mohl vedle něj ležet jen v nepohodlné poloze, tak se raději rozhodl, že se k němu přitulí zezadu. Vloupal se pod pokrývku a přivřel oči. Opatrně prsty přejel po stezích, kterými měl ošetřeny rány po souboji s bojovými psi, a okomentoval to jen povzdechnutím.

Otabek se na něj celým tělem otočil a pousmál se. „Sex z lítosti?“

Světlovlasý se rozesmál a sčesal mu vlasy z tváře. Když je neměl nagelované, často mu spadaly na čelo a do očí, protože je měl možná o něco delší, než bylo praktické. „Pořád mám hlad,“ zakroutil hlavou, ale i přesto se natáhl, aby spojil jejich rty. „Nemám rád psi,“ poznamenal a převalil druhého na záda, aby si na něj mohl obkročmo sednou a podívat se, jak se mu rány hojí.

„Protože jsi typická kočka,“ poškládlil ho černovlasý.

Jurij přejel bříšky prstů po dávno zahojených jizvách, které vypadaly jako kdyby se Otabekovu hruď snažil rozdrásat tygr, ale byli od Jurije. Od samého začátku to nebylo mezi nimi tak jednoduché. Jurij přijel do Moskvy, aby pomstil smrt svého dědečka a batman mu stál v cestě; zatímco Otabek si myslel, že catwoman – noviny si doteď nevšimli, že je to catman – ohrožuje obyvatele Moskvy a musí jí v jejím zločinném chování zabránit.

„Ale myslím, že netopýři se bez psů také obejdou,“ přiznal nakonec starší a posadil se, aby si mohl stáhnout Jurije do klína a ukrást si na jeho rtech další polibek.

Světlovlasý se ovšem nezdržoval v polibku dlouho, protože místo toho vtiskl do mužových rukou sklenici a sám si podal talířek se svými tousty, aby se konečně nasnídal. Už byl vzhůru příliš dlouho na to, aby jeho žaludek nevysílal do celého těla záplavu nesnášenlivosti a popudlivosti ze své prázdnosti, hladu.

Otabek vypil Jurijův elixír, než sklenici odložil zpátky na tác a prohlédl si ho. Přestože v novinách kolovalo mnoho nepřístojností, jaké by mohl multimilionář Altin snídat, pravda vypadala jinak: jeho komorník – jediný ze služebnictva, který skutečně sloužil i v obytných částech a nestaral se pouze o pro prezentaci využívané prostory – po třiceti letech služby u rodiny také nebyl nejmladší, snídani by mu snad chystal rád, ale Otabek ji většinou odbyl sám ještě, než to stihl, a příliš péče si rozhodně nevěnoval, šlo mu spíše o obsah živin než o chuť nebo vzhled.

„Děkuju,“ zašeptal pak, než si také podal talířek se snídaní, protože věděl, že šelmy se při jídle neruší. I když jeho samotného Jurijova blízkost trochu rozptylovala. A měl za to, že se vrtí možná i naschvál.

Starší byl asi v polovině sklenice s matcha latté, když Jurij dokončil snídani i s kávou a položil se vedle něj, přičemž se spokojeně protáhl jako kočka. Jeho zlaté vlasy se rozlily po polštáři jako sluneční paprsky a na tváři se mu usadil jemný úsměv. „Víš, že vlastně vůbec nevypadáš jako boháč?“

Otabek pozvedl obočí: „… a to proč?“

Světlovlasý si ho zkoumavě prohlédl. „Právě teď vypadáš, že i na tu matchu sis musel půjčit… a že to možná jen někomu držíš, nebo…“ vlastní myšlenka ho rozesmála, „žes… že sis do ajraku¹ přimíchal nasekanou trávu, protožes to viděl na nějaký reklamě a myslel sis, že se to tak dělá.“

„Vypadám jak pastevec?“

Jurij kývl, jak vydýchával smích.

„Takže dneska nejen, že jsi mi řekl, že jsem starý, ale podle všeho ještě pastevec s trávou v ajraku?“ starší zakroutil hlavou a odložil sklenici. „Možná bych to ještě snesl, ale zároveň jsi mi odepřel sex na mé narozeniny, a to…“

„Kdo říká, že odepřel?“

Otabek se přesunul nad něj a vyhrnul mu tričko, aby mohl ukázat na jeho bříško. „Spal jsem s dost modelkami, abych věděl, že když se nají, tak už nechtějí sex, protože by mne přece nevystavily pohledu na jejich ohromné plné břicho,“ řekl vážným tónem, přičemž přejel palcem od Jurijova popíku níže. Nejspíše využil situace, aby mu jeho provokaci vrátil. I když to možná vůbec nebylo myšlené jako škodolibost – mladší měl rád, že Otabek nebyl typický boháč se styky s mafií: byl férový a přímý muž, který aby mohl vést život temného rytíře, si hrál na ten nejhorší typ zbohatlíka, ale ráno v posteli působil jen domácky a prostě.

„A pak pod tebou leží a ani se nehnout, protože na to nemají sílu, a ty si můžeš o pořádném sexu nechat leda tak zdát…“ přestože jeho tón tomu vůbec nenaznačoval, spokojeně přivřel oči a trochu se vybídl Otabekovu dotyku, přičemž společnými silami přerovnali své nohy tak, aby je starší měl mezi těmi Jurijovými.

„Neviděl jsi American psycho?“

Samozřejmě, že viděl. „Promiň, že tady nemám zrcadlo,“ prohodil mladší a stiskl ho stehny, přičemž si jeho ruku přitáhl na tvář, aby se do ní mohl mazlivě opřít. Sám ulovil mezi rty mužův palec a vsál ho hlouběji do úst.

Otabek se tomu usmál a prstem zatlačil na jeho jazyk. Mladší se svýma zelenýma očima zadíval do těch hnědých, pootevřel ústa, jak spokojeně dovoloval muži, aby mu palcem přejížděl po jazyku a rtech. Jednou ruku měl položenou na jeho zápěstí, tou druhou se vetřel do rozkroku pod boxerky, aby ho začal stimulovat v tempu, které napodobovalo jejich hru s jazykem.

Tmavovlasý spokojeně vydechl a vyšel mu boky vstříc. V Jurijovi už nezbylo vůbec nic z jeho prvotní ostýchavosti, která plynula z mála zkušeností, když spolu před dvěma lety začínali. Stalo se z něj malé sexuální monstrum a starší si to rozhodně užíval.

Přesto stáhl prsty z jeho úst a nahradil je hladovými rty. Mladší přesunul obě ruce na Otabekova záda, jak si ho stahoval k sobě. A jeho vzrušenému rozkroku nabízel pouze ten svůj, a to neuspokojivě přes látku spodního prádla.

Starší se přesunul rty na jeho krk, do kterého se začal vpíjet, a možná si mnohem méně dával pozor, aby na něm nezanechal stopy, něž by měl jako někdo, kdo se snaží, aby jejich vztah nebyl veřejný. Asi si boháč jeho formátu i v Rusku mohl dovolit takovou aférku, vždy mu tolerovali nějaké výstřednosti, přesto jaký byl vztah veřejnosti a vlády – mohl si na stejné akci třást rukou s prezidentem a tančit s mužem –, ale s Jurijem se rozhodli, že celou šarádu a riziko kolem toho nebudou podstupovat. Měli důležitější tajemství, než byla jejich orientace, a tak na sebe nehodlali strhávat jinou než plně plánovanou pozornost: Youtube kanál Jurije a milionářské výstřednosti Otabeka.

Odtáhl se, aby mohl mladšímu začít stahovat boxerky. Nechal je spadnout vedle postele a využil toho, že se od něj vzdálil, aby z nočního stolku vyndal lubrikant. Nanesl si ho na prsty a zajel s nimi mezi hýždě světlovlasého, přičemž už znovu studoval kůži na jeho krku rty a zuby.

„Beko, ne,“ vydechl Jurij, i když mu navzdory protestu zajel prsty do vlasů a nabídl mu víc ze své labutí šíje. A to nebylo to jediné, co mu nabízel, protože boky vycházel vstříc jeho dráždění prsty. „Nemůžeme úplně… ne před oslavou.“

Starší se vrátil rty k jeho ústům, aby se do nich vpil. „Tak ji zruším,“ zašeptal mezi polibky, když prostředníčkem začal pronikat do těla světlovlasého.

Vlastně by takový skandál byl přesně v charakteru toho boháče, kterým před celým světem byl.

Jurij zaryl nehty do jeho zátylku, jak byl zároveň vzrušený a naopak chtěl, aby bylo po jeho. „Řekl jsem ne,“ vydechl a odklonil hlavu na stranu, aby přerušil jejich polibek. Zkousl si ret a nespokojeně se zavrtěl, když se starší přestal dobíjet do jeho těla a opřel se o obě ruce, jak se z něj částečně zvedl, aby mu dal prostor. Možná se sám snažil pochopit, co se děje.

„Copak je, čiči?“ zeptal se nakonec Otabek, přičemž světlovlasého opatrně pohladil po tváři. Byl jako kočka, která dělá drahoty, přestože se chce pářit. Ale nebyl si jistý, jestli je to jen tohle divadlo, nebo je v tom něco víc.

Jurij si zakryl na okamžik tvář, než si sčesal vlasy dozadu a podíval se svému příteli do očí. „Před tou oslavou prostě ne,“ šeptl. Hledal v nich jakýkoliv náznak, že ho tím rozzlobil, ale nacházel tam jen něhu a snahu Jurijovi porozumět.

Otabek kývl. A nejistě si ho prohlédl. „Chceš…?“ Nevěděl, jestli by se měl vzdálit ještě víc, dát mu prostor a jít se o sebe postarat do koupelny, nebo mohl Jurije nějak zapojit.

„… aby ses mi udělal mezi stehna,“ dokončil za něj Jurij. „A můžeme se domluvit na jednom prstu. Ale musíš mi slíbit, že i kdybych křičel, že chci celou pěst, tak mne neposlechneš.“

Kazach pozvedl obočí a pousmál se. Navzdory tomu, jak zprvu celá ta situace byla zvláštní, a pak až nepříjemná v nejistotě, tak ho vyústění pobavilo. Stále nevěděl, co přesně mladšího vedlo, aby před oslavou nechtěl, ale mohl si být jistý, že to není nějaký problémem v jejich vztahu. Třeba přemýšlel o nějaké speciální módní kreaci, nebo měl před sebou natáčení nějakého zvlášť náročného videa, nebo mu přišli – a to nejspíše – pozvaní hosté jako dost velké osiny v zadku, že si ho nechtěl předem dráždit. Prostě chtěl být večer více v pohodlí, než by byl, kdyby teď Otabekovi dovolil všechno.

„Dobře,“ protáhl tmavovlasý nakonec a políbil mladšího na čelo, „samozřejmě, že bude po tvém.“ Od chvíle, kdy se jejich vztah stal vážným, mu vycházel ve všem vstříc, i když Jurij býval náladový.

Mladší si ho znovu stáhl na sebe a vášnivě se vpil do jeho rtů. Zvedal se a otíral svým rozkrokem o ten mužův, jak se znovu snažil rozehřát, co předtím zchladlo. Převalil ho na záda a sám se postaral, aby mu stáhl ten poslední kus oblečený, co ho zakrýval. Polibky se vydal níž po jeho hrudi, obkreslil jazykem každou z těch jizev, které mu tam zanechal svými drápy, než se vrhl zuby na jeho bradavky.

Otabek horce sténal, přičemž se mu úplně z hlavy vypařilo, že ho ještě před chvíli zajímal důvod, proč nemůžou pokračovat, jak on měl v plánu. Jurijova představa se z tohoto úhlu – na zádech a plně v jeho moci – zdála lepší.

Světlovlasý se dopracovat polibky až na mužův podbřišek, kde se zastavil. Vzpřímil se, dal si prameny vlasů za ucho a olízl si rty, než se přes druhého natáhl, aby mu mohl zašeptat. „Moje stehna už se nemůžou dočkat,“ přičemž dlaní několikrát přejel po Otabekově délce.

Starší ho chytil za boky a znovu změnil jejich pozice. Napřímil se, aby si ho prohlédl. To roztrhané velké tričko a podkolenky doplňovaly jakousi zapovězenou estetiku, která byla jednou z těch klasičtějších, co se pornoprůmyslu týkalo. Vypadal mladší, dělaly to jeho světlé vlasy a hladká kůže, stejně jako na první pohled chlapecké tělo. Už mu dávno nebylo sedmnáct, ale přesto si zanechal jakousi bezpohlavnost a éterickost dospívání. „Otoč se,“ šeptl Otabek a sledoval, jak se Jurij nejprve vytáhl do sedu, než se přetočil na všechny čtyři.

Tmavovlasý nedočkavě položil ruce na jeho hýždě a spokojeně vydechl. I když Jurij působil ladně, tak jeho tělo mělo svaly, protáhlé, dlouhé a hezké, jemně se rýsující pod delikátní kůží. Jen jeho stehna a hýždě byly trochu jiné, jak celý život bruslil. Kulatější, vypracovanější.

Lákavější.

Jurij se opřel o lokty a vyšel hýžděmi vstříc jeho dlaním. Tiše se zasmál, když to u druhého vyvolalo zvukovou odezvu. Bylo jedno v jak submisivní poloze byl, stejně nad svým přítelem měl úplnou moc.

Otabek se natáhl, aby si mohl podat lubrikant. Několikrát přejel po své chloubě dlaní, než navedl jen její špičku, aby sjela po Jurijově hrázi. Přičemž mu roztáhl hýždě od sebe, co mu použití jen jedné ruky dovolovalo a navedl svůj žalud, aby vyjel znovu výše až k vstupu do těla světlovlasého.

Ten utopil sten ve vlastní kůži. Tuhle hru přece jen hráli oba. „Beko…“

„Ano, lásko?“ zavrněl starší, přičemž stiskl jeho hýždě pevněji prsty a přirazil boky, čímž jeho chlouba sklouzla mezi půlkami Jurije. Vzdálil se a zopakoval to, tentokrát ovšem využil volnou ruku, aby přidal další lubrikant.

„Chci tě v sobě,“ zašeptal mladší a bylo na něm poznat, že sebeovládání ztratil už dávno. Proč vlastně předtím nechtěl?

Tentokrát se tomu zasmál Otabek, ale byl to jen krátký a tichý zvuk vycházející hluboko z jeho hrdla, jak i hlas mu vzrušením zhrubl. „Nemůžeme.“

Mladší mu vyšel vstříc a prohnul se v zádech, jak se po něm ohlížel. Nadechl se a už se s tím nejspíše chystal něco udělat, i když Otabek přesunul své kolena tak, aby byly na široko od těch Jurijových a nastavil si ho tak, že mohl proniknout mezi jeho stehna.

Začal s přírazy, přičemž si jednou rukou přidržoval bok mladšího a tou druhou stále masíroval jeho hýždě. Snažil se přirážet v takovém úhlu, aby svou chloubou narážel do varlat svého přítele. Cítil, jak světlovlasý silou zatíná nohy proti sobě, a přestože to bylo tolik jiné od skutečné penetrace, Otabek téměř viděl hvězdičky před očima, jak moc to bylo příjemné.

Využil toho, jak to přehnal s lubrikantem a palcem pomalu pronikl do těla světlovlasého. Jurij mu začal vycházet vstříc, přestože kvůli tomu napínal celé tělo a v jeho vzdychání byla slyšet i námaha z takové pozice. Vůbec se neostýchal, aby jakkoliv krotil svou hlasitost. I když nebyli na panství rodiny Altin a mohli je slyšet nejméně nejbližší sousedé.

Otabek si ani neuvědomil, jak moc je sám blízko vyvrcholení, než Jurij našel ještě méně pohodlnou polohu, když zajel jednou rukou do vlastního rozkroku. Staršímu stačilo už jen několik přírazů, než vyvrcholil a Jurij ho za chvíli následoval.

„Zůstaň takhle chvíli,“ zašeptal udýchaně mladší a Otabek nevěděl, co tím myslí. Měl zůstat u něj? Chtěl být přiveden ještě k druhému orgasmu?

Jurij se natáhl pro svůj mobil a zapnul přední kameru. Natočil ji tak, aby byla vidět ramena, ruka zalehlá hrudí a obličej přitisklý do peřin, než zmáčkl spoušť. Vyfotil hned několik fotek, na kterých nebylo vidět, co a s kým Jurij dělá, ale zachycovaly jeho výraz.

Otabek ho pohladil po zádech a svalil se vedle něj. „Ty to chceš dát na Instagram?“ vlastně to ani nebyla otázka.

Světlovlasý se na něj otočil a políbil ho. „Nebudou mít ani páru, co na té fotce dělám,“ usmál se. Přesto se do zveřejňování neměl hned, místo toho se přitulil ke Kazachovi a spokojeně se uhnízdil v jeho náručí.

Jurije si uvědomil, že usnul, až když ho ze spánku probudilo Otabekovo vyzvánění. Kazach se pro telefon natáhl přes světlovlasého a zvedl ho, i když na něj zůstával přitisknutý, takže Jurij mohl slyšet, že se jedná o nějaké investice, než se přece jen starší odtáhl a posadil. Světlovlasý se protáhl jako kočka a podal si vlastní mobil. Bylo kolem oběda, takže nejspíše trochu zaspal, pokud chtěl stihnout vše, co měl naplánované.

Přetočil se tak, že si opřel hlavu o Otabekova stehno a rychle projel fotky, které předtím nafotil, než vybral tu nejlepší a pečlivě zkontroloval, zda skutečně nezabírá nic, co by někomu odhalilo pikantní realitu toho snímku.

Světlovlasý na ní ukazoval hlavně svou tvář zčásti zabořenou v matraci a rozcuchané vlasy. Měl na ní výraz, jaký mohl vydávat za lenošení v posteli, ale pravda byla mnohem lepší. Už před několika dny ten post vymyslel – jeho malá pomsta a napálení celého světa. Někdy měl skutečně potřebu dát všem vědět, že ten dokonalý muž, jakým je Otabek, patří jen jemu.

Jenže nemohl.

A i kdyby dal. Co by si z toho veřejnost vzala? Že znuděný miliardář, kterému se nabízely všechny ženy, si našel na zábavu – a aby si dokázal, že to nejsou jen ženy – bývalého krasobruslaře (však bruslaři byli všichni teplí!), neúspěšného novináře a youtubera? Jedni by to celé brali jako snahu Jurije si zajistit pohodlný život Otabekovými penězi, druzí by v tom možná hledali nějakou politickou kampaň a Kazach by ztratil své kontakty a dobré vztahy s ruskou vládou. Ne, i kdyby celý jejich vztah byl veřejný – a oni tak na sebe přitáhli příliš pozornosti, než aby mohli dále pokračovat ve svém poslání chránit Moskvu – vůbec nikdo by Jurijovi nezáviděl to, co on skutečně chtěl vykřičet do celého světa: Otabek Altin byl úžasný nehledě na jeho vzhled nebo peníze a Jurij ho miloval jako muže, ne ikonu časopisů.

Přidal k fotce popisek: Dobré pozdní ráno a několik tagů, co většinou používal, než ji zveřejnil na instagramu. Až poté zaklonil hlavu, aby si prohlédl tvář svého přítele. Nedokázal poznat, jestli investice probíhají dobře nebo ne, protože jeho pracovní výraz byl naprosto stoický a bez emocí. (Pořád o kus více emoce-projevující než jeho batman výraz.) Zastrčil mobil kamsi pod polštáře a přetočil se, aby svého přítele mohl políbil na břicho, než vylezl z postele.

Byl celý ulepený od gelu a opravdu nebyl rád, že takhle usnuli, protože teď musel umýt nejen sebe, ale i vyprat povlečení. Ukázal Otabekovi, aby také vylezl z postele. Ten to docela neochotně udělal, i když stále mluvil s tím kýmkoliv, kdo mu zavolal. Jurij popravdě vůbec investování na burze nerozuměl a nic z toho, co Kazach řešil, mu nic neříkalo.

Stáhl prostěradlo a dal se do svlékání peřiny, ale pohled na nahé hýždě svého přítele, který se v předklonu snažil v hromádce své batman-výstroje cosi najít, ho zastavil. Byl to opravdu pěkný pohled – Kazach měl hezkou, svalnatou postavu, přestože byl nižší než Jurij. Světlovlasému se líbily hlavně jeho hýždě, stehna a paže, i když vypracovaný hrudník a bříško za nimi příliš nezaostávali. Mila si z něj utahovala, že z Otabeka přímo teče. A měla pravdu! Jurij si nepamatoval, že by se mu kdy kdokoliv líbil víc.

„Můžeš si půjčit můj notebook, pokud potřebuješ pracovat,“ ozval se Jurij, hned jakmile Otabek ukončil hovor, a Kazach se na něj s trochu nepřítomným výrazem otočil, jak přemýšlel stále o investicích. Mladší sjel pohledem do jeho rozkroku a usmál se. I zepředu stál jeho přítel za hřích. „Určitě by ses měl věnovat více firmě než courám,“ utrousil pobaveně, protože slyšel, jak se Otabekův obchodní partner rozčiluje nad jeho nepřítomností ve firmě a předpokládal, že to bylo kvůli narozeninovému řádění s modelkami, „víš, jak to je: jakmile zbankrotuješ, žádná coura ti nedá.“

Kazach zakroutil hlavou, přesto se nepatrně pousmál, a nejspíše konečně si uvědomil svou nahotu, protože si na sebe navlékl spodní prádlo. „Bude to jen chvilka,“ slíbil.

„Posluš si, stejně budu ještě nahrávat video, a teď se jdu osprchovat.“

Přes chvilku, kterou Otabek slíbil, nakonec musel zajet do firmy, aby osobně vyřídil nějaké problémy; takže po sprše se s Jurijem rozloučil polibkem a ten zůstal v bytě jen se svou kočkou. Možná tak získal více času pro natáčení, ale raději by ho měl méně a více se věnoval svému milenci. Oba se mohli rozhodnout, že jeho narozeniny stráví spolu, ale nakonec byli příliš zaměstnaní – možná to jen potvrzovalo, že narozeniny dospělých se slavili kvůli rodině a známým, ne kvůli samotným oslavencům. Ještě pak v případě slavné osobnosti, jakou byl Otabek Altin.

Jurij neměl, co by přes odpoledne do vlogu přidal. Sám úplně nevěděl, co se sebou, protože ještě bylo brzo, než aby se chystal na oslavu. Měl tolik plánování s dárkem, co si pro Otabeka připravil, že úplně zapomněl vymyslet cokoliv halloweenského pro své fanoušky. A tak si po pozdním obědě jen nanesl základní make-up a vyfotil se s Potjou a s filtrem, který z nich obou dělal ďáblíky. Později k tomu přidá správný tag a fanoušci budou vědět, že na ně nezapomněl.

Neodpustil si vyfotit i další fotku, tentokrát se fotil sám, v rozhaleném županu. Rudé růžky a ocásek se špičkou si nechal, třebaže na téhle fotce bylo jasně vidět, že si sahá volnou rukou do rozkroku. Přidal tomu třešničku, když se zuby zatahal za ret a přivřel oči.

- Neměl jsi odcházet, teď jsem tak osamělý. -

Schválně použil větu, jak vystřiženou z dost špatného porna nebo reklamy na nějakou z porno-her.

Samozřejmě, že to hned poslal Otabekovi, o kterém věděl, že je na mobilu, protože už mu jeho fotku na instagramu lajk, přestože ne svým oficiálním účtem. Ten mu spravoval někdo úplně jiný a dával tam jen velmi reprezentativní fotky z důležitých setkání. Ale Otabek používal jiný účet, který si patrně založil jen proto, aby mohl sledoval Jurijovu aktivitu. Původně si světlovlasý myslel, že má nějakého stalkera, když mu někdo olajkoval úplně všechny posty; ale to jen Beka byl Beka, vesměs úplně nemotorný a marný, co se týkalo používání sociálních médií.

- Sexchat v kanceláři na mé narozeniny? -

- Sexchat??? Kdes na to slovo přišel, dědo? -

- Daddy se říká, ne dědo. - 

Tohle byla další tvář Otabeka, kterou nikdo neznal. Přítel, který měl strašně hloupý smysl pro humor, ale světlovlasý se tomu stejně zasmál nahlas. Přemýšlel, co by mu mohl poslat za další fotku, když mu naopak přišel soubor od Otabeka. Byl to záběr z dost nekvalitní bezpečností kamery v nějaké zasedací místnosti, kde společně s Kazachem sedělo ještě šest dalších mužů. Jurij pochopil, že se na to dívá v přítomném čase, když mu přišla další zpráva a ukázal se její náhled přes video.

- Myslím, že mě sledují! O.o -

To už Jurij nevydržel a rozesmál se na celé kolo. Takže se černovlasý musel zúčastnit nějaké schůze a místo, aby jí věnoval pozornost, tak si psal s ním a ještě si dělal srandu z ostatních, že ho při tom vidí. Nehledě na to, že se kvůli tomu musel nabourat do firemního bezpečnostního systému, aby to s ním mohl sdílet přímo z kamery.

- Uvidíme se na oslavě. Teď buď hodný chlapec. V noci ti to vynahradím. -

- Chlapec! Ha! -

Jurij se raději zvedl, aby se začal připravovat. Plánoval natočit pár záběrů z vlogu, jak se líčí a dělá si účes. Jak se znal, určitě se tím tyhle běžné úkony prodlouží. A pokud chtěl ještě stihnout natočit celé video s pohodlnými outfity vhodnými na večírky, možná přece jen měl začít dříve.

Přijela pro něj limuzína, ale samozjřemě, že v ní jeho milenec chyběl. Nemohli si dovolit přijet společně. Takhle možná nějací novináři vyfotí, jak vystupuje z vozu, jaký si rozhodně nemohl dovolit, ale nikdo – až na slashařky – to nebude rozvádět. Nevyhl se tomu, aby si několik povídek o sobě a Otabekovi přečetl; jednu dokonce předčítal i černovlasému, i když ten to nepovažoval za tak směšný materiál jako Jurij. Bylo to omegaverse, v kterém byl Otabek omega a jeho třebnost v heatu docházela takových rozměrů, že měl nutkání se uspokojit i o plot. Opravdu unikátní práce hodná mistra!

Z limuzíny by určitě vyšla jen nějaká průměrná povídka sexu v limuzíně; ale naopak noviny by jejich společný příjezd rozmazávali ještě dva další měsíce. Navíc Otabek jel z úplně jiného směru a vysedat mu pomáhalo pět modelek.

Setkali se až v sále, kde si jen pokývli. Jurijovi dělala společnost Mila s jejím manželem. Celá zářila, jak byla v očekávání dalšího dítěte, a protože nemohla pít a měla svého manžela a celé jejich rodinky dost, vyprávěla Jurijovi všechny pikantnosti, které o něm zaslechla mezi jinými slavnými a boháči. Měl rozhodně hodně zajímavou pověst, která začínala u toho, že si v začátcích své krasobruslařské kariéry přivydělával prodáváním vlastního těla a končila u jeho touhy se na stará kolena nechat přeoperovat na ženu.

„To ale dává námět na romantický trhák – nechal se přeoperovat, aby mohl být se svou láskou,“ prohodil pobaveně. „Možná přehodnotím tu spisovatelskou dráhu.“

Milin manžel se velmi nečekaně připojil do rozhovoru: „Nechal se přeoperovat, protože si chtěl vzít multimilionáře, ale po tom všem a všech útrapách mu v ceště k milionům stála předmanželská smlouva.“ Stejně jako jeho žena věděl, co mezi Jurijem a Otabekem je, ale společně s Milou nakonec byli jejich nejlepší přátelé.

„Saša má rád tragické příběhy, je to cíťa,“ reagovala na to jeho žena.

Bavili se dobře, jen tam chyběl Otabek.

Jurijovi by vlastně nevadilo, kdyby jeho přítel vůbec takové okázalé večírky nepořádal. Rozčilovalo ho – i když to čekal –, že většinou na takových akcích spolu nakonec neprohodili více než několik vět. Za celou dobu, co se znají, spolu tančili jen jednou. A světlovlasý jen pozoroval, jak se kolem Kazacha točí ženy a důležití lidé, místo aby byl s ním. Jenže okázalé večírky dědic sídla rodiny Altin musel pořádat. Stejně jako se nechat líbat snad všemi krásnými ženami, co je pozval. I od Mily dostal pusu na tvář.

Ale to, co nakonec Jurijovi ublížilo nejvíce – i když to sám naplánoval –, bylo, když se k Otabekovu překvapení na pódium dostala jeho rudovlasá kamarádka, aby ohlásila vystoupení světlovlasého. Raději ji příliš neposlouchal, když mluvila o exkluzivitě takového představení. Bylo to něco, co si mohl zařídit jedině boháč jako Altin! Jurij přece už dávno nevystupoval a zranění mu to nedovolovalo – proto to muselo stát tučný balík!

Doufal, že Otabek pochopí, že nebylo exkluzivní, protože Jurij dávno skončil svou kariéru; a že to není představení na jeho vlastní zviditelnění, ale dárek. Protože Jurije to stálo hodně, aby se k něčemu takovému odhodlal: stále se jeho zranění úplně nevyléčilo a on nemohl začít soutěžit, i kdyby už na to nebyl starý, a věděl, jak moc se do něj opřou novináři s otázkami, jakmile se o tom dozví. Ale přes to všechno chtěl Otabekovi k jeho třicátým narozeninám dát to jediné, co kdy bylo jeho a v čem byl skutečně dobrý; to nejlepší ze sebe, zazářit pro něj, protože ho miluje.

Chtěl, aby ho trápilo jen, že si kvůli tomu museli odepřít ranní sex (protože kdyby nebyli slavní, přesně tohle jediné by bylo na celé situaci nepříjemné), a aby byl schopný se na všechny okolnosti a lži kolem toho povznést. Přesto jej mrzelo snad úplně všechno a cítil se nervózní. Ťal do živého, ťal do toho, co ho celou dobu drželo na dně a nedokázal se s tím smířit. Přesto se rozhodl obětovat, aby Otabekovi dal něco, co mu nikdo jiný nemůže dát.

„Jsem tady v chodbě pro služebnictvo,“ mluvil do kamery, schválně natáčel vlog v tenhle den, protože to korigovalo jeho emoce – v kameře přece nemohl působit tak nervózní, jak by byl, kdyby si skutečně připustil, co se chystá udělat. „Tohle musí dolů, tohle musí na nohy, a pak se jde na to.“ Odložil kameru tak, aby ho zabírala, když si svlékal průhledné svrchní šaty, které měly barvu šampaňského a jen jednoduchý vzor. Celou dobu pod nimi bylo vidět, že má jen upnuté černé kalhoty a top. S krajkovými šaty to vypadalo společensky, stejně jako se držel módní kombinace šampaňského a černé, vlasy měl v drdolu a kolem očí kočičí linku; nikdo by nepoznal, jak ve skutečnosti byl pohodlně a sportovně oblečený. Hlavně pro Otabeka to muselo být překvapení!

Vyzul si boty, aby si nasadil kolečkové brusle. Nevracel se na led, i když to co chtěl předvést před sálem plným lidí nakonec bylo krasobruslení.

Postavil se, zamával do kamery a nahrál, jakože odjíždí, ale ještě měl čas, protože Mila mluvila dlouho. Vypnul kameru a podal ji majordomovi, který se mu ušklíbal. Celé mu to pomohl naplánovat tak, aby o tom Kazach neměl nejmenší tušení. A teď tu Jurij stál a čekal, až začne znít rockovější verze tradičního hrdelního zpěvu, jakou si pro své vystoupení vybral.

Dával Otabekovi sebe, ale v jeho tradicích. Zářil na nebi jen pro něj; přijímal všechno a stával se jeho součástí. To chtěl černovlasému svým dárkem říct, vykřičet do světa, že je tím nejcennějším v jeho životě: že Altin je nad všechno světové zlato a bohatství mu drahý!

„Tady mám to potěšení, abych uvedla jedinečné vystoupení Jurije Plisetksého u příležitosti Otabekových třicátých narozenin.“

Hudba začala hrát a Jurij se rozjel. Žádná medaile pro něj nikdy nebyla důležitější, než aby se takový dárek jeho milenci líbil. Aby ho nepovažoval za příliš lehkovážný a přes čáru toho, jak se snaží svůj vztah prezentovat před lidmi.

Jurij se několikrát uklonil a za potlesku se vydal zpátky do chodby, aby se přezul zpátky. Snažil se zachytit pohledem, kde zrovna stál Otabek, ale nikde ho neviděl. Bylo možné, aby tam nebyl? Možná opustil celou oslavu s nějakými modelkami. Světlovlasého bolela kyčel, protože poslední týdny ji namáhal při každodenním tréninku, a trochu se mu motala hlava ze všech pocitů. Volil ústup než se na místě sesype.

Posadil se na židli, kde nechal své věci, a vydýchával se. Úplně zapomněl, jaké to bylo před někým vystupovat. Třásl se. Najednou na něj doléhalo, že jeho jízda nebyla ani z daleka tak technicky dobrá, jak všechny na ledě bývaly, a že si toho určitě všimnou. Předvedl jen úplné základy, žádné skoky ani obtížnější točení, protože na to už jeho tělo nemělo. A najednou si ani nebyl jistý, jak to vlastně vypadalo, protože slyšel názor pouze od Mily a ta ho plně podporovala. Když se díval na záznamy z tréninků, líbilo se mu to, když si přiznal, na jaké úrovni nyní je; ale to neznamenalo nic, teď si vůbec nebyl jistý, že něco takového měl vůbec zkoušet, a ještě před tolika lidmi.

Možná bylo dobře, pokud by to Otabek neviděl. Možná by se mu to nelíbilo.

Někdo si před něj klekl a položil mu dlaň na koleno.

Otabek.

Usmíval se a měl v očích slzy. Někdo jako on před Jurijem plakal dojetím a něhou! „Miluju tě, Juročko,“ zašeptal a sklonil se, aby políbil jeho dlaně. „Půjdeme odsud, potřebuju tě mít u sebe.“ Pevně si ho stáhl do objetí a nechtěl ho pustit. Pochopil všechno, co Jurij svým tancem chtěl říct.

A všechny ty city opětoval.

 ___

  

¹ kumys – alkoholický nápoj z kobylího mléka, pastevci jsou schopni ho vypít několik litrů denně (pijí ho jako čaj)