březen 2013
...aneb Napodruhé Ushiwaka překvapil xD
Překvapivě budu začínat s reportem v Brně - i když možná bych už měla začít doma -: přijela jsem do Brna v pátek v pět večer a jela k Seiriel na byt. V dosti necestovatelské náladě a tak celkově jsem byla (týden bez internetu byl požehnáním, chtěla bych zůstat mimo svět, opravdu moc), takže jsem prý házela dosti zoufalé pohledy na všechny strany, jako kdyby si mne Sei vezla, aby si mne mohla upéct. Popravdě se mi do Brna ani do Prahy vůbec nechtělo.
Udělali jsme si krupici (mám svědka, že dělám opravdu dobrou krupici), objednali obrovskou pizzu a šli spát tak ve čtyři, i když další den byl v Brně j-rock sraz (a kvůli koncertu v malém počtu), kterým jsme se naladili! I když vlastně ani moc o j-rocku nebyl. Ze začátku to vypadalo na "Tequilla, vodka, japonské saké", jak zpívá Atsushi Sakurai (akorát, že u nás to bylo jen to saké), posléze jsme zapadli do čajovny, kde jsem si dala Datá Masalu (tak řečenou "Dárk en ívl Masala"), kterou jsem se docela "sjela" jako vždy, když si dám slazený čaj s mlékem.
J-rock sraz trval asi do sedmi, to jsme se se Sei - která původně nechtěla jít - odpojili, takže jsem přestala dělat opěradlo Nex. A jeli jsme zpátky na byt, kde jsme si uvařili polévku a přerezervovali si autobus do Prahy z šesti na sedm, protože dříve než ve dvě jsme spát nešli. Ráno jsme vstávali na naše poměry brzo, dospali něco v autobuse a nakonec po zastavení na mé koleji, dorazili před jedenáctou k Matrixu v Praze.
Byly tam Polky s maminkami, Scope, Nex. Takže první řada byla i pro nás jistá. Čekání nějak uběhlo - uběhlo by lépe, kdyby se tam nezjevili jisté existence, které mne svou existencí iritují. Ale byla jsem ráda, že jisté jiné exstence přišli až na otevíračku a neiritovali mne ještě víc, než ty dříve zmíněné. Český j-rock fandom prořídl - to víme všichni :( - a objevila se nová mladá vlna - nevím, jak moc vychovaných (přece jen po mých cca 17 koncertech, už to chování je jiné, než na tom prvním) - fanynek. Kromě kolem pobíhající Veru a později i Sumiko, jsem neznala vůbec nikoho, kdo přišel po nás tak do pěti večer.
Oživení při čekání přinesla Dasty se svou družinou (a díky nám se dostali dopředu - to možná nebylo trochu fér, ale popravdě, co se děje za mnou, neřeším ;) a nemůžu s čistým svědomím říct, že jsem nikdy nikoho nepředběhla xD).
Kapela přijela pozdě. Ushiwaka měl úžasný leopardí kabátek xD a celkově bylo vtipné je pozorovat. Diru přijeli tourbasem, Mucc tak, Despa, Gackt čtyřmi... pak jezdili aspoň dodávkou... a teď - minule ACE přišli pěsky a tentokrát Orochi dojeli ve dvou osobních autech a měli v nich vše naskládané jako tetris.
Pouštělo se myslím na čas nebo s menším zpožděním, ale rozhodně na to, kdy přijela kapela, to nebylo tak hrozné. Šatny v Metrixu mne docela zklamaly, protože jse moc nechápala jejich systém. Ale je to jedno, stejně jsem byla v první řadě úplně uprostřed pod Ushiwakou.
Občas kolem prošel stafák, který se po koncertu choval tak, že mi připomínal Miyaviho a jak jsem sama byla rozjařilá, považovala jsem ho za "fakt cool".
Když jsme začali skandovat před půl, vypustili na nás kouř, aby nás umlčeli (as ne, ale fakt se dýchat moc nedalo). Po půl vypustili ještě více kouře, ale to už se skandovat nepřestalo, dokud kapela nepřišla. Ushiwaka nebyl tak ošklivý jako minule (možná jsem ho měla z dobrého úhlu, jak jsem byla přímo pod ním tak, že se stačilo předklonit a mohla jsem mu olíznout držák na mikrofón, který hned na začátku oddělal, abych mu ho neoslintala, kdyby mne to náhodou popadlo xD)!
Myslím, že jsme vůbec nebyli špatná první řada - sice, znovu podotýkám jako vždy, že nejsem reprezentativní, ale snažím se to vynahradit jinak -, protože jsme hned od první písničky pařili a snad jsme jim dávali, co chtěli. Doufám, že jsme vynahradili nás pomenší počet (popravdě mne mrzí, jaký je stav českého fandomu).
Nejvíce jsem si užila s Ushiwakou, jak jsem byla přímo před ním. A protože většinou mi zacláněl všechny ostatní, tak jsem mohla studovat jeho reakce. Líbily se mu vlasy Scope, chvilku se fakt obdivně na ně díval (pak taky se k ní sklonil). Nás s Nex poplácal po hlavě, jakože "dobře mlátíte hlavou" (a Nex pak jednou stylem "hej, nesahej mi pod hakama!"). Když chtěl, aby dav začal více mlátit hlavou dopředu dozadu, tak mne chytil za ruku a prostě popotáhl dopředu, což mi přišlo vtipné. Osahala jsem si jeho kostým dosytosti (i jeho tělo), dokonce tak sytě, že jsem se občas bránila tomu, aby ch měla hlavu v jeho rozkroku. Nebo spíše - bránila jsem se tomu vždy, ale občas to bylo těžší než jindy. A nohy měl vyběhané (úplně vystouplý lýtkový sval), oholené před více než dnem, protože mu začínaly růst chlupky a byly ostré (typicky seříznuté žiletkou). Líbí se mi na něm, jak vždy, když na něj někdo uděla srdíčko, tak ho propíchne prstem. Překvapilo mne, že měl dojizvené ruky - ne, od sebepoškozování, ale jakoby od záseků katany.
Předvedl nám zase trochu z umění meče. A byl napódiu mnohem milejší, než posléze při podpisovačce, kdy se tvářil, že s námi už nic nechce mít. Potom v autě už vůbec ne.
Když jsme se fotili, tak se napřed pokusil mi sednou skoro na rameno, ale nakonec fotku - pokud bude dostupná - mám tak, že mám hlavu u Ushiwakovi - takže skoro fotku s Ushiwakou. XD Akorád mám ještě pořád roztrhlý koutek, takže budu vypadat jako něco hrozného... možná proto ji nezveřejní.
Hned na začátku odešel Ushiwaka někam na bok - a i kdykoliv jindy, když to udělal - a já jsem tím měla výhled na Tajiho - bubeníka. Ten si to užíval, úplně moc. A já na něj hleděla tu chvíli na začátku tak upřeně a přitom "pařila", že si mne všiml a upřímně se na mne zazubil, jakože "pařím" dobře. To bylo od něj milé, ale on celý byl. Dokonce - narozdíl od některých bubeníků - si šel do davu na ošahání. A fotil se vedle Ushiwaky, takže vedle mne, protože si ho uzurpovala Scope.
Při písni, kde se vymýtá, jsem mu chtěla několikrát ukázat, že to vymýtání umím, ale vždycky - i když jsem jen mlátila hlavou nebo pleskala - jsem úplně vyletěla z rytmu, jak jsem se na něj zadívala. Hrozné se mnou.
Nex a Seiriel patřil Shin. Shin byl buclatý a podle mne se zpotil už, když vyběhl na pódium. Ovšem byl opravdu živý. A měl "žabky" a hakama, takže prý Seiriel a Nex trávily většinu času tím, že mu ošmátlávaly nohy. Já si pamatuji jednu úžasnou věc, kdy ony tak byli natažené k jeho nohám, Ushiwaka mi odešel, a já se natáhla k Shinovi, vyhrnula jsem mu hakama a zjistla, že má tetování na lýtku a chtěla jsem to někomu říct a ukázat, tak jsem se rozhlédla a jediný, kdo si mého upozornění všiml, byl bubeník. XD (Ale ten asi o tom věděl už xD)
Shin kousal do rukou. A celkově - opravdu byl živý a užíval si to. XD Nepošahala jsem ho jako Ushiwaku, ale měl nejlépe oholené nohy a fakt byl docela buclatý. Ale byla sranda ho pozorovat. Když mu Ushiwaka při vymýtání dával kolem krku vymýtací korále, tak se zatvářil stylem "škrtí mne". Na Sei valil oči, protože ona valila na něj - na Nex vyplazoval jazyk, protože ona vyplazovala na něj. Prostě byl vtipný.
Yukimura občas k nám přišel, ale mne takový jako on nezajímají (nemám tyhle typy ráda).
A posledního jsem si nechala Tetsu. Tetsu byl krásný a drobný, měl pohled vystrašené srnky a stejně takové sice osvalněné, ale pořád drobné, malé tělo. Jako koloušek byl. Připomínal mi jednoho pornoherce - uvědomila jsem si to až po koncertu.
Moc se pošahat nechtěl nechat, když jednou přišel až úplně k nám, tak se mu zamotala kytara do vlasů jedné z Polek, tak ho to asi trochu znervóznilo, ale je i pravda, že narozdíl od ostatních za ruky nechytal (fakt jakože chytali a drželi se s fanoušky za ruce), ale jen tak poplácával. Takže se moc nechtěl ošahávat. Ovšem objala jsem si ho při podpisovce a to bylo milé. Opravdu jsem po tom toužila a užila jsem si to. :) Co se týká jeho nohou, měl kalhoty kostýmové, pod tím normální kalhoty, boty a ponožky... když jsem tohle vše zdolala, našla jsem prales! xD Opravdu - cena za nejhustčí porost na lýtkách, co se Orochi týká. Trochu jsem ho tím asi vylekala, ale vůbec jsem to zjištění nebrala zle a že by se měl stydět. Byl i s tím roztomilý takovým tím drobným a bojácným stylem - opravdu jak koloušek.
Dali nám encore, poděkovali. Vyfotili se s námi. A pak byla podpisovka, kde já nikdy moc nemluvím a objímám se jen s některými.
Koncert skončil docela brzo, tak jsme počkali, než odjedou. Chudáci do těch dvou aut nemohli vůbec seskládat své věci. Ještě víc, protože - dostali myslím, že on polek - dort nebo něco takového.
Trochu jsem si zafangirlila na Tetsua, protože on byl opravdu takový koloušek malý a drobný, ještě víc v normálním oblečení. Pobíhal tam cool Miyavi stafák, kapela si nosila věci do vozu, kouřili a ještě s námi intereagovali.
A nejlepší bylo, že když odjížděli, tak jim tam zavazelo auto a tím pádem jsme si pomávali o to víc, protože náš krok byl rychlejší, než jejich jízda. Ushiwaka byl na nás zlý, protože mával jen aby se neřeklo. Ale Shin ukazoval srdíčka a nakonec i Tetsu se k němu přidal. Bylo to strašně hezké, fakt milé rozloučení.
Pak jsme se Seiriel došli na metro, kde se jeden asiat rozhodl, že ho pronásledujeme - jeli jsme spolu skoro až na Pražského povstání - a docela se nás bál. Ale my jsme neměli zájem, protože jsme rozebírali koncert.
Do postele jsme zapadli ve dvanáct a vlastně si ani jako obvykle moc nepovídali o psaní. Ráno se mi docela slušně točila hlava a zjistila jsem, že mám od repráků modřiny na zápěstích.
Žádné komentáře:
Okomentovat