Takže jako jsem už říkala, určitě tenhle blog zůstane funkční, dokud tohle nedopíšu. To je asi to jediné, co vám můžu do nového roku s jistotou říct. Mám nějaké plány a úmysly, ale... víte, jak to s nimi chodí.
Tahle kapitola bude možná trochu více "rozháraná". Chtěla jsem ji vydat už včera, protože ji mám od soboty dopsanou, ale nedošlo na to. A dneska se necítím - projednou - fyzicky nějak dobře, tak jsem se na konečné úpravy dvakrát nesoustředila, a to občas při takových úpravách přepisuji i celé scény... takže možná bude trochu horší do "plynulosti" (a chyb), teď to nejsem schopna posoudit.
Tahle kapitola bude možná trochu více "rozháraná". Chtěla jsem ji vydat už včera, protože ji mám od soboty dopsanou, ale nedošlo na to. A dneska se necítím - projednou - fyzicky nějak dobře, tak jsem se na konečné úpravy dvakrát nesoustředila, a to občas při takových úpravách přepisuji i celé scény... takže možná bude trochu horší do "plynulosti" (a chyb), teď to nejsem schopna posoudit.
Přeji příjemnou četbu.
TĚŽKOPÁDNÍ PRO LIDSKÉ
"Na člověku je nejsmutnější, že má krásné myšlenky, ale není schopen se jich držet. Pak jsou všechny ideologie dobré, ale zůstávají pouhou utopií, protože to charakter člověka je špatný, lidstvo samo o sobě je špatné."
[22.
kapitola]