Léto, podzim, zima, jaro... léto - A zase léto

Spolupráce se Seiriel.

Anotace: Po pěti letech je myšleno od Aomeho a Juumonjiho desátého výročí. Poslední díl, doufám, že se vám celá "dodatková" povídka líbila.

po pěti letech

- Léto -

Juumonji vyšel z knihovny a protáhl se spokojeně. Docela se těšil domů a na pořádné teplé jídlo. Zarazil se překvapeně, když si všiml u stromu před budovou stát muže, který mu byl dost povědomý. Byl vysoký a dlouhé hnědé vlasy měl spletené v dredech.

Muž kouřil a byl opřený o strom. Když si světlovlasého všiml, pousmál se a vydal jeho směrem. Mávl mu. Byl si jistý, že je to ten, na koho tu celou dobu čekal. “Hola, sluníčko,” pozdravil ho s úsměvem.

Susumu okamžik trvalo, než mu úsměv oplatil. “Ahoj...” pokývl mu nakonec, i když stále byl dost překvapený z toho, že potkal právě jeho zrovna tady. “Jsem rád, že tě zase vidím...”

“Já tebe taky, sluníčko,” zazubil se na něj druhý. “Tak kde bydlíš? Před pár dny mne pustili, ještě jsem si nic nenašel, tak jsem si řekl, že pokud nejsi bezdomovec - což vidím nejsi -, mohl bys mi poskytnout útočiště... pro naše staré přátelství.” Nikdy nechodil dlouho kolem horké kaše.

Blonďák si ho prohlédl - popravdě zrovna bezdomovce mu ani on nepřipomínal - pak pomalu kývl, “možná, na chvíli... nebydlím sám...” vydal se po cestě od knihovny a také si vytáhl krabičku cigaret, aby si zapálil. “Kdes byl doteď?” napadlo ho.

“No, různě... musel jsem některé lidi obejít,” odpověděl mu a sjednotil s ním krok tmavovlasý. “Od nich vím, kde pracuješ...” Chvíli si ho prohlížel. “Vypadáš lépe, než si tě pamatuju.”

“Živený...?” Susumu se pousmál a podíval se na něj. “Ty ses moc nezměnil, Kassime...” neodpustil si. “Neměl bys hned tak v tom zase pokračovat. Nebo skončíš stejně...” trochu si povzdechl. Opravdu ho to ranilo, když hnědovlasého zavřeli do vezení. Sice jejich vztah předtím o moc nic víc, než milenecký, ale i tak ho měl docela rád a Kassim se k němu choval vždy dobře.

Tmavovlasý muž s dredy se chvíli odmlčel, jak popotahoval z cigarety. Nechtělo se mu ani odpovídat na otázku, jak si zařídí další život. Popravdě mu toho moc nezbývalo, když se nechal zavřít - ani dvacet mu nebylo - a strávil ve vězení více jak deset let. “Ukaž, jak jsi živený?” nadhodil laškovně a zmáčkl mu zkusmo hýždě.

Světlovlasý skoro poskočil a ohnal se po něm, “nezměnil ses...” ohodnotil to a trošku se ušklíbl, i když ho to pobavilo a bylo v tom něco, co trochu obnovilo jeho vztah k hnědovlasému. I když si uvědomoval, že by si to neměl nechat líbit.

“Jen zkouším, zda jsi příliš nestatínkovatěl, když jsi ten pan knihovník...” prohodil Kassim. Působil zvláštně, v některých ohledech vyspělý pro všechno, co zažil ve vězení a že tam přišel o iluze, v jiných zase stále dítě ulice.

“Vypadám, že už jsem jen starý pan knihovník?” světlovlasý pozvedl obočí.

Starší se tomu pousmál. “Vypadáš dobře... nejen živený,” mrkl na něj a hodil nedopalek na zem, aby ho mohl zašlápnout.

…

Blonďák vpustil Kassima dovnitř a sám vešel, než za nimi zavřel dveře. Ukázal mu, kde se zout, a potom mu naznačil, aby ho následoval, když pokračoval do kuchyně. Hned se vydal k lednici, aby nachystal ingredience na večeři. Aome ještě nebyl doma.

Tmavovlasý se posadil ke stolu. “Vaříváš?” zeptal se a prohlížel si kuchyni. Přišlo mu to zvláštní, nikdy by do mladšího neřekl, že se z něj stane rodinný typ, který bude po práci vařit večeře v útulném bytu.

“Jsem tady jediný, kdo to zvládne...” světlovlasý se pousmál, pak se na něj více otočil, “asi se necháš pozvat na večeři, co?”

“Už jen ze zvědavosti,” odpověděl mu a prohlížel si ho. Skutečně by si ho nikdy takhle nedokázal představit. Vždy si o něm myslel, že je stejně nevztahový a nerodinný jako on sám.

Ozvaly se dveře, jak do bytu vešel druhý jeho majitel. Trochu se podivil, že jsou tam cizí boty. Sám se vyzul a popírajíc se o hůl pokračoval do kuchyně. Vedl si na vodítku větší kotě  ruské modré kočky.

Blonďák nechal na chvíli chystání, když ho slyšel, “počkej tu,” otočil se na Kassima a vydal se přivítat svého milence. “Jak vy jste se měli?” zeptal se a sehnul se pro kotě, aby se s ním mohl pomazlit.

Mladší se na něj pousmál. “Nějaká slečna se ke mně hrnula, jako kdybych měl sebou dítě a hledal pro něj matku,” nadhodil pobaveně. “Máme návštěvu?” zeptal se, když odepínal kočce vodítko z obojku. Podle bot dotyčného nepoznával. Moc hostů k nim nechodilo.

Druhý jen kývl, “v kuchyni...” odpověděl. Věděl, že neměli zrovna dobrý vztah, tak se mu moc nechtělo uvádět Kassima už teď. “Vidíš, jaký jsi najednou přitažlivý, když máš s sebou Anty...” pousmál se a natáhl pro polibek na přivítanou.

Mladší ho pohladil po vlasech, poté se vydal do kuchyně. K jeho krokům se pravidelně ozývala hůl. Došel pomalu až do kuchyně a překvapeně povytáhl obočí. “Kassim?” Byla to jen přezdívka, ale jeho pravé jméno neznal. Možná nikdy nechtěl znát.

“No, to mě poser, že s tebou sluníčko zůstalo tak dlouho,” reagoval na to starší a prohlížel si ho. Dlouze a důležitě se zadíval na hůl. Poté se ušklíbl.

Aome si ho zůstával chvíli prohlížet, než se otočil na Juumonjiho, aby mu jeho přítomnost vysvětlil. Moc se mu nelíbilo, že tu před tím nějakou dobu byli sami a vůbec ne, že nevěděl, jak dlouho je Kassim na svobodě a jeho milenec o něm ví, protože pokud někdy na někoho Aome žárlil, byl to právě tenhle dredatý kriminálník.

Juumonji pohladil svého přítele po zádech a stoupl si vedle něj, kočku měl stále v rukou. “Dnes za mnou přišel, že už je venku a že by něco potřeboval, nemohl jsem ho jen tak ignorovat...” uvedl Aomeho do situace. “Byli jsme... dobří přátelé...”

“Něco potřeboval?” trochu se zamračil. Nelíbilo se mu, že někdo přišel narušovat jejich domácnost.

“Potřebuju někde přespávat, než si něco najdu,” odpověděl mu Kassim a drze se na něj usmál. “A sluníčko kývlo, že mne ubytuje. Máte to tu společné, ne? Nebo ti to koupili rodiče, když si mrzáček?”

Susumu svraštil obočí, “neprovokuj, nebo vážně nebudeš mít kde bydlet...” napomenul hnědovlasého muže. Potom se otočil na Aomeho. “Bylo by to jen na chvíli...”

Aome pevně stiskl rukojeť své hole, ale rozhodl se raději nekomentovat, co tmavovlasý kriminálník řekl. Vydal se ke stolu si sednout, protože dlouhé stání pro něj po procházce skutečně nebylo. “Je to náš společný byt, na který jsme se oba složili,” řekl nakonec, když si sedal.

“No vidíš,” usmál se Kassim.

Blonďák si povzdechl a podíval se z jednoho na druhého. “Nehádejte se...” pokusil se. Uvědomoval si, že pro modrovlasého asi není příjemné, když k nim dovedl svého bývalého milence, navíc po všem, co se mezi nimi stalo, ale opravdu mu bylo nepříjemné nechávat ho na ulici - i když by si Kassim pravděpodobně nakonec něco našel. Políbil kočku na hlavu, než ji pustil na zem a otočil se zpět k přípravě jídla. “Nenechám tě tady, pokud spolu nebudete aspoň trochu vycházet...” promluvil k hnědovlasému.

“Vidíš, když budeš hodný, nechá tě tu, Kosei,” zazubil se na něj Kassim a prohlížel si kočku. Připadala mu, že vypadá úplně jako Aome. Podívala se na něj jako na vetřelce a vyskočila modrovlasému na klín. Ten ji ledabyle pohladil.

“A kde bude spát?” zeptal se modrovlasý raději, částečně se rozhodl, že ho bude ignorovat.

“V obýváku...” světlovlasý trošku pokrčil rameny, aniž by se na ně otočil. Maso už měl naložené, aby ho mohl jen dát smažit, a brambory byly také předvařené a nachystané jen, až je dá do trouby. Těšil se docela na tohle jídlo. “A važ si toho, že jsi tady a budeš jíst,” otočil se na Kassima. “Budeš jíst mou zítroobědovou porci.”

“Och, jsi takové štědré a hodné, sluníčko,” poznamenal dredatý. “Nikdy jsem si nemyslel, že se z tebe stane žena zámožného pána,” utrousil. Skutečně to chystání večeře mu k mladšímu nesedělo.

Juumonji se na něj otočil a nespokojeně se ušklíbl, “nejsem žena zámožného pána...” zabručel. Byl rád, že měli byt a zázemí a nemuseli se toulat po venku a bát se, co bude zítra. “Ale mám konečně domov a jsem za to rád...” pohlédl na Aomeho a jemně se na něj usmál.

“Trochu to vypadá, jako kdybys byl zlatokopka,” utrousil Kassim.

Aome se zamračil. “Nic nevíš, tak mlč,” zavrčel.

Blonďák si povzdechl a obrátil smažená masa. “Necítím se tak...” odpověděl s klidem, “po třech letech na ulici...” trošku se ušklíbl.

“No, povídej... to zní jako zajímavá historka. Co že ses dostal na ulici, utekl jsi nakonec z domu po střední?” zajímal se tmavovlasý. “A co, že tě neubytoval tady princ?”

Susumu se na okamžik odmlčel, jako by nevěděl, jestli se chce pouštět do debat o minulosti. “Utekli jsme spolu...” řekl nakonec a sklonil se, aby z trouby vytáhl brambory a mohl na ně dát sýr.

“Spolu?” Kassim chvíli si je oba prohlížel. “A co, že se princ vzdal bohatého tatíka?”

Aome se zamračil snad ještě víc. “Nechtěl jsem nechat Susumu samotného,” odpověděl pak. Musel se ovládat, aby ho nevyhodil z bytu, protože opravdu jej jeho přítomnost rozčilovala. Nezměnil se. Chápal, že Kassim k němu nemůže mít dobrý vztah, když mu - dalo by se říct - přebral kluka. Ale držet hubu mohl.

Světlovlasý posypal maso čerstvým kořením a vypnul troubu, bramborům už stačilo jen málo. I plotýnku pod pánvičkou vypnul a přešel ke svému milenci. Sklonil se pro hlubší polibek, jako by sám chtěl Kassimovi ukázat, že pokud přišel hledat něco jiného, než dočasné přístřeší, hledá špatně, a pohladil kotě na Aomeho klíně. “Nehádejte se pořád...” povzdechl si pak.

Modrovlasý se na něj usmál. “Ještě se nehádáme,” poznamenal. “Hezky to voní,” dodal ještě a možná jen z důvodu majetnického mu přejel dlaní po hýždích.

“Furt mají svou jakost, co?” zazubil se tmavovlasý, aby to v Aomem začalo hlodat, že na ně také šahal.

“Děkuju,” Blonďák políbil svého milence na čelo, pak vrhl na Kassima nespokojený pohled. Vrátil se k lince a nachystal jídlo na tři talíře. Dal vše na stůl a nachystal i vodu a skleničky. Sedl si mezi ně, kde bylo poslední místo.

“A jak dlouho, že tu budeš?” obrátil se Aome na dredatého.

Ten jen pokrčil rameny. Popravdě nehodlal si hledat nějaké vlastní bydlení, dokud to nebude nezbytně nutné. “Pár dní...”

Aome si ho chvíli prohlížel, než kývl. Pokud ho Juumonji tam s nimi chtěl nechat bydlet, tak proti tomu z lásky k němu nic neměl. Poté pohladil svého milence po ruce a dal se do jídla. Hned druhý kousek masa šel kočce.

…

Blonďák dokončil chystání pohovky, na které ustlal Kassimovi a narovnal se. “Tu budeš ty...” prohodil k němu a věnoval mu jemný úsměv. Opravdu byl docela rád, že ho zase vidí, přesto, jaký druhý byl. “Taky se ti po něčem podívám zítra...” prohodil.

“Ale copak - nejsi rád, že jsme zase spolu?” usmál se na něj starší a svlékl si tričko. Měl možná ještě o něco více vypracované tělo, ovšem nijak přehnaně. “Půjdu do koupelny,” poznamenal a vzal si ručník, co mu byl přidělen. Naopak tričko nechal ležet na pohovce.

Juumonji si ho prohlédl. “Běž...” pobídl ho pobaveně s pokrčením ramen, “nehodlám tě doprovázet až tam...” bylo mu jasné, o co se hnědovlasý snaží. Musel uznat, že stále byl dost sexy, ale Susumu by Aomeho nepodvedl.

Starší jen pokrčil rameny. “Přicházíš o hodně,” poznamenal.

Světlovlasý se pousmál. “Jsem spokojený dost s tím, co mám...” odpověděl mu a vydal se do ložnice.

Aome seděl na posteli jen ve spodním prádle a netvářil se vůbec nadšeně. Antropomorfa se vyvalovala vedle něj a působila naopak, že spokojenější už být nemůže. Modrovlasý otevřel gel, kterým si mazal staré zranění, aby ho tolik nebolelo.

“Bude to jen na chvíli...” Juumonji se na něj jemně usmál a vlezl si na postel za ním. Natáhl se pro něžný polibek, pak si vzal kotě na klín, aby ho pomazlil. Natáhl se k druhému pro gel, “mám ti to namazat?” nabídl.  

Mladší se usmál. “Můžeš,” kývl. Ne, že by to nezvládl sám, ale přišlo mu to jako docela zajímavá předehra. Tak ho to rád nechával dělat, i když se to týkalo jeho zranění.

Světlovlasý si od něj vzal tubu a přesunul se obkročmo nad jeho nohy, přičemž si gel nanesl na ruku. “Natoč se,” pobídl ho, než začal s masírováním bolavého místa.

Aome udělal, co se po něm chtělo a spokojeně se opřel.

Starší se natáhl pro něžný polibek. Na okamžik se nepatrně zarazil, když v něm dotek vyvolal nechtěnou vizi, ovšem nedal to na sobě moc znát - už byl na tom s ovládáním a potlačováním svých vidin mnohem lépe. “Líbí?” zavrněl do jeho rtů a dál opatrně přejížděl prsty po kůži nad poraněnou kostí.

Modrovlasý napodobil vrnění a přivřel oči. “Je to mnohem lepší, než když to dělám sám,” přiznal a pohladil ho po předloktí. Popravdě s tím, že tady byl Kassim, měl nutkání se ho stále dotýkat a nejlépe ho držet v náručí, aby všichni věděli, že je jen jeho. “Sahal ti na zadek?” napadlo ho.

Blonďák se na něj zadíval, potom kývl. “Čekal na mě před knihovnou... sáhl mi na zadek, než jsem mu stihl říct, že jsem zadaný... odehnal jsem ho...” vypověděl.

Aome se natáhl pro další polibek. “To je dobře,” poznamenal a pohladil ho po vlasech. “Žárlím,” přiznal se tiše, jakoby snad ani nechtěl, aby to slyšel Susume.

Druhý se usmál a otřel se nosem o ten jeho. “Víš, že bych tě nikdy s nikým nepodvedl...” zavrněl a dlaní, kterou se nevěnoval jeho zranění, se vydal výš po jeho těle.

Modrovlasý kývl, narozdíl od něj mu byl vždy Juumonji věrný. Znovu ho pohladil po vlasech, pak vzal jeho volnou ruku a políbil ji. Než si ho celého k sobě více přitáhl a vpil se do jeho rtů.

Starší se na něj spokojeně natiskl a odpovídal mu na polibek. Nosem se otřel mazlivě o ten jeho a lehce ho kousl, pak pohlédl na kotě. Nebyl si jistý, jestli to chce dělat s ní v místnosti.

Mladší přejel dlaněmi po jeho hýždích a chvíli ho hladil a líbal, než se odtáhl. “Asi bychom jí měli dát aspoň do pelechu,” poznamenal. I když jemu samotnému se nechtělo vzdávat blízkosti jeho milence.

Druhý pokývl, “nerad bych ji třeba zalehl...” prohodil a natáhl se pro kotě, “pojď, Anty...” usmál se na ni a věnoval jí polibek na čelo, “pak se můžeš zase přijít připelešit...” položil ji na místo a vrátil se za modrovlasým. “Myslíš, že tam zůstane?” neodpustil si skepticky.

“Třeba když zjistí, že tě tu týrám,” zavrněl druhý, když si ho stahoval pod sebe. Vpil se do jeho rtů, pak mu začal stahovat tričko. Bez návštěvy by Juumonji nebyl takhle zbytečně oblečený, když se stejně šlo spát a bylo jasné, co mezi nimi bude.

“Hodláš mě tu týrat?” blonďák pozvedl obočí a dlaněmi sjel po jeho bocích, pak se jednou dlaní vydal do rozkroku modrovlasého. “Co kdybych pak křičel?”

“Tak bych si to užíval,” odpověděl mu druhý s úsměvem mezi polibky a přesunul se rty na jeho krk. Měl rád jeho vůni a vodu po holení.

“Chlípníku...” Juumonji našpulil rty a trošku se mu vybídl, přičemž sám se dlaní začal přes látku spodního prádla věnovat jeho mužství.

Aome ho kousl do krku a jednou dlaní se vydal k jeho spodnímu prádlu. Byl rád, že kotě pochopilo a zůstalo na místě. Ve chvíli, kdy se odtáhl, aby mu mohl stáhnout i tepláky, se ovšem otevřely dveře.

“Vy už jste začali beze mě?” zeptal se Kassim, který se po sprše neobtěžoval obléct a stál ve dveřích úplně nahý.

Blonďák se zamračil a nadzvedl se na loktech, aby se na něj mohl nespokojeně podívat. “Co tu děláš?” svraštil nespokojeně obočí.

“Přišel jsem se přidat,” usmál se sebevědomě Kassim. Ve vězení nebyl nikdo tak pohledný jako Juumonji ke komu by se jako zloděj a nemafián dostal. “A pak jsem přišel zkontrolovat, jestli na mne nehrajete s princem nějaké divadlo... protože jednou heterák, vždycky heterák.”

Susumu se zamračil, “nemusíš se přidávat...” prohodil nespokojeně. “Proč bysme na tebe měli něco hrát?” zvedl oči v sloup.

Aome si opřel hlavu o hruď svého milence a vytahoval všechno přemáhání, aby tmavovlasému něco neudělal. I když si nebyl jistý, kolik se svou nohou má šancí oproti kriminálníkovi.

“Co já vím...” pokrčil rameny starší. “No, nemusím se přidávat, ale chci... takže když můžu,” vydal se k posteli. “Aome tu na mne špulí zadek, je to pozvánka našeho málomluvného prince? Řekl bych, že přesný překlad je: Běž do prdele.”

Susumu si povzdechl a na chvíli zapochyboval, jestli bylo dobré ho přivést. Pohladil modrovlasého po vlasech a pohlédl na Kassima. “Něco takového to bude...” přivřel oči, “a jen v tom přeneseném smyslu...” dodal pak, “měl by ses vrátit do obýváku.”

“A nebo táhni jinam, odkud jsi přišel,” zavrčel Aome a posadil se vedle svého milence, aby se mohl podívat dredatému do tmavých očí.

“A  dáš mi na cestu sluníčko?” provokativně povytáhl obočí.

Blonďák si povzdechl. “Rušíš nás...” pokusil se klidně k hnědovlasému.

Aome si chvíli tmavovlasého prohlížel, jak nevěděl, co říct, aby se s ním nezačal hádat a nebo prát. Zhluboka se nadechl a přivřel oči. “Není ti to vůbec trapné?” zeptal se nakonec. Napětí ve vzduchu se téměř dalo krájet.

“Trapné? A tobě nebylo trapné se s ním vyspat, když si věděl, co mezi námi je, hmm? Nikdy ti to nebylo trapné?” zavrčel na něj Kassim.

Juumonji si promnul kořen nosu a přivřel oči, “necháte toho, prosím?” podíval se z jednoho na druhého, “kvůli mě?” povzdechl si. “Vždycky jsme měli otevřený vztah...” promluvil potom k muži s dredy.

“Jasně, měli... než přišel tady princ,” odpověděl mu ten a zamračil se. “A stejně si myslím, že ani po těch letech mi žádný heterák nesahá ani po kotníky.”

“Říkal jsem ti, abys to nedělal,” světlovlasý se zamračil, “oběma se vám vždy snažím pomoct, kdybste mě aspoň jeden poslouchali, nemuselo se toho tolik stát,” nespokojeně se podíval z jednoho na druhého, tohle se týkalo i Aomeho. “Kdyby ses na to zavčas vykašlal, nezavřeli by tě!” povzdechl si a přitáhl si trochu nohy k tělu. Aomeho miloval a život s ním i se vším, co se jim dělo za tu dobu, by za nic nevyměnil, ale i Kassima měl pořád rád, taky toho spolu prožili hodně. “Běž spát,” vzhlédl pak k němu a přesunul se tak, aby se mohl opřít o modrovlasého a trochu se k němu přitulit, “a buď rád, že máš kde...”

Mladší ho vzal kolem ramen a přivřel oči. Dával tím jasně najevo, že je jeho a že i Juumonji to ví a nechce měnit.

Nejstarší si je chvíli prohlížel. “Myslel jsem, že jsi už té hlouposti s hraním si na věštce nechal,” poznamenal, nakonec se ovšem otočil a vydal se pryč z pokoje, bouchl za sebou dveřmi.

Juumonji se natiskl na svého přitele a zavřel oči. “Mrzí mě, že se to stalo...” šeptl. “Oba dva mě štvete...” pokračoval pak rozčileně, i když stále mluvil tiše. “Kdybyste mě poslouchali...” neodpustil si.

Modrovlasý ho pohladil po zádech a smířlivě políbil na spánek. Takhle zpětně si nebyl jistý, zda to zranění opravdu bylo tolik špatné. Trénovat chlapce mu asi dávalo mnohem víc, než být neporazitelným hráčem. “Víš, že už tě poslouchám na slovo,” zavrněl a otřel se rty o jeho ouško.

Blonďák si povzdechl. “No... aspoň ty...” šeptl a natáhl se pro polibek. Donutil ho položit se na záda a lehl si na jeho hruď.

Mladší ho objal kolem pasu a vpil se do jeho rtů. Chvíli si ho užíval jen v mazlivém tempu, než znovu sjel k jeho kalhotám od pyžama, aby je mohl začít stahovat. “Možná jsme si měli koupit dveře se zámkem,” utrousil, protože nevěděl, zda by jeho rozkrok zvládl ještě jedno vyrušení.

“No... myslím, že takový rušivý element nikdo nečekal...” odpověděl na to druhý a vpil se spokojeně do jeho rtů. Lehce se mu vybídl a sám se dlaněmi vydal pod látku jeho spodního prádla.

Aome přivřel oči a spokojeně se mu vybídl. Pak se natáhl pro lubrikant do poličky a podal si ho. Stáhl Juumonjimu kousek níže lem kalhot a nanesl si na prsty lubrikant. Poté sjel po jeho úžlabině až ke vstupu, zatím ho jen dráždil. Možná chtěl ukázat, že je mnohem lepší milenec než Kassim.

Druhý si ho stáhl zpět k polibku a užíval si jeho péči. Neplánoval spěchat, ale i tak vycházel jeho prstům vstříc, protože dráždění druhého ho rozhodně chladným nenechávalo. I tak ho trochu znervózňovalo, co se před chvíli stalo s hnědovlasým mužem a že byl ve vedlejší místnosti.

“Jestli se vrátí, tak ho vykastruju,” zašeptal Aome, protože si všímal, že je světlovlasý nesvůj. Políbil ho na ouško a pronikl do něj jen prvním článkem prostředníčku.

Světlovlasý se tomu tiše zasmál a vybídl se mu, “tak doufejme, že už se nevrátí...” odpověděl mu také šeptem a znova se vpil do jeho rtů. Stáhl mu spodní prádlo jen tak, aby odhalil jeho mužství a začal se mu v pravidelném tempu dlaní věnovat.

Mladší ho kousl do ramene. “Jestli takhle budeš pokračovat, úplně mi zkazíš plány,” poznamenal pak a pronikl do něj celým prstem.

“A jaké jsou tvoje plány?” zeptal se druhý a trošku se pod ním prohl. Spokojeně přivřel oči, v práci na Aomeho vzrušení ovšem nepřestal.

“Chtěl jsem tě chvíli trápit,” odpověděl mu druhý a prstem z jeho těla vyšel. Chvíli počkal, než do něj znovu pronikl.

Druhý se trošku zachvěl, “nevím, jestli chci být trápen...” šeptl a více mu vyšel vstříc.

“Mám být hodný?” zavrněl do jeho kůže, jak mu krášlil polibky šíji a pronikl do něj i druhým prstem.

“Vždycky chci, abys byl na mě hodný,” odpověděl mu a přitáhl si ho k polibku, “třeba potom taky budu na tebe hodný...” zavrněl a přivřel oči.

“Jak moc hodný?” vyzvídal Aome, přičemž si ho začal opatrně roztahovat.

“To záleží...” blonďák se volnou dlaní vydal po jeho hrudi, přičemž se snažil tlumit nepatrné steny, které v něm druhý vyvolával. “Ale... asi to necháme na jindy, když už jsi tak daleko...” pousmál se a více mu vybídl.

“Budu si to pamatovat,” poznamenal mladší a na chvíli do něj navedl i třetí prst. Poté prsty vyndal a naznačil mu, aby se zbavil kalhot.

Druhý se svlékl a vrátil se k němu. Obkročmo si udělal pohodlí nad jeho klínem a sám si navedl jeho vzrušení do svého těla. Skousl si ret, aby ho Kassim neslyšel, když dosedl, a spokojeně semkl víčka k sobě.

Aome sjel dlaněmi na jeho boky a rozhodl se, že pro začátek bude řídit jeho tempo. Zvedl se do sedu, aby ho mohl dál líbat. Byl raději, když se nad ním Juumonji nadzvedával, protože tak nezatěžovali jeho kyčel.

Blonďák se nechával vést a dlaněmi bloudil po jeho těle. Vpíjel se vděčně do jeho rtů a užíval si každý pohyb. Miloval jeho tělo i po všech těch letech.

Mladší tiše sténal do polibku a užíval si přítomnost druhého. Popravdě celý den se těšil na večer. Nešlo mu ani tolik o sex, ale chtěl si ho nejprve dosyta užít, a pak s ním ležet v objetí v posteli. Bál se, že kvůli nechtěné návštěvě mu to bude odepřeno.

Susumu se na něj natiskl a sám zrychlil, pažemi ho objal okolo krku a dál se divoce vpíjel do jeho rtů ve vlhkých polibcích.

Aome byl rád, že jeho milenec byl knihovník, protože měl v sobě spoustu nevybité energie za celý den a mohl ji celou zúrokovat. To on se cítil uchozený kvůli kyčli, ale i tak si všechno, co mu bylo nabízeno, naprosto užíval. Sjel jednou dlaní do rozkroku svého milence a začal na něm pracovat, i když si nemyslel, že by příliš péče potřeboval.

Světlovlasému stačilo už jen prudkých pohybů a doteků modrovlasého, než vyvrcholil mezi jejich těla a vysíleně se o něj opřel.

Druhý si ho stáhl pod sebe a dokončil i svou cestu k vrcholu, i když pro ten poslední příraz se docela ozvala jeho kyčel. Vyšel z jeho těla a položil se do jeho náručí. Potřeboval vydýchat jak slast, tak i bolest.

Starší ho objal a políbil ho něžně pod ouško na krk. “V pořádku?” zeptal se a pohladil ho po zádech.

Druhý jen kývl a přitáhl si ho blíž k sobě. “Jsem už takový starý dědula,” povzdechl si a převalil se zpátky na záda, aby si ho mohl stáhnout na sebe. Napadlo ho, že kdyby si chtěl straší užít s Kassimem, asi by mu neměl co vyčítat - také ho podvedl a sám v sexu už nebyl příliš výkonný s tím svým zraněním.

Juumonji se tomu pousmál, “miluju tě i jako takového starého dědulu...” zavrněl a vpil se do jeho rtů. Spokojeně se usídlil na jeho hrudi.

Kassim přivřel oči a prohlédl si světlovlasého. Byli sami doma bez toho protivného Aomeho a obědvali. Olízl si rty, když se na něj druhý podíval, a usmál se. “Je ještě protivnější, než býval,” utrousil. “Ale trochu se rozmluvil.”

“Byls dlouho pryč. Hodně se toho stalo...” prohodil mladší, přičemž mírně pokrčil rameny, a na chvíli přestal v jídle, aby mu mohl věnovat delší pohled. “Divím se, že tys tam tolik nezahořkl...” neodpustil si a trochu se na něj usmál.

“Nebylo to tak zlé - jídlo zadarmo, teplo v zimě, televize a tělocvična na patře,” popsal vězení a také pokrčil rameny, “nic zvláštního, z čeho by se dalo zhořknout.” Odmlčel se. “A co se mu stalo s nohou?” zajímal se dál. Chtěl toho o Aomem vědět co nejvíc, něco z toho se mohlo hodit.

Blonďák se na něj skepticky zadíval, “použiješ to proti němu, až se budete příště zase hádat?” povzdechl si. Hnědovlasý a Kosei se za tu dobu, co tu Kassim bydlel, už dostkrát chytli a dvakrát vážně málem poprali. Docela ho to mrzelo - předtím se alespoň snášeli. “Ze zápasu...” odpověděl nakonec, “měli byste se alespoň pokusit spolu vycházet...” šeptl potom a bylo vidět, že ho jejich nedobrý vztah vyčerpává.

“Takže on hrál, i když jste byli na ulici? To je blbost, ne?” zamračil se. Poté ovšem nahodil milejší výraz. “Dobře, budu se více krotit, jen on je takový... neforemný a usedlý,” povzdechl si.

Druhý pozvedl obočí, “neforemný a usedlý?” naklonil hlavu na stranu, i když možná trochu rozuměl tomu, co chtěl hnědovlasý říct.

“Jede si ve svých kolejích a nemá rád změny,“ vysvětlil, “určitě to ještě furt to s tebou dělá jako s holkama... a nikdy nepoužil jazyk tak, jak máš rád.” Znovu si olízl rty. “Tam, kde ho máš rád.”

“Nedělá to se mnou jako s holkama,” druhý se zatvářil nespokojeně a trochu se zamračil. Dál k tomu nic neříkal, protože byla pravda, že Aome měl trochu problém na jisté věci si zvykat. Trvalo to, než se odhodlal si ho sám připravit prsty a tak, jak naznačoval Kassim, by jazyk asi nikdy nepoužil.

Druhý si znovu olízl rty. Chvíli si mladšího jen prohlížel. “A jak to teda s tebou dělá?” zavrněl s přivřenýma očima.

Blonďák se od něj trochu odvrátil a znova se raději sklonil k jídlu. Částečně i pro to, že Kassim měl opravdu dlouhý jazyk a uměl s ním dost věcí. Trošku ho znervózňovalo, jak ho stále vystavoval. “Tak různě... normálně...” pokrčil rameny než k němu znova vzhlédl. “Co bys chtěl slyšet? Jsem spokojený s naším sexuálním životem...”

“A skutečně ti nechybí třeba příprava jazykem? Nebo jiné věci, co umím?” nadhodil, jako kdyby to bylo normální konverzační téma.

“Pokud se mu do toho bude chtít, rád si to užiju... a jinak se bez toho obejdu...” netvrdil, že by se mu to nelíbilo. “Proč tě to zajímá?” zeptal se potom, “co spolu děláme v posteli?”

“Protože si říkám, že ti určitě chybí spousta věcí, které já bych rád dělal,” zavrněl a svůdně přivřel oči. “Nebo to můžeš popřít?”

“Nechybí  mi tolik, jako si myslíš...” zabručel a zadíval se do jeho talířku. Trošku ho rozčilovalo, že se hnědovlasý pustil do svádění a přestalo ho zajímat jídlo, které nachystal. “Mohl by sis najít spoustu jiných, kteří by s tebou byli rádi, když bys to tak rád dělal...” poznamenal.

“Ale já mám rád, když se kvůli mně celý třeseš a dožaduješ se víc,” utrousil druhý, “proto mne tolik štvalo, když mi tě přebral. Sex s tebou byl vždy nejlepší.”

“Jez...” pobídl ho jen a na chvíli se odmlčel. “Proto jsem s ním...” šeptl potom a vzhlédl ke Kassimovi. “Protože s tebou to bylo vždycky primárně o sexu...” povzdechl si. “S Koseiem to tak není... možná bych našel takové, kteří by byli v posteli o něco lepší... ale nikdo by mě nemiloval jako on... neudělal toho pro mě tolik,” zamyslel. “Nikdo by mě nepodržel jako on, když jsme utekli z domu. Ty... ty se mi taky pořád jen vysmíváš...”

“Vysmívám?” pozvedl jedno obočí, pak se ovšem vrátil k jídlu. “Máš to opravdu dobré,” pochválil ho, protože Susume chtěl být pochválen.

“Díky...” světlovlasý se trochu pousmál. “Nikdy jsi nebral vážně ty... vize...” osvětlil potom, co myslel.

“A princ se tváří, že bere, aby se ti dostal do kalhot snáz?” nadhodil druhý.

“Netváří se,” druhý se ušklíbl a povzdechl si. “Nežil by se mnou tři roky venku, aby mi pomohl od něčeho, čemu by nevěřil...” vzhlédl k němu s jistým výrazem.

“A pomohl ti od vizí?” chytil se ho za slovo. Pokračoval v rozhovoru, přestože si pravidelně dával do pusy jednotlivá sousta.

“Pomohl mi přejít opravdu těžké období a pomohl mi to zlepšit...” odpověděl mu s klidem mladší a přivřel oči. Nebyl si jistý, jestli se o tom chce s hnědovlasým - nebo s kýmkoliv jiným, když by na to přišlo - doopravdy bavit nějak do hloubky.

“Dobře, asi je pro tebe ten pravý,” uznal po chvíli. “To ale neznamená, že bychom nemohli... si trochu užít... nezávazně. Má něco s kyčlí, ne? To určitě v posteli není nejlepší. A já - aniž bych se chválil - prostě jsem.”

“Nechci ho podvádět...” světlovlasý se zamračil. I když musel uznat, že sex s Kassimem býval doopravdy dobrý. Navíc po té době, co byli spolu, Kassim to s jeho tělem uměl dokonale. Nemohl říct, že Aome ne, ale trvalo mu mnohem déle než hnědovlasém, přijít na některé věci. A mnohým se stále vyhýbal.

Starší se zamračil. “Nemusel by se to dozvědět,” řekl jen. Poté dojedl svou porci. “A pokud se bojíš nějakých nemocí, tak nemusíš... nešel bych k tobě, kdybych nevěděl, jestli jsem zdravý.”

Blonďák si povzdechl a i on dojedl. Potom sesbíral ze stolu a vzal talíře do dřezu. “Já bych to věděl...” trochu se zamračil. “Asi bych měl dost... výčitky svědomí...”

Starší chvíli otálel, ale nakonec vstal ze židle a přešel k Susumu, aby se na něj zazadu přitiskl a vyzývavě se otřel rozkrokem o jeho hýždě. “Úplně do sebe pasujeme,” zavrněl mu do ucha a skousl lalůček.

Druhý odložil nádobí, které chtěl umývat a natočil se na něj, aby ho od sebe mohl odstrčit, i když se trochu zachvěl pod jeho slovy - nebo možná právě proto. “Nedělej to...” zašeptal nespokojeně.

Kassim se znovu k němu přiblížil a natiskl ho svým tělem zády k lince. Dlaní se vydal mezi jejich těly na jeho rozkrok. “Co nemám dělat?” zavrněl.

“Tohle, všechno...” zamračil se a oběma dlaněmi zatlačil na jeho hruď. Potom pohlédl na hodiny, “nechci s tebou spát...” znova se mu zadíval do tváře, “za chvilku přijde...” šeptl.

Starší si ho chvíli prohlížel. “A kdyby neměl za chvíli přijít?” Naklonil se k němu, použil pro to trochu hrubé síly a jazykem obkreslil linii jeho spodní čelisti, přidržel mu tvář, aby mu mohl vjet i do ucha.

Blonďák na okamžik semkl víčka k sobě a zachvěl se znovu pod jeho doteky. Bylo pro něj těžké se mu bránit, když Kassim dělal takové věci a když se jeho tělo rozpomínalo na to, co by mohlo přijít. Ale opravdu nehodlal modrovlasého podvádět. “I kdyby neměl hned přijít... nechci...” zašeptal a zacukal sebou. “Chceš mě znásilnit?”

Kassim ho pustil. “Nikdy jsem si to na tobě nemusel vynucovat násilím, teď s tím začínat nebudu,” zůstával ovšem stát u něj. “Počkám si, myslím, že přijdeš...”

Juumonji k němu vzhlédl a trochu zakroutil hlavou. “Neudělám mu něco takového...” šeptl.

Modrovlasý se zastavil u trávníku v parku a položil na něj kočku na vodítku. Poté se podíval na svého milence. Připadal si skutečně jako teplouš, když tak venčil kočku a držel se za ruku s mužem. Ale on byl na Antropomorfu i Susumu pyšný, že je má a rád, že s nimi může být venku. “S Kassimem je to náročné,” povzdechl si. Byl rád, že se dostali z jeho blízkosti.

Starší pokývl. Poté se posadil do trávy za kotětem a spokojeně se protáhl. “Ale... chtěl bych mu pomoct... aby si našel normální práci a přestal s tím, co dělá a proč ho zavřeli...”

Aome si sedl za ním a opřel se o něj. “Já vím,” povzdechl si. “Chápu, že jste byli přátelé... a vlastně si říkám, že i kdybys s ním chtěl... něco mít, tak...” zarazil se, pořád nebyl nejlepší v mluvení o svých citech, “taky jsem tě podvedl, neměl bych co vyčítat.”

Druhý se na něj překvapeně zadíval, “nechci tě podvádět...” šeptl a přivřel oči. “Miluju tě...” opřel si hlavu o jeho rameno a zavřel na chvíli oči. “S ním to bylo nakonec... vždy to byl jen ten sex... s tebou je to... mnohem víc...”

Modrovlasý ho objal kolem ramen a políbil do vlasů. Kotě si mezitím hrálo kolem nich. Vypadalo většinu času veselé. “Kdybych si nebyl jistý tím, že mne miluješ, nedovolil bych mu u nás zůstat,” přiznal se. Věřil Susumu - komu by mohl věřit víc než někomu, s kým si prošel chladnými nocemi, hladověním a více než deseti lety vztahu.

Blonďák se usmál a natáhl se pro polibek. “Vyjel po mně...” přiznal se po chvíli a vytáhl z kapsy umělou myš, aby s ní mohl zatřást kotěti před obličejem. To se po ně roztomile ohnalo.

“A?” Aome se trochu zarazil.

“Nic...” blonďák jen pokrčil rameny, “odstrčil jsem ho a doumýval nádobí, jako jsem původně plánoval...” vypověděl mu. “Jen ti to říkám...”

Mladší ho políbil do vlasů a několik okamžiků k němu zůstal přitulený. “Jsi moje všechno,” šeptl mu do ouška, a poté se natáhl ke kočce, aby ji podrbal na hlavě.

Kotě zamlaskalo a vyplázlo na chvíli jazyk, Juumonji se tomu pobaveně zasmál. Zaváhal, jestli by mu neměl říct i o tom, že pro něj vlastně vůbec nebylo tak lehké Kassima odstrčit, ale to si nakonec rozmyslel. Opřel se spokojeně do jeho objetí a natáhl se pro polibek, “ty moje taky...” šeptl potom.

“Napadlo mě...” blonďák se na okamžik odmlčel. “Kdybyste spolu líp vycházeli... že jsme mohli všichni tři, ale...” skousl si ret, protože si nebyl moc jistý, jak na to druhý zareaguje.

Aome si ho dlouze prohlédl, protože opravdu nevěděl, co na to odpovědět. “Zaskočil si mě,” přiznal. Kdyby byl Susumu jen jedna z jeho holek, co měl na střední, a byla mu nabídnuta trojka, určitě by kývl. Ale sex mezi nimi bral jako něco víc - jako důkaz lásky, do kterého by se nikdo další plést neměl. “Tobě... by se to líbilo?”

Světlovlasý přivřel oči a stáhl si ho k polibku, možná v něm bylo i něco omluvného. “Asi ne... když byste se oba stejně jen celou dobu hádali...” odpověděl pak. I když kdyby se Aome a Kassim přenesli přes svou nenávist jednoho ke druhému, mohlo by to být docela dobré.

“Necítím se na něco takového... s ním,” odpověděl mu popravdě Aome, “ani mne nepřitahuje.”

“To se moc nedivím, nejste moc typy pro sebe navzájem...” druhý se pousmál. “Chtěl bys trojku, kde by se o tebe staraly dvě krasavice?” dloubl ho hravě do boku a zazubil, možná aby tak odvedl raději téma od Kassima.

Modrovlasý se zasmál. “No, to bych si dal říct,” podotkl. “Pár takových už jsem zažil,” pochlubil se. “Ovšem teď mi stačí jen jedna krasavice,” přitáhl si ho k polibku, poté stáhl kotě blíž k sobě, protože kolem šel pes.

Blonďák ho kousl do nosu. “Chlípníku...” broukl hravě a natáhl se, aby kotě pohladil, když pes v klidu přešel.

“To mi připomíná, že mám slíbené různé věci,” nadhodil vesele mladší. Také byl rád, že už se o jejich nezvaném hostu nebaví.

Blonďák našpulil rty, “jednu, máš slíbenou jen jednu,” upozornil ho a vyplázl na něj hravě jazyk. “Co myslíš, že dostaneš?”

“Já myslím, že si zasloužím, protože jsem takový hodný - od masáže po vykouření určitě,” nadhodil druhý hravě.

“Takové chlípné věci tady říkáš, v parku...” Juumonji se na něj zazubil. “Uvidíme večer, jestli budeš dost hodný, abych ti všecko dal...” zavrněl a otřel se nosem o jeho.

Kotě se usídlilo na jeho klínu. “S tím, co mi nabízíš, myslím, že budu nejhodnější,” pousmál se.

Aome otevřel dveře od jejich společného bytu a pousmál se, když neslyšel hrát televizi - bylo vysoké procento, že u nich doma zrovna Kassim není a nebude ho svou přítomností tolik prudit. Sundal si boty. “Jsem doma,” řekl ne moc hlasitě, protože jediný, koho v bytě očekával, byla kočka, která ho taky hned přišla přivítat.

Druhý vyšel z kuchyně, aby ho také přivítal. Skončil v práci dříve, protože v knihovně pořádali nějakou akci, na kterou ho nepotřebovali. Říkal to svému milenci, ovšem ani on nečekal, že bude doma už po obědě. Vrátil se, když byl Aome u holiče. “Ahoj,” usmál se na něj, “sluší ti to...” broukl, když se k němu vydal.

Mladší se mu vydal kulhavě naproti, protože si nemyslel, že budou zbytek dne trávit v chodbičce a pozdravil se s ním polibkem. Spokojeně si ho k sobě na chvíli přitáhl. “Vypadám úplně jako štramák, co?” nadhodil a pousmál se na něj.

“Kdybych tě už neměl obmotaného okolo prstu, hned bych se na tebe vrhl, abych toho mohl docílit...” světlovlasý se na něj široce zazubil a spokojeně se na chvíli vpil do jeho rtů, než se i s ním vrátil do kuchyně.

Modrovlasý ho následoval. “Tak to je pak smutné, že mne máš omotaného... a nevrháš se na mne,”  utrousil, cestou nahlédl do obýváku, a když ani v kuchyni Kassim nebyl, zeptal se: “Jsme sami?”

“Jsme...” druhý pokývl a posadil se mu na klín, když si druhý udělal pohodlí na židli. Dával si pozor na zraněnou nohu. “Měl bych se na tebe vrhat? Nejlépe s křikem, aby všichni věděli...?” pousmál se a líbl ho na tvář. V troubě se zapékalo jídlo a ještě chvíli měli, než bylo třeba ho vytáhnout.

Mladší spokojeně přejel po jeho zádech a zastavil se dlaní na jeho hýždích. “Přesně tak, když pro koho jiného se čančám než pro tebe,” pronesl nadneseně a políbil ho něžně na rty. Byl s ním rád, ještě více teď, když ani doma pro sebe neměli chvíli, kdy by spolu byli jen oni sami dva.

“Oh...” druhý se vpil do jeho rtů a hravě prohrábl nově nabarvené tmavě modré vlasy, “celou dobu to děláš pro mně?” přivřel spokojeně oči a zhoupl se v jeho klíně.

“Určitě,” šeptl modrovlasý, i když pokud to byla pravda, tak to udělal jen podvědomě. “Nebo jsem se ti snad více líbil černovlasý?” nadhodil. Dlaněmi zajel pod jeho košili, více si ho k sobě přitáhl.

“Líbíš se mi tak i tak...” Susumu se otřel nosem o ten jeho, “a modrá barva ti sluší, takhle je to dobré...” usmál se a sám se vydal pod látku jeho trička, ve kterém mladší přišel, protože venku bylo dost teplo.

Mladší se podíval do jeho medových očí a něžně ho pohladil po vlasech. “Ty se mi taky líbíš,” zavrněl, přičemž rukou, co byla pod jeho košilí, zajel pod kalhoty na hýždě. Pevněji je stiskl. “Co dobrého mi připravuješ?” Kassim měl možná pravdu v tom, že se k Susumu chová jako ke své ženě, ale Aome to bral jako něco přirozeného.

Blonďák přivřel oči, “to bys chtěl vědět...” poškádlil ho a vpil se hluboce do jeho rtů. Znovu se zhoupl trošku v jeho klíně a usídlil se dlaněmi na jeho bocích. “Co když jsem myslel, že na oběd nebudeš doma?” pokračoval, pak se ovšem usmál. “Zapečené brambory s masem budeme mít,” oznámil.

“Kdybys dělal jídlo jen pro sebe, tak bychom se podělili jako za starých časů,” zavrněl a vpil se do jeho rtů. I když ho Kassim rozčiloval, nemyslel si, že by je mohl rozdělit po tom všem, čím si prošli. “Nebo bych musel na svůj nový účes sbalit někoho, kdo mi dá oběd.”

“No, nevypadá o tolik jinak...” pousmál se jeho milenec a znova mu prohrábl vlasy. Spokojeně ho pak vzal paží okolo krku a přitulil se k němu. “Podělili...” pokývl potom. “Někdy bychom si mohli udělat piknik, už dlouho jsme tak venku nejedli...” napadlo ho.

“A pod stan bys nechtěl?” nadhodil Aome, nemyslel to zle. “Úplně to vidím, nechám si narůst dlouhé vlasy, zanecháme Kassimovi byt a budeme někde na venkově se tvářit jako dva hippies ve stanu s naší obří láskou.” Pousmál se a políbil ho pod ouško.

“Myslíš, že bychom se uživili jen naší láskou?” druhý se té představě něžně usmál. “Možná bychom se museli naučit lovit...” zasmál se. “Pro jistotu bych se zanecháváním bytu chvíli počkal...”

“Je vidět, že si starší... a o tolik moudřejší,” pokračoval hašteřivým tónem a spokojeně si ho k sobě přitahoval, přičemž jej rty jemně obtoulával. Rád se s ním mazlil a dotýkal se ho.

Druhý ho plácl po hlavě, i když to nebylo nijak silné. “Líbí se mi tu...” našpulil rty, “je tu trouba... postel, a tak... musel bys být dobrý lovec, abys mi to tak zařídil i ve stanu...” mrkl na něj.

“Náhodou, já myslím, že jsem svou loveckou schopnost dokázal, kdykoliv jsem ulovil bagetu,” řek mu na to stejně hravě a kousl ho do lalůčku, než mu začal rozepínat košili. Myslel, že by i teď dokázal bez problémů vykrást automat.

Druhý přivřel oči, “těším se do lesa, kde běhají bagety...” poškádlil ho a kousl ho hravě do nosu, potom se dlaní, která stále byla na Aomeho boku, vydal po jeho vypracovaném těle výš.

“V každém lese běhají bagety,” zavrněl druhý a spokojeně rozhalil jeho košili, když ji konečně rozepnul a pokochal se pohledem na svého milence. Přejel palci po jeho bradavkách a sklonil se, aby ho mohl začít líbat na šíji, klíční kosti a i níž, kam dosáhl.

Světlovlasý na okamžik zaklonil hlavu, “neměl bys provádět takové nekalosti...” šeptl pak, i když nijak jinak ho nezadržoval. Jen pohlédl na hodiny. “Abychom s takovou nakonec nebyli o hladu oba... pak bys prokázal své lovecké schopnosti...” sklouzl dlaní na jeho tvář a zvedl si ho k mazlivému polibku.

“A určitě by v nejlepším přišel Kassim,” utrousil Aome, “o hladu a naštvaní bychom byli.”

Jeho milenec se rozesmál. “Hrozné by to bylo...” pokývl, “nedala by se s tebou vést rozumná řeč ještě několik dnů,” neodpustil si a hravě ho kousl do nosu.

“Přesně tak... kdyby aspoň Kassim byl naše dítě, když už nás tak ruší,” nenechal se myšlenkou na nejstaršího vykolejit. Bylo mu takhle příjemně, i když hlad trochu začínal mít. Po chvíli si na něco vzpomněl. “Můj bratr se mě ptal, jestli bych mu nepohlídal dcerku... z tohodle důvodu, že mu žena přišla na milenky a on ji chce vzít na dovolenou, kde je nebude Sumiko rušit.”

Juumonji se trochu zarazil, “na jak dlouho?” zajímal se, “a kdy...?” on sám to s dětmi moc neuměl a málokdy věděl, co s nimi dělat, když okolo nich bylo něco potřeba. Navíc Kazukiho dcera byla dost malá a určitě se jí člověk musel neustále věnovat. “No, jako klidně ji můžeš... pohlídat...” dodal, aby to nevypadalo, že tady tu dívku tolik nechce. Nevadilo mu to - do určité míry -, jen moc nevěděl, jak na to reagovat.

“Není tak hrozná, jak si ji představuješ,” políbil ho na čelo. Popravdě jediná věc, která mu na jejich vztahu začínala - s tím, jak stárnul - vadit, bylo právě tohle, že nikdy nebudou mít děti. Dříve o tom nepřemýšlel a ani je vlastně nechtěl, ale když se občas setkal se Sumiko, začal si říkat, že by to tak špatné nebylo. Ovšem pokud nikdy nebude, tolik zase nad tím nehodlal truchlit. “Navíc jsem mu na to ještě nekývl. Popříští měsíc, na tři dny,” odpověděl nakonec na jeho otázky.

“Neříkám, že je hrozná... jen to s dětmi neumím jako ty...” povzdechl si trošku. Myslel si, že je to částečně i tím, že druhý vyrůstal s mladším bratrem, že mu to s dětmi tolik šlo. “Klidně ji tu chvíli mít můžeme... jen ji tu se mnou nebudeš moct nechávat samotnou...” Dokázal si představit, jak musí Sumiko mít strejdu Koseie ráda a trochu ho mrzelo, že on nedokáže být takový, aby ho děti měly tak rády. Bylo to až ironické k tomu, jaký bručoun někdy mladší byl.

“Třeba se nakonec rozmyslí Kazuki,” pokrčil rameny modrovlasý. Bylo to mezi nimi už v pořádku, pokud nepřišla řeč na Susumeho. Políbil svého milence na čelo. Za nikoho by ho neměnil. “Už to začíná vonět,” poznamenal k jídlu.

Blonďatý muž kývl a pohlédl znova na hodiny, “za chvíli to bude...” potvrdil a natáhl se pro polibek. Na chvíli se odmlčel, potom se mu zadíval do tváře, “chtěl bys... dítě?” napadlo ho. Aome byl pořád původně heterosexuál a Juumonji by chápal, kdyby nebyl smířený s tím, že se dítěte nikdy nedočká. Světlovlasý sám děti nikdy nechtěl.

Mladší se zamyslel. “Možná...” kývl, ale pak ho pohladil po vlasech. “Ovšem... i kdybych chtěl, tak to není vůbec srovnatelné s touhou po tvojí blízkosti,” líbl ho na nos. “S tebou mi stačí mé kočičí mládě.”

Susumu odklonil pohled a na chvíli se odmlčel, nakonec se na něj ovšem něžně usmál. “Naše kočičí mládě...” opravil ho a vpil se do jeho rtů, přičemž ho na chvíli objal. Potom slezl z jeho klína, “už to bude hotové,” zazubil se na něj spokojeně.

Juumonji postavil na stůl pár lahví alkoholu i nealka a posadil se na opěradlo křesla za svým milencem. Působil už docela v náladě, i když ze všech tří pil nejméně. “Víc už toho asi nemáme...” prohodil, na zemi už byly dvě lahve prázdné. Zapíjelo se, že je to poslední noc, kterou bude Kassim trávit u nich.

Aome si ho stáhl o klína a objal ho kolem pasu, poté se přes něj natáhl pro jednu z lahví, aby si dolil. “Asi žijeme moc spořádaně,” utrousil.

Tmavovlasý muž sedící na gauči, kde i spával, pokývl. “A to ani děti nemáte,” prohodil, potom se začal smát. Všichni tři už měli vcelku dost.

Blonďák našpulil dotčeně rty, “máme kotě...” zazubil se pak a spokojeně se opřel do náruče svého milence. Pak se natáhl pro jeho sklenici a upil z ní, protože se mu nechtěla nalévat vlastní.

Kassim si je chvíli prohlížel. Za tu dobu, co tu byl, pochopil, že nikdy nepoznal nikoho, kdo by měl tak pevný vztah. Bylo to více než manželství. “A co to vlastně je... to Art... Antropofa... nebo jak to je?” zeptal se.

Aome vjel dlaněmi po tričko svého milence a polibky se vydal po jeho šíji.

“Antofo... Antropomorfa... to jsem tak vymyslel... tak mě to napadlo...” světlovlasý jen pokrčil rameny a lehce uklonil hlavu na stranu, jak se spokojeně nechával obtoulávat. S Aomem už se mu podařilo potlačit vize na minimum a jeho doteky mu v nejmenším nevadily.

“Štěstí, že nemáte děti, pokud bys je pojmenovával ty,” poznamenal tmavovlasý a přesunul se na pohovce blíže k jejich křeslu. Trochu mu připadalo, že mu to dělá Aome naschvál. Ovšem nestačilo mu se jen dívat.

Aome mezitím se prsty schovával pod lem Juumonjiho kalhot.

Blonďák putoval jednou rukou za sebe a zatahal mladšího hraně káravě za ucho, pak se natáhl pro něžný polibek, i když ho dotěrné prsty trochu znervózňovaly. “Náhodou,” otočil se zase na muže s dredy, “Anty je pěkné...” prohlásil sebevědomě.

“Když to říkáš,” usmál se na něj Kassim a sledoval, jak reaguje na doteky svého přítele. Snažil se vystihnout tu správnou chvíli, kdy se bude moct přidat.

“Nelíbí se ti?” Susumu pozvedl nespokojeně jedno obočí, ovšem trošku mu ten výraz pokazil jeho milenec, když prsty zajel ještě níž. Vzal jeho ruku, jak mu naznačoval, že to není moc vhodné, ale nevypadalo to, že by doopravdy kladl odpor, “jak bys pojmenoval ty kotě, kdybys měl?”

“Popravdě, když se na vás dívám, začínám myslet jinou částí těla než hlavou,” přiznal se a dál je pozoroval.

Aome na chvíli zvedl pohled a přestal svého milence líbat, ovšem nic k tomu neřekl a znovu se vrátil k prozkoumávání jeho kůže rty.

Blonďák se podivně pousmál, “líbí se ti, co vidíš?” pozvedl jedno obočí a trošku se mu zalesklo v očích.

“Moc,” zavrněl tázaný a naklonil se k nim.

“Úchyle...” Juumonji našpulil rty a natáhl se znova pro sklenici, aby se z ní napil, když o ni jeho milenec nejevil zájem. “Určitě se ti o tom pak bude zdát...” přivřel oči, “a zaneřádíš nám obývák...”

“Nejsem to já, kdo mi tuhle představu nabídl,” utrousil Kassim. “Co tím princ vlastně sleduje?” nadhodil.

Aome znovu zvedl pohled, ale s odpovědí chvíli počkal. “Přidej se,” zašeptal a doufal, že toho nebude litovat.

Světlovlasý se na svého milence otočil, aby se sám přesvědčil, nakolik to myslí vážně, pak ke Kassimovi natáhl ruku. “Ale... mohli bychom se možná přesunout...” napadlo ho, protože křeslo už tak bylo dost naplněné.

Starší ho zvedl na nohy a vpil se do jeho rtů. “Tak se přesuňme,” pobídl Aomeho a zazubil se na něj. Ten se taky postavil a přitáhl si Juumonjiho zpátky k sobě.

Blonďák se zády spokojeně opřel o jeho hruď a natočil se na něj, pohladil ho po tváři a políbil i jeho. “Neperte se...” prohodil a našpulil rty, pak se jednou dlaní vydal pod látku Kassimova trička. “Pudem na gauč?”

Aome se posadil na gauč a byl rád, když se vše vrátilo do původního, kdy měl svého milence na klíně, i když byl zvláštní pocit nechat ho, aby se líbal s Kassimem.

Světlovlasý přejel dlaní po stehně modrovlasého a hýžděmi se provokativně vybídl jeho rozkroku, přičemž si užíval polibek hnědovlasého muže. Kassim to s jazykem opravdu uměl.

Mladší se vrátil dlaněmi pod jeho kalhoty a zajel až do rozkroku, aby mu oplatil jeho snahu.

“Otoč se, ať si pořádně užiješ můj jazyk,” zavrněl tmavovlasý do polibku, přičemž mu pomáhal svlékat si tričko.

Světlovlasý se spokojeně pousmál té nabídce a nechal si svléknout tričko. Potom se zvedl do kleku a otočil se na Koseie. Vpil se do jeho rtů, než i jeho zbavil trička a vydal se polibky po jeho hrudi níže.

Kassim to zatím jen sledoval. A mezitím si sundal tričko, aby jediný nebyl celý oblečený. Pobavilo jej, že Aome příliš nevěděl, co od trojky očekávat. Naopak pro něj a Juumonjiho to nebylo poprvé, co s někým tohle dělali.

Blonďák se chvíli jazykem věnoval pupíku svého přítele, než mu trochu sundal kalhoty a hravě prsty projel tmavé chloupky. Vzal jeho chloubu do ruky a několikrát po ní přejel, než ten samý pohyb zopakoval jazykem.

Modrovlasý zaklonil hlavu a spokojeně přivřel oči. V tu chvíli mu bylo všechno ostatní jedno. Vjel mu prsty do vlasů a něžně se jimi probíral.

Kassim si klekl za Susumu a s jeho pomocí ho zbavil kalhot. Poté si jej nastavil na všechny čtyři a jazykem mu sjel od beder po páteři až na konec kostrči. Roztáhl jeho hýždě od sebe a několikrát mu přejel přes vstup špičkou jazyka.

Juumonji se jen pro to lehké dráždění jemně zachvíval, jak toužil dostat víc. Párkrát se mu nestydatě vybídl, když mu to po tak dlouhé době bylo nabídnuto. Přivíral oči a užíval si všechno, co mu Kassimův jazyk nabízel, i když nepřestával pracovat na mužství svého milence.

Aome měl pocit, že až takhle si užívajícího Susumu vidí poprvé a trochu jej to zaráželo. Celá ta technika.

Blonďák tiše zasténal, když hnědovlasý muž pronikl jazykem trošku do jeho těla a na okamžik se proto odtáhl od mužství modrovlasého. Poté vsál jeho špičku do pusy a rukou, kterou si ho nepřidržoval, sjel níže k varlatům.

Kassim měl rád způsob, jakým na něj světlovlasý reagoval. Plně byl zabraný do své činnosti, protože jinak by se musel pošklebovat Aomemu, který se až na vzrušení ve tváři tvářil trochu jako tydýt.

Susumu se dál hnědovlasému rozechvěle vybízel a trošku se prohýbal v zádech. Bral téměř celou Aomeho délku do úst a zabraňoval tak i vlastním stenům, aby se staly příliš hlasité, přestože i tak unikaly z jeho hrdla. Přivíral oči a dlaní se opíral o stehno modrovlasého.

“Zpomal,” šeptl Aome, protože všechno okolo bylo příliš intenzivní a on se mu nechtěl udělat do pusy, tím se sám vyřadit ze hry.

Tmavovlasý muž mezitím začal jednou dlaní zpracovávat svůj rozkrok. Prsty té druhé začal pronikat do těla Susumu.

Světlovlasý naposledy přejel jazykem po jeho délce, než se odtáhl a vzhlédl k němu. “Je to moc?” zeptal se s jemným úsměvem a nevypadal, že by to myslel výsměšně. Zvedl se tak, aby se polibky mohl vydat po jeho rameni a krku, přičemž se dlaněmi opíral o jeho hruď.

Mladší mu na to odpověděl jemným kývnutím. Asi nejvíce k tomu přispělo to, jak se druhý chvěl vzrušením.

Kassimovi ještě chvíli trvalo, než ho připravil na tři prsty jen za pomoci slin. Přidal čtvrtý a nadzvedl hlavu. “Chtělo by to gel a kondomy,” utrousil. Ne, že by si nevěřil, že je zdravý, ale pro jistotu.

Blonďák jen lehce kývl a naposledy se Kassimovi vybídl, než se odtáhl od Koseie. “Dojdu pro to...” prohodil a pomalu se zvedl. Trošku se zamotal a nemohl za to jen alkohol, který vypil. “Nepoperte se...” otočil se na ně ještě, než se vydal do ložnice, aby vše donesl.

Oba ho vyprovodili pohledem a jakmile jim zmizel z dohledu, tak se okázale ignorovali. Jako kdyby nebyli polonazí a vzrušení. Kassim pořád moc nepobral důvod, proč ho Aome nakonec k nim přizval. Sváděl to na alkohol.

Juumonji se po chvíli vrátil a široce se usmál, protože to vypadalo, že nikdo v jeho nepřítomnosti nikomu žádné zranění nezpůsobil. Vrátil se mezi ně do kleku a každému věnoval polibek na tvář, než podal hnědovlasému gel. Potom se zarazil, než se nakonec vpil do Kassimových rtů - možná za to mohl částečně i alkohol, ale nestaral se o to, co vše jeho jazyk předtím dělal.

Mladší je pozoroval, ale už dávno se zařekl, že tohle dotáhne do konce a neudělá žádnou žárlivou scénu. Byl dost vzrušený a opilý, aby mu to nedělalo potíže. Navíc chtěl Susumu dopřát, po čem toužil.

Kassim vyplenil jeho ústa, přičemž si nanesl na prsty lubrikant a tlačil se do něj hned třemi.

Blonďaný muž tiše zasténal do jeho rtů a neskrytě se mu vybídl. Ještě chvíli se věnoval polibku, než se od něj odtáhl, aby se mohl vlastními rty vydat po kůži krku svého přítele - nepředpokládal, že teď by ho chtěl Aome líbat. Jednou dlaní se vydal po jeho těle, druhou sjel k rozkroku hnědovlasého.

Aome přejížděl dlaněmi po těle svého milence, ale nepletl se tmavovlasému do přípravy Juumonjiho. Kassim do něj navedl čtyři prsty a po chvíli přidal i pátý. Nechtěl, aby ho to bolelo, až do něj půjdou oba. Chvíli ho ještě roztahoval než ruku vyndal. “Osedlej si svého prince,” zavrněl.

Susumu se natáhl pro jeden z kondomů. aby ho mohl Aomemu nasadit - připadalo mu zvláštní, kdyby jeden měl mít a druhý ne. Přivřel oči a podivně se na něj usmál, pak se obkročmo usídlil nad jeho klínem a pomalu zavedl jeho mužství do vlastního těla. Spokojeně zasténal a zaklonil trochu hlavu, dlaněmi se vydal na kůži modrovlasého.

Mladší si ho k sobě více přitáhl a začal se rty věnovat jeho šíji a ramenům. Přivřel oči, jak to byl skvělý pocit. Dlaně usídlil na jeho bocích. Nechtěl se věnovat jeho rozkroku, dokud k tomu nebude pobídnut, protože nevěděl, co ještě zamýšlejí.

Kassim je chvíli nechal, aby si užívali, přičemž si sám nasadil kondom. Poté se přesunul za Juumonjiho a nanesl si na prsty znovu lubrikant, aby je mohl přidat k vzrušení Aomeho.

Blonďák se prohnul a unikl mu ze rtů další hlasitější sten, spokojeně přitom přivíral oči a užíval si pocity, které mu oba dva věnovali. Líbilo se mu, když ho oba opečovávali a věnovali se jemu, aniž by si všímali jeden druhého - i když se trošku bál toho, jaký mezi nimi je vztah. Sám se trochu nadzvedával nad Aomeho vzrušením a zachvíval se.

Když tmavovlasý přidal třetí prsty, Aome si příliš nebyl jistý, zda to byl dobrý nápad, protože mu přišlo, že tohle se nemůže Juumonjimu líbit. Jeho samotnému to přišlo spíše zvláštní, než vzrušující, ale to bylo dáno i tím, že se nechtěl s nikým o svého milence dělit.

Kassim vyndal prsty a přemístil se tak, aby do mladšího mohl začít pronikat. Trochu si jej napolohoval, více ho položil na jeho milence, čím měl on sám lepší přístup. Pevně ho chytl za boky nad dlaněmi Aomeho a začal se do něj tlačit.

Blonďák zalapal po dechu a pevně se na svého milence přitiskl, přičemž hlasitě zasténal do jeho kůže. Kassimova příprava byla dostatečná na to, aby ho to nebolelo, a i když to byl dost zvláštní pocit po všech těch letech, kdy dělal něco takového naposledy, líbilo se mu to a cítil se neuvěřitelně vzrušený. Chvěl se a zatínal prsty do kůže modrovlasého.

Nejstarší začal s prudkými přírazy, čímž určoval celkové tempo. Vrhl se na druhou stranu Juumonjiho krku, než byl Aome, aby ho krášlil polibky. A dlaněmi si ho jen přidržoval, aby mu neutíkal.

Susumu si skousl ret a spokojeně zavřel oči, přičemž nechával Kassima, aby řídil celkově tempo. Otíral se vlastním vzrušením o bříško modrovlasého, cítil, že tímhle tempem na sebe jeho orgasmus nenechá dlouho čekat.

Aome vystoupal polibky až k oušku světlovlasého a vsál do úst jeho lalůček.

Blonďák se zachvěl více a semkl víčka k sobě, když se jeho milenec začal věnovat tomu citlivému místu. Stačila mu už jen chvíle, než divoce vyvrcholil mezi jejich těla, nehty přitom zaryl do Aomeho zad.

Mladšímu stačilo jen to, aby ho následoval. A vůbec se mu nelíbilo, že si k sobě nemohl svého milence přitáhnout a vydýchat to s ním, protože mu ho ukradl Kassim.

Nechal je oba vyjít z světlovláskova těla, než si ho vedle Aomeho opřel o pohovku a začal do něj prudce přirážet. Držel si ho jednou rukou tak, aby mu příliš neuhýbal. Tou druhou ho chytil za vlasy a zaklonil mu hlavu. Takhle nekompromisně pokračoval, pokud sám nevyvrcholil, což netrvalo dlouho, protože Juumonjiho svalstvo bylo po orgasmu těsně stažené.

Blonďák se převalil na záda a přitulil se k Aomemu, přičemž vysíleně oddechoval, i když se jemně usmíval po té prožité slasti. Stáhl si Kassima k sobě z druhé strany a zavřel oči.

Aomemu chvíli po probuzení trvalo, než si vzpomněl, čeho se včera účastnil a s kým. Připadal si jistým způsobem stejně jako po tom večeru, kdy se poprvé s Juumonjim vyspal. Zažil něco, co si nedokázal nikam zařadit a nevěděl, zda se mu to líbilo. Převalil se na břicho a schoval hlavu pod polštář. Nemyslel si, že se bude schopen podívat Kassimovi do tváře. Nestyděl se za své tělo, ani za všechno okolo Susumu; ale připadal si trapně, protože sex ve trojce “neuměl” a - stejně jako poprvé se světlovlasým - nechal všechnu práci na těch zkušenějších.

Blonďák, který se k němu ze spaní tiskl, nespokojeně zamručel, když se od něj modrovlasý trochu odtáhl, a sám se začal probouzet. “Ránko...” šeptl a zase se na něj natiskl.

Mladší mu odpověděl s hlavou stále pod polštářem. Potřeboval si to srovnat.

Juumonji pootevřel oči, když mu přišlo na Aomeho hlasu něco divného, pak nadzvedl trochu polštář, pod který se druhý schoval, “děje se něco?” zeptal se šeptem.

Aome se odmlčel. “Na něco takového... nevím, jestli budu kdy připraven,” šeptl. Připadal si ještě hůř, když se o to musel dělit s někým jiným.

Starší ho objal a políbil ho něžně za krk, “neměl ses do ničeho nutit...” šeptl a přivřel oči, “jestli se ti to nelíbilo, mohli jsme toho nechat...” dodal a znovu ho políbil.

“Když jsme jednou začali... a ty sis to užíval,” utrousil druhý.

Blonďák zavřel oči - trochu ho pobolívala hlava, “neužíval bych si to tolik, kdybych věděl, že ti to vadí...” zamručel nespokojeně a přivřel oči. Potom se mu vetřel pod polštář.

“Nemůžu říct, že by mi to úplně vadilo,” podotkl. Myslel si, že kdyby mu to tolik vadilo, ani by se mu nepostavil. Otočil se na staršího a přitáhl si ho k sobě, aby jej políbil. “Jsem rád, že sis to užil, nevyčítám ti to.”

Susumu se usmál a přitulil se k němu. “Bylo to dobré...” přiznal potom a vykoukl, aby pohlédl na hodiny. “Máš hlad?” zeptal se, i když by možná měl jít nejprve do sprchy, před spaním si stihl jen vyčistit zuby.

“Ani ne,” odpověděl druhý. Nikdy si nemyslel, že by si Juumonji užíval něco jako přípravu pusou. Chtěl vědět, jestli opravdu ji má tolik rád, ale necítil se na to, aby se zeptal. Raději o tom nechtěl mluvit. Dělat něco takového by stejně asi nedokázal.

Starší se znovu na chvíli vpil do jeho rtů a spokojeně ho objímal. “A osprchovat se se mnou půjdeš?” zajímal se potom.

Druhý kývl a sundal z jejich hlav polštář. Poté se začal zvedat. Nebyl tolik opilý, aby se na to mohl vymluvit, protože ho nebolela hlava. Doufal, že na chodbě nepotkají Kassima.

Blonďák ho následoval ven z ložnice. Pootevřenými dveřmi nahlédl do obývacího pokoje, aby se podíval, jestli hnědovlasý muž ještě spí. Ten sledoval televizi a vůbec nevypadal, že by se chystal odejít.

“Už jste vzhůru?” ohlédl se po dveřích. Včera načal a dopil ještě jednu flašku sám, přesto vypadal v pořádku.

“Hmm...” světlovlasý souhlasně kývl, “jdem do sprchy... kdy plánuješ odejít?”

“Po pokračování ve sprše,” navrhl Kassim a široce se usmál.

Blonďák jen lehce zakroutil hlavou, “pokračování ve sprše už nebude...” odpověděl mu, “můžeš s náma pojíst potom...” pousmál se.

“Pokračování při jídle?” nadhodil už spíše jen žertovně.

Aome raději mezitím došel do koupelny. Věděl, že bez jeho svolení se k nim Kassim nepřipojí, ale i tak mu dělalo problémy pomyšlení, že by se na něj měl dívat při snídani, jak jí svou pusou a jazykem.

Juumonji na Kassima vyplázl jazyk, “nadrženče...” oplatil mu. “Tys byl už ve sprše?” napadlo ho.

“Nepotřebuju,” mávl rukou.

Blonďák si ho prohlédl. “Jak chceš...” prohodil s pokrčením ramen, pak pokračoval dál za modrovlasým.

Aome mezitím už byl svlečený a ve sprše.

Blonďák se také svlékl a vlezl si za ním. Natáhl se pro polibek.

Mladší přejel dlaněmi po jeho bocích a zaváhal, než se zeptal. “A... jsi po tom včerejšku v pohodě?”

Juumonji se jemně usmál. “Jo, jsem v pořádku...” odpověděl mu a trošku zaváhal, než pokračoval, “nebylo to poprvé, co jsem dělal něco takového...” přiznal mu, “předtím, ještě než jsme spolu začali být, jsem to párkrát vyzkoušel...”

Modrovlasý jen kývl. Podal si sprchový gel, aby ho mohl začít vmasírovávat do kůže svého milence.

Starší přivřel oči a vpil se do jeho rtů, přičemž si spokojeně užíval jeho doteky. “Docela mě pobolívá hlava...” prohodil potom a opřel si čelo o rameno svého milence.

“Myslím, že to o tobě říká jen dobré, že neumíš pít,” zavrněl Aome, poté si sedl na stoličku, která byla ve sprše zabudovaná, a stáhl si svého přítele na klín. Měl problémy s dlouhým stáním a nerad začínal den tím, že si kyčel unaví, raději si ji ráno šetřil. Pokračoval v jeho umývání.

Blonďák se znova vpil do jeho rtů a prsty se začal probírat v krátkých vlasech druhého. “Trochu mě deprimuje, že jsem toho vypil asi nejmíň a podepsalo se to na mě nejvíc...” broukl a hravě našpulil rty jako uražené dítě.

Mladší ho políbil na spánek a přejel mu dlaněmi po stehnech. “To bylo asi poprvé, co jsem tě viděl opilého,” napadlo ho.

Druhý se zamyslel. “Ne...” trochu zakroutil hlavou, “ještě ve škole někdy jsem musel být...”

“Možná jsem v tu chvíli já už o sobě moc nevěděl,” zasmál se Aome a na chvíli jej jen objal a přitulil se k němu. Uvědomoval si, že byl mnohem horší v tomhle pohledu - opíjel se po zápasech a ještě na střední ho občas i podvedl. “Vstaň, ať ti můžu umýt nohy.”

Blonďák se o něj mazlivě otřel tváří, než se postavil a vtěsnal mezi jeho stehna. Sklonil se a políbil ho na čelo, přičemž si dál hrál s krátkými vlasy druhého.

Mladší si znovu nandal na ruce gel, aby jej mohl začít roztírat po stehnech svého milence, poté mu naznačil, aby mu položil jednu nohu tak, aby mohl umýt její lýtko a chodidlo. Užíval si, že se ho může dotýkat.

Druhý se spokojeně nechal opečovávat. Bylo to příjemné, jak ho druhý něžně hladil. Sklonil se, aby ho obdaroval další pusou na čelo. “Jsem rád, žes se mnou vydržel...” šeptl a přivřel oči.

“Jsem rád, že jsem si tě našel,” zavrněl a pobídl ho, aby vyměnil nohy.

Starší to udělal a usmál se, potom se sklonil pro další polibek. Zavrněl spokojeně a otřel se nosem o ten jeho. “Co si dáme na snídani?” napadlo ho potom.

Druhý ho umýval mezi prsty a chvíli si nechal na rozmyšlení. Těžko se mu myslelo na snídani, když se u ní potká s Kassimem. “Slíbil jsem bratrovi, že za ním zajdu, asi snídat nebudu... zajdu až s ním na oběd,” odpověděl nakonec. Byla pravda, že chtěl jít navštívit bratra a jeho dcerku.

Blonďák si ho chvíli prohlížel. Poznal na něm, že už se nechce s hnědovlasým mužem vidět, než odejde, a docela to i chápal. Sklonil se, aby se vpil do jeho rtů. “Dobře...” šeptl. “Tak já ti nachystám něco dobrého k večeři a oslavíme pak, že už jsme sami...” zavrněl.

Mladší ho nechal, aby znovu se postavil na obě nohy a stáhl si ho zpátky do klína. “Jsem rád, že tu budeme s Antropomorfou sami,” poznamenal a vpil se do kůže na jeho krku. “Docela se divím, že to sedátko vydrží váhu dvou statných mužů,” zažertoval pak.

“Je to bytelné sedátko...” pousmál se druhý, “je na to stavěné... určitě se všeobecně tuší, co všechno se na něm může dít...” pousmál se a spokojeně se k němu přitulil.

“Kam tak rychle odešel - ani pozdravit jsem ho nestihl,” zeptal se Kassim, když sedal ke snídani.

“Šel za bratrem,” světlovlasý jednoduše odpověděl, pak před něj položil talířek s jídlem a posadil se naproti němu.

Kassim si ho prohlížel. “A co? Jak se mu včerejšek líbil?” nadhodil. “U tebe se ptát nemusím, ale on vypadal dosti... mrtvě.” Odmlčel se. “To je takový pasivní vždycky? Se nedivím, že ses pod takovým malým škádlením celý rozechvěl.”

“Není vždycky tak pasivní...” světlovlasý si trošku povzdechl a zakousl se do toustu - fascinovalo ho, že se Kassim stále dokázal bavit jen o sexu. “Nemusíš ho hned urážet...” svraštil obočí. “Jen jsem si na takové věci odvykl...”

“A chybí ti to,” zkonstatoval druhý. Dal se do jídla. “Nevěděl jsem, že má bratra,” utrousil, protože se mu ticho mezi nimi nelíbilo. “A to se s ním baví, když to celá rodina vzala tak špatně?”

“Jeho bratr? Jo...” světlovlasý jen pokrčil rameny a raději se nevracel k předchozímu tématu. “Když u toho nejsem já...” neodpustil si, protože Kazuki ho opravdu neměl rád.

Starší si ho prohlížel. “Nemáte spolu dobrý vztah, jak vidím,” poznamenal.

“Nikdy jsem neměl dobrý vztah ani se svou ani s jeho rodinou...” Juumonji jen pokrčil rameny. “Stačí mi on,” pousmál se.

“Musím uznat, že i kdyby mezi nás tehdy nepřišel, tak bychom už dávno spolu nebyli,” řekl po chvíli - za tu dobu, co tu byl, poznal jejich štěstí a souznění, “oba jsme byli a možná stále jsme příliš ztracení, než abychom mohli být něco jako pár.” Pousmál se. “Nikdy bych netypoval, že se usadíš... ale nakonec ti to sluší a prospívá. Až dojím, půjdu.”

“Možná by ti to taky prospělo...” blonďák se na něj usmál, “začít se trvale živit něčím  slušným...” na okamžik se odmlčel. “Proč ses vrátil, když víš, že bychom stejně už spolu nebyli?” napadlo ho.

“Chtěl jsem tě vidět, sluníčko, svést a nabídnout se jako dobrý k občasnému povyražení,” mrkl na něj. Po těch mužích ve vězení byl Juumonji něco nádherného. “Ta nabídka stále platí,” olízl si rty a zazubil se. “A i kdyby něco jiného... můžeš mne kontaktovat.”

Druhý se na něj usmál a kývl, “jsem rád, že ses ozval...” prohodil nakonec. Myslel to vážně. Považoval ho za přítele, přestože mezi nimi už nic nebylo.

Konec