Takže.
Konečně jsem se dostala k tomu, co jsem chtěla od začátku roku zrealizovat. Ale - jak píšu všude - i když jsem byla skoro připravená začít skutečně na začátku února, první povídka vyšla tak děsivá, že jsem ji raději nezveřejnila, a poté nějakou dobu nebyla schopna se k celému projektu vrátit. Možná jsem neměla začínat zrovna s tak děsivou bytostí... tak tentokrát začínám úplně neděsivě.
Více o celé myšlence projektu [zde].
Možná některé překvapí, že jsem volila heterosexuální pár. Ale! Víte, jak to u mne je - to, že někomu říkám "žena" a mluvím o něm v ženském rodě, vůbec neznamená, že je to žena. :)
Přesně, jak říkám na začátku první povídky, kterou možná zveřejním, až získám koule, vybírám si tohle (postavy a prostředí), protože to poslouží příběhu (a není důvod, abych tam násilně dávala cokoliv jiného, co pro příběh není nutné).
Tak při zpracovávání smrti vzniká představa nesmrtelnosti, jakou znovu upravujeme podle známých pravidel smrtelníků, představujeme si nesmrtelné bytosti zrozené, nějakého věku a živoucí natolik, aby život byly schopné přenášet dál. Ale všechno, co není lidmi, je myšlenka, a možná i celé lidské je jen smyšlené vesmírem.Proto si představte kohokoliv s pohlavím a ten někdo, ať zaujme věk. V dějinách a myšlenkách jiných lidí mohl být někým zcela jiným, ale ve vaší myšlence bude stejný a vám blízký, protože polidštíte jeho jsoucno. Nazvěte ho bohem nebo bytostí, a postavte se mezi tři stromy, abyste ho mohli spatřit. Pokud se vám v příběhu znelíbí představa, jakou zvolil vypravěč, změňte ji: to jsoucno zůstane tak či tak vyprávět příběh.
[Slavnost svící]
U některých povídek budu nejspíše i psát ještě bonusy. Ale Hlasem ozvěny ho nejspíše nedostane, i když do srpna dost času...
Přeji příjemný poslech! Snad se vám bude líbit. A byla bych velice ráda, kdybyste to šířili dál.
Ať se toho 1. srpna setkáme s novou YT-povídkou! ;)
