Děník lovce - II

Lovu zdar!

Už několik dnů žiju ve vesnici Yukumo. Plním různé úkoly od starostky, ale téměř vůbec se nestýkám s vesničany - to ta jazyková bariéra (a celkově jiné zvyky).


Teď již plním úkoly druhého stupně! Ale stalo se toho za tu dobu spousta, co vám musím říct.

Hned po dopsání minulého zápisku v deníku jsem vyrazil na jeden z úkolů a neuvěřili byste, co jsem tam potkal! Dvě pářící se džagidžagi. Docela mne to vyděsilo. Myslel jsem si, že malé jaggi jsou samci, pak je jaggia, která je samice, a to největší... asi velký samec. Ale teď vůbec nevím. Musím si koupit ty knížky o zvířatech, abych věděl.
No, zabil jsem je obě.

Poté jsem měl zabít bulbuly, vypadají jako divočáci, už minule jsem vám je ukazoval. Zvládl jsem to v pohodě, ovšem objevil se mi v revíru Arzuos. Nejprve jsem se bál, měl jsem starostce donést královský med - možná chtěla péct medovník, královský medovník ;) - a vybaflo tam na mně tohle ohyzdné stvoření. Nejprve jsem ho nemusel zabít, ale pak ano, abych mohl dostávat úkoly druhého stupně.
Byl to divoký dlouho trvající boj, pojedl jsem několik masových pečínek a vypil si skoro všechny lektvary, ale nakonec... když už jsem si myslel, že bude po mně, jsem ho zabil. Nikolka mi při tom hodně pomáhal.

Arzuos

Z Arzuosa mám teď opasek - celkově mám nové, více tvrďácké brnění - a ze zbytku palici pro Izaje. Protože Izaj mi bude hodně pomáhat, až půjdu na velká monstra.

Občas mám pocit, že mé kočky jsou mnohem lepší zabijáci příšer než já. Než si dosbírám kytičky, už mi u nohou leží mrtvá džagidžagi. A bohužel, i sběrači jsou lepší.
Asi mne Izaj a Nikola chodí venčit... I vesničanům rozumí lépe než já.

Potkal jsem na ulici prasátko. Chvíli to trvalo, ale zamilovalo si mne, teď mi žije doma. Oblékl jsem ho do růžového oblečku. Vesničané se na mne začínají divně dívat, když s ním chodím na procházky. Ale všichni se smějí, když mé kočky jezdí na mém prasátku.

Když mám volno a neplním žádný úkol, tak trávím čas v lázních. Kočky - tedy felyny (celou dobu vás matu, co?) - tam můžou se mnou. Rád si s nimi hraji ve vodě, umíme několik popěvků, pijeme saké, a když na ně stříknu vodu, tak se roztomile otřípají.
V lázních jsem také potkal docela zvláštního muže, byl to také lovec, ale úplně jiné úrovně než já. Neviděl jsem mu přes kapuci do tváře a bavil se se mnou s despektem. Asi mne zdejší komunita lovců ještě nepřijme, musím se více snažit. I když si myslím, že bych se mohl od něj leccos naučit.

Nicméně teď plním úkoly druhého stupně.
Moc toho zatím nebylo, to se přiznám. Procházím okolí vesnice. Stala se mi taková příhoda, až hanba mi je o ní vyprávět.
Dostal jsem mapu a propouštěcí list, když jsem byl na poušti. Chvíli jsem si tam chodil, než jsem našel vejce a chtěl ho jít zpěněžit, ale... napadly mne loupeživé felyny! Měly velké ťapky jako zbraně a sebraly mi vejce, pak mapu.
No... později jsem se dozvěděl, že jsem to mohl od nich dostat zpět, když bych našel jejich skrýš. Ale já se tak lekl, že jsem raději - bojíc se, že by mi ukradly i propouštěcí list a já tam musel zůstat do soudného dne - utekl zpátky do vesnice.
Hanbím se za sebe, to opravdu ano! Ale stalo se... příště snad takové setkání zvládnu lépe.

V poušti jsem potkal tyhle agresivní Rhenoplosy (nějak už nemám náladu jim vymýšlet přezdívky, je jich teď tolik nových, že to nestíhám.) Zabil jsem dva nebo tři.

Rhenoplos

To byla poušť, teď naposledy jsem byl v pralese plném močálů.
Potkal jsem tam zvíře, které mi bylo líto zabíjet. Celkově mám problém zabíjet ta zvířata, protože já mám příšery rád (raději než lidi). Nepřejde mne to ani, když na mne zaútočí, ale přirozeně se bráním.
(Možná jsem se neměl stát lovcem, ale byla to jediná možnost, kterou jsem měl, a bylo nemyslitelné, abych o tom pochyboval. Teď v osamění v cizí vesnici mám ovšem spoustu zvláštních myšlenek a na cestách dost času o všem možné přemýšlet.)
Ovšem tohle nové zvíře - Zuwalo - se jen rochnilo ve vodě, nikomu neubližovalo... a zabil jsem ho dřív, než se vůbec zvládlo zvednout. Potom se tam plácalo ve smrtelné křeči... Úplně se mi příčí ho zabíjet. Ale prý je z něj dobrá tunika s kapucí.

Zuwalo

Zato tady tyhle agresivní ještěry zabíjím rád!

Ludroth

Příště asi budu mít více zážitků ze zabíjení, než jsem měl doteď, protože už jsem si prošel místa, kam mne bude starostka posílat... tak bych měl začít zase lovit.

zdroj obrázků: wiki