Crossfaith - 21/22.11.2013 Praha

aneb S takovými metálisty už nikdy více nepařepěnkuji. (Vrátím se pařipěnkovat za gotiky.)

listopad 2013

No, čtvrteční ráno bylo skvělé - sice jsem si zapomněla vyprat malý baťůžek, tak jsem ho koupala asi ráno v sedm ve vodě, v které jsem se koupala předtím já, a pak ho vykroutila, trochu prosušila fénem a stejně skoro celý den byl mokrý XD -, ale Dima byla rozněžnělá, a tak jsem nafotila sadu fotek... a opravdu tak hezky už jsem dlouho nezačala den, až se mi nechtělo ani do školy, ani do nějaké Prahy na nějaký koncert.

Vyrazila jsem z Olomouce kolem druhé po hodinovém zpoždění vlaku, na hlavním nádraží v Praze jsem počkala na Nex, která jela Leo expresem a viděla jsem dosti zajímavou věc - na hlavním nádraží měli klavír a hráli na něj, dokonce nechali i nějakého bezdomovce, aby na něj hrál a ten sice si těžko rozvzpomínával (prochlastaný mozek, nic neznámého), ale když si vzpomněl, stále mu to fakt šlo.

S Nex jsme kolem šesté dobloudili do klubu a čekali vevnitř, kde byly umělá světla, co vypadala jako světlušky a medvěd lezoucí po stěně... a na baru hráli dobrou hudbu, Bowieho a tak...
Počkali jsme na koncert, připojila se k nám Scope... viděli jsme osoby, které skutečně nikdo z nás neměl potřebu vidět. A do klubu k pódiu jsme se dostali jako první.

Hrála tam předkapela Sunset"něco" z Olomouce, na kterou se ještě jaktakž dalo pařepěnkovat (a všichni do jednoho mi připomínali bandu Fredý Mercuriů)... i když už při předkapele se tam nějací metálisti poprali... :/
A když přišli samostatní Crossfaith... už se nedalo dělat vůbec nic.
Byla jsem na spoustě náročných koncertů, kdy jsem dělala první lajnu bez hrazení a musela jsem držet dav - takže z tohodle opravdu nevychází mé znechucení. Dokonce jsem na sebe pyšná, že jsem to všechno zvládla, protože jsem "silák". Ale - tenhle koncert jsem si prostě vůbec neužila.
Nejde o to, že by byli příliš tvrdí. Ani o nutnost mlátit hlavou o sto šest. Ale o celkový pocit z kapely.
Považuji např. Dir en grey za tvrdou kapelu, ovšem nemyslím si, že by kdokoliv z nich chtěl od fanoušků bezdůvodnou "brutalitu" - Kyo je opravdu hodný člověk, já myslím, Toshiya sice povzbuzuje, ale pořád jinak, Die hází trsátka těm, co omdlí a jsou na kraji, Kaoru nanejvýš udělá "dobře ty" a Shinya za bubny nevím moc, jak se projevuje... takže úplně něco jiného od toho, co jsem zažila.
Prostě nechápu, na co jsou ty různé "moše" (nebo jak se tomu říká). Prostě proč? Většinu času se mne to netýkalo, protože jsem byla první řada, ale prostě nechápu význam něčeho takového a co to vlastně té skupině může přinášet - protože podle mne, pak si člověk vůbec hudbu nebo i celý koncert neužije.
Opravdu mne mrzí, že místo toho, abych si zaskákala, "zafandila" a dělala všechno to zábavné, co normálně na koncertech dělám, prohlédla kapelu a užila si jejich hudbu s nimi, si pamatuji jen své vlasy a bednu, o kterou jsem se zapírala, a kdykoliv dav povolil, jsem ji nadzvedla a posunula, aby bylo možné se o ni opírat dál - a to je vše z mých vzpomínek na koncert.
Opravdu je tohle něco úžasného?
Dělat vzadu "zed smrti", zbytečně být hrubý... opravdu je tohle způsob zábavy? Mám ráda bitvy, ale skutečně ne bezdůvodné násilí a brutalitu, z které nikdo nic nemá. Nebo alespoň já nevím, co z toho může kdo mít.
A teda ještě klávesáka si pamatuji, který tam rozlíval po velkém z láhve alkoholu. A pokud se můžu něčemu zasmát, tak skoro všichni byli v kožené bundě na holou hruď a já si vzpomněla na parodii na Sengoku Basaru a "Moje bradavky hoří" -> "To máš z té levné kožené bundy, co nosíš na holou hruď" Asi tak - o osobní zábavu jsem se postarala - to já vždycky, ale kapele bych nezaplatila ani korunu.
Ještě ke všemu tam nebyl ani jeden, který by alespoň byl za nehet malíčku přitažlivý (když už tedy bych je nebrala jako umělce - protože to mi jde těžko -, ale jako nějaké "sex symboly").
Výrazem toho bylo, že jsem si nešla pro podpis. A nějakým způsobem se ke mně dostalo trsátko - zatím jsem ho nevytáhla z batohu, tak nevím čí -, takže kdyby někdo měl zájem, daruji ;)
Pak ještě musím uznat, že ten chlapec, co se vtlačil mezi mne a Nex byl sympaťák (společné držení davu vás sblíží xD) a myslím, že sbalil kytaristu, protože ti po sobě doslova jeli přes koncert i po něm. A pak za námi byl ještě chlapec, co vypadal jako něco mezi Hirakem/Kourim a Arminem z Shingeki no Kyojin.

Po koncertě šla kapela pařit za námi. No spíše - podepsala... pozvala si jisté slečny do backstage, občas vylezla pokračovat v pití, případně si zatančit a nebo se kurvit. Ok. Kapela šla mimo můj zájem už v polovině koncertu, skutečně nemám potřebu se ponižovat jako podbízející se děvka nějakým opilým chlápkům, jedno že jsou to "ó velcí" Japonci a shlížejí z pódia. Já jsem si jen "petovala" své mužské ego, jaký jsem silák a doufala, že vybiji energii při "trsání".

Ale i klub mne zklamal - člověk by čekal, že když teda už předem říkali metálisti, že otaku ať tam nelezou, tak ta hudba tam bude poslouchatelná... první DJ se ještě trochu držel, pak to vzaly do rukou dvě slečny a to bylo ještě horší, diskotékové vypalováky, na které mne nebavilo ani hodinku pařipěnkovat.

Skončili jsme tam už někdy kolem druhé a raději si šli s Nex povídat o politice pod koně na Václavák. Ale tohle byl příjemný rozhovor! Já si celkově nad ránem ráda povídám. A nebo i jindy - já a mí dva spolužáci z gymplu většinu dne vedeme filozofické diskuze od prvního člověka po osidlování vesmíru, přes politiku, ekonomii, matematiku a fyziku... ráda si povídám vzletně, připadám si pak jako skutečný student.
O půl páté nám jel Leo expres zpět do Olomouce, částečně jsme se vyspali ve vlaku, poté na bytě... a v 11.30 jsem měla hodinu algebry, kde jsem si vehementně podepírala hlavu, protože mne bolelo za krkem.
Ve tři jsem se sešla s Reiko a šli jsme na naši oblíbenou pizzu - takže si nemůžu stěžovat, že by čtvrtek/pátek nebyl dobrý, ale bohužel ne pro koncert.

No, teď cítím svaly za krkem a mám modřiny nad koleny od pódia. A říkám si, že konečně někdo přebil ten nepříjemný pocit z koncertu YFC - on i ten Jon se dá snést (tohle jsem si nikdy nemyslela, že řeknu), ale Crossfaith vůbec - tak jsem ráda alespoň za to. XD