duben 2012
aneb Poprvé, co jsem se bála krve
Heh. Nechce se mi psát - bolí mne za krkem a mám pocit, že všichni, koho by to zajímalo tam vlastně byli. Takže tento článek bude asi krátký, i když to bylo velice zajímavé a myslím, že všichni, co jsme tam byli, jsme si to užili skutečně hodně.
Ráno jsem vstávala v pět, v šest jsem nasedala na Regiojet (sakra, jak se to píše?), který nezklamal, před desátou se sešla v Praze s Veru a kolem desáté už byla u klubu, kde poctivě čekali Pražané (xD) - bylo nás tam pět dokud nepřišla Nex. To se táhlo do poledne, kdy nás velice hodná paní z klubu pustila dovnitř a dala nám čaj ;), protože byla skutečně zima - byla jsem nachlazená předtím, budu potom, takže ta zima mi byla vcelku jedno - a já jsem se těšila, jak "vytrolíme" ty, co tam budou čekat v domnění, že tam jsou první, když vyjdeme z klubu. Bohužel - vyšli jsme a ještě nějakou dobu byli sami. Trousilo se to pomálu. A samotná skupina také přijela se zpožděním - myslím, že to bylo Brno, kam omylem dojeli.
Pak měli problém s tím, že je "nechtěli pustit" do klubu. A bylo takové úsměvné koukat se, jak si nosí věci do klubu sami a skoro to neunesou - ovšem pomoc by určitě nechtěli. Ač bych jako švarný galantní princ Dorovi přispěchala na pomoc s bubny a ani bych za to nechtěla půl království a jeho za ženu. ;)
Nicméně pouštět se začalo v čas.
Kretén já, když si tak běžím k pódiu a nevšimla jsem si, že tam stojí kapela na boku a podepisuje věci. Zabila jsem to! Měla bych si zajít na oční... a nebo se střelit.
Věci se dali podepsat předtím a dalo se i obejmout kapelu. Po dlouhém rozmýšlení jsem tedy si šla koupit Cdčko a zase jako "král" - byla jsem ten poslední, kdy již je organizátorka zaháněla, že by měli jít. Ale tak ještě mně to podepsali a objala jsem se s Kiwamu, a ač je to takový "vždy tvářící se jako bručoun", tak mi přišel vcelku milý - nebo jsem z něj neměla pocit, že jako opozdilci by mi to nějak zazlíval, že je zdržuji, tak nevím...
Koncert začal, já v první řadě - chtěla jsem být pod Kiwamu, byla jsem na druhé straně, nebo spíše u zpěváka.
Nejprve promluvila organizátorka a řekla, že můžeme pořizovat fotky, ne videa, ale že se bude lít voda, tak že by se nám foťáky mohly poškodit. No, Kiwamu byl neskutečný, protože když někoho viděl, jak někdo natáčí, prostě na něj tu vodu nalil. Kiwamu má úžasné způsoby. Stejně jako - ale teď možná trochu budu desinformovat, protože jsem špatně slyšela - když jsme měli začít skákat s máváním s tričky, tak prostě dal čas, ať si ti, co si tričko nekoupili, koupí: tak se dělá výdělek! XD
A jak přišel a začal rozlívat sentex - říkala jsem si: "Zlaté Toshiyovo pivo".
Ať to zní ironicky, tak skutečně mne to spíše pobavilo, než abych si pomyslela své o jeho charakteru. Prostě je svérázný ;) a trochu ignorant a bručoun. XD Nevím, jestli fanoušky nemá rád, asi má... jen svým způsobem. xD
Hehe. Hayato je úchyl. Občas, když jsem se na něj tak dívala, tak jsem přemýšlela, z jakého blázince ho Kiwamu vlastně vytáhl. Ale je pravda, že již dlouho jsem nebyla na koncertě, kde by se tak vydatně povzbuzovalo a mlátilo hlavou. Bylo to energické.
Už ani nebudu nějak vyzdvihovat, že se zpěvákovi dalo sáhnout všude, protože popravdě poslední dobou se mi zdá, že jezdím na "live porno exhibice", protože se dá sáhnout, kam člověk chce a toho oblečení mu tolik nepřekáží. Ovšem pár okamžiků přece jen zmíním.
Hayato měl bosá chodidla - asi si dokážete domyslet, co Durcenwe dělala~ xD Když ostatní šahali na jeho bříško, rozkrok nebo hruď a obličej, já jsem zrovna přicházela na to, že má chlupy na palci u nohy. Ale měl hezká chodidla, líbil se mi jejich tvar - ani neměl ztvrdlé paty od chození bos.
Dobré také bylo, jak si rozškrábal hruď do krve. Hehe. Jsem mu několik kapek setřela palcem a cítila se jako nejdrsnější, že na koncertě Blood mám jejich "blood" na svých rukou. Prskal i vodu, nejsem si tolik jistá, že na mne - celkově se mu více líbila strana s Munamu a Maki, protože těm to skutečně slušelo ;) -, ale nejspíše i na mne prskl a taky plival, fakt sliny, toho jsem se v duchu smála těm, na které to bylo: z čistě praktických důvodů, že jsem neměla kde si umýt vlasy, jsem tohle příliš nechtěla.
Nejsem ten typ - už, asi jsem dospěla a nebo zfrigidněla -, že bych jim sahala přímo do rozkroku. Spíše osahám zadek, stehna, hruď méně, na tvář také moc nesahám... no, to je jedno. Ovšem zpěvák v jednu chvíli si strčil ruku napůl do kalhot a že mne se v erotické literatuře líbí, jak druhý milenec dlaň do těch kalhot navádí - tak jsem ji naváděla a říkala si: "yaoi~" a potutelně se usmívala.
Poslední věc k zpěvákovi je - když vynechám, že fakt umí rozběsnit dav a je to zpěvák, takže nepřekvapivě umí zpívat - že když se natáhl přes nás a já jsem ho objela, tak jsem měla celou ruku od jeho potu. XD A jak se odtahoval, plácla jsem ho po zadku (začínám mít pocit, že mi sexuální zvyklosti mých postav trochu lezou na mozek xD ) - měli fakt hezké kožené kalhoty.
A ještě něco... naštvalo mne, když viděl mé srdíčko z prstů, že ho pak sám začal ukazovat celému davu! XD
Byla jsem na straně, kde byl Kazuha (doufám, že se takhle jmenuje). Nejprve to vypadalo, že se moc nebude chtít "lísat" (víte, jak to myslím), ale nakonec nám tam taky dával, čeho jsme chtěli. Osobně jsem ho osahávala střídmě. Ono je totiž rozdíl, když vám j-rocker se sám nabídne nebo když máte možnost si ho vzít. Párkrát se mi podíval do očí, a tak tedy jsem měla svolení, ale kdyby tam ten oční kontakt nebyl, asi bych se ho nedotkla vůbec.
V jednu chvíli jsem Kazuhovi se snažila dostat pod kalhoty na kůži lýtka, protože měl boty a zjistila jsem, že má kozačky. Naštvalo mne to, protože... nohy. Uvažovala jsem dokonce o tom, že mu tu botu sundám - času na to bylo dost.
A také jsem ho měla možnost obejmout a plácnout po zadku.
No, a pohladila jsem ho po tváři, abych zjistila, že byl špatně oholený. Takže asi jsem ho - nehledě na to, co jsem výše psala - také slušně osahala. ;)
Bubeník Dora bohužel není moc "kontaktní", samozřejmě, že za bubny se nedá moc kontaktní být, ale on ani na konci nepřišel nám podat ruce, což mi přišlo takové stydlivé. Je to korba, i když jako jediný měl šaty. Ovšem já pro takové typy mám slabost. Takže jsem občas trávila čas tím, že jsem ho pozorovala a strašně mne potěšilo, že když jsem mu ukazovala srdíčko, že si ho všiml. Bylo to milé - opravdu.
Ten koncert byl živočišný, i když jiným způsobem, než bývají Dir en grey a z mé strany tam nebylo tolik emocí, ovšem určitě jsem si ho užila.
Co mne překvapilo bylo, že i když před koncertem bylo podepisování, tak po koncertu také a tentokrát tam byl i bubeník. Dala jsem mu podepsat Cdčko a objala se s ním. A pak ještě s Kazuhou. Nevím, je to takové, že já mám z j-rockerů vždy pocit, že jsou neuvěřitelně milí, když se nechají obejmout. Člověka si u sebe i chvíli podrží a je to takové opravdu hezké.
Na to, jak málo mám ráda lidi a nevyhledávám lidský kontakt, s j-rockery se objímám ráda - protože je to společné děkuji a není v tom nic více, než jen kouzlo okamžiku (a zpocená těla~ xD).
Když jsme vycházeli z klubu, "vytrolilo" nás světlo. Ano, koncert končil za světla, v osm. Zabité!
Počkali jsme, než budou odjíždět. Zase pozorovali, jak se vlečou s těžkými věcmi. Ještě si udělali poslední naši fotku, zamávali a pak odjeli. Protože jsem stála ještě s Nex trochu více vepředu, tak přímo nám několik okamžiků mávali z auta (a já si myslím, že i Kiwamu).
Co bych zapomenula je, že mi Kiwamu odlíčený přijde strašně milučký, a Dora - s jeho jednou vyhrnutou nohavicí, "a la jedna noha oholená" - je hezký, podle mne se špatně líčí. Zpěvák je úchyl...
A poslední poznámky, když jsem jela za bratrem na kolej, tak jsem se bavila s nějakým Rusem, docela mne překvapilo - že jsem vypadala méně ztracená než on, a proto se mne ptal na cestu -, že jsem mu automaticky odpovídala svou neexistující ruštinou a on si myslel, že jsem Ukrajinka. XD Co si budeme nalhávat, nic krásného z Ukrajinky ve mne není - kdyby bylo, j-rockeři by si všímali více a možná by mělo cenu chodit jinak než bezdomovec XD Ovšem já si stejně platím za jejich těla... xDDD
A tady nějaké odkazy na fotky, dokonce jsem tam i vidět já...
Žádné komentáře:
Okomentovat