Novoroční projev

Jako správný vladař začínám ho psát už 29., abych ho mohl vypilovat a důstojně přednést před davy. ;)

Prázdný dům

Fandom: Kuroko no Basket
Postavy: Aomine Daiki, Kise Ryota
Omezení: 18+
Poznámka: Hehe. Tak na oslavu silvestra.

Volně návazné na jiná má [AoKise].

Zdroj: http://www.zerochan.net/1617116

Prázdný dům

Dnešní sen...

...aneb Našla jsem, že jsem si v sedm ráno zapsala svůj sen. 

Tak to zkusím tady...

aneb Více jak 7 miliard lidí ignorujících mou existenci 

Tak proč je tu sakra tolik lidí na světě?
xD
Dobře, vím, že tady se mnou nekomunikujete, ale na FB taky ne (když jsem měla 5 česky mluvících z ani ne 20 přátel na FB, měla jsem pod každým statusem koment nebo like, teď si tam povídám sama se sebou). Tak jo - budu si povídat sama se sebou tady! Na co jiného přece mám blog?! A pokud to dojde ještě dál, tak si založím video blog s vlastí samomluvou... a budu si to pouštět a komentovat u toho, jak jsem ráda, že konečně někdo se mnou sdílí. xP

- Takže, Durcenwe, co právě děláš? -
Užívám si poslední noc předtím, než se ponořím do matematiky. Nosebleeduju tu nad EruRi. Mám rozepsané AoKise. A bolí mne ouško.
- Užs to chytla taky? Myslím EruRi. -
*kýve hlavou*

Skončilo a znovu začalo.

Fandom: Kuroko no Basket
Postavy: Aomine Daiki, Kise Ryota
Omezení: -
Poznámka: Té scéně se psem jsem se strašně smála, když mne napadla po cestě do školy... doufám, že i přes mou zdravotní indispozici to není zase tak hrozné.

Volně návazné na jiná má [AoKise].

Sakra, zapomněla jsem...

... aneb Schovala jsem si pro vás obrázek, který jsem zapomněla v minulém článku a teď ho tu vylepím a bude tu okounět do aleluja a já budu vypadat jako strašný úchyl (úplně jiný, než ve skutečnosti jsem).

Tadááá!

Hnus že?

Našla jsem na tumbleru stránku, kde byli samí takoví...

Povánočně

... aneb Už se léčím fyzicky, ale stále ne psychicky. 

Takže - sice trochu se zpožděním - ale jak vidíte, už jsem si změnila vzhled blogu. Rozhodla jsem se pro jeden myšlenkově neutrální, ale ten se mi nedařil, tak jsem nakonec udělala více svatokrádežný tady s Kyem.
Původně jsem chtěla zakomponovat tenhle obrázek, aby bylo vidět, jak jsem perverzní, mám ráda zženštilé chlapce a chapadla... xD

Avšak - jak už jsem řekla - došlo k dost znatelnému převratu - byl to docela barevný vzhled původně, využívala jsem spoustu barev z toho obrázku - a dostala jsem se sem.

Pokud nevidíte tak, jak máte vidět, nedá se nic dělat - představujte si to. xD

Vánočně

... aneb Nebyla bych "blogerka", abych o Vánocích nenapsala něco o Vánocích xD

Všechny ty pozitivní věci, co chci říct, patří na začátek
Takže... Jsem opravdu ráda za všech 24 členů mého fanclubu! Stejně tak za ty 4 followery na tumblr a 5 pravidelných čtenářů (beze mne) tady na bloggeru. Jsem ráda, že někoho ještě zajímají věci stejné jako mne, o mně a mnou sdílené, i když pravda poslední dobou jsem nebyla příliš aktivní.

Všem těm svým přeji krásné svátky a šťastný nový rok! Ale do Silvestru se tady snad ještě několikrát uvidíme.
A přeji to vlastně i všem náhodným kolemjdoucím, co se tu objeví, ale neoslovila jsem je natolik, aby ukázali podporu.

Dále už méně vánočně a přejícně.

Nex (spolubydlící) mi začala říkat [durčenzo] xD

Vepíšu v tvou krev - prolog

Seznámení s povídkou v [úvodu]

- Prolog - 

Co znamená být člověkem? Nakonec zemřít po všem, co jsme prožili? Bez smyslu. V nekonečném vesmíru.

To se pak v jediném lišíme: neumíráme na konci cesty, můžeme se jen odhodlat a stát sebevrahy. A nakonec k tomu každý z nás dospěje. Ale není i to jen způsob, jak si hrát na lidi? Stejně, jako když mezi nimi chodíme a – nazvěme to tak! - žijeme? Jako šelma v rouše beránčím, která hloupá toužila se pást ve stádu, protože ovce působí tak šťastné.

Vepíšu v tvou krev - úvod

-Předmluva-

Obecně můžu říct, že je to tedy vícedílná originální povídka, kterou píšu sama (bez spoluautora, což už tu chvíli nebylo - od dopsání Vyvrhela v prosinci 2011). Shonen-ai, yaoi - samozřejmě. A dokonce se vracím i k upírskému tématu.

Pro ty znalejší mé tvorby, slangově můžu říct, že je to "preOdi-et-Amo" - tedy je to povídka (i když zpočátku to možná nebude úplně pravda) z období před dějem, který byl ve V skrytu duše - nenávidím a miluji. Momentálně na tomhle blogu není, takže dostupná jedině zde.

Je nutné si přečíst V skrytu duše - nenávidím a miluji? Není.

Myslím, že budete mít dost času se seznámit s postavami i bez téhle znalosti. Ti, kteří to četli, nejspíše dostanou na ně nový pohled a třeba přehodnotí i staré sympatie. Mám ji v hlavě už nějakou dobu, ale za poslední měsíce jsem dostala hned několik impulzů, tak jsem se nakonec do jejího psaní dala - i když, jak víte, dlouhodobě mě zaměstnává Daéova krev.

Přiznám se ale, že mám trochu strach z toho, jak povídku přijmete.
Ze strany nových čtenářů a čtenářů neznalých V skrytu duše - nenávidí a miluji se bojím, že jim bude "něco" chybět, aby jim příběh připadal hodnotný a nebo naopak, že ho předem mnoho z nich odsoudí a nebude chtít ani začínat číst, protože neznají "původ".
Z druhé strany těch znalých se obávám, abych je nezklamala, že to nebude stylově ani námětově stejné jako "odi et amo".
Tak prosím, abyste to brali jako povídku samo o sobě, neohlíželi se na nic jiného, než zda se vám to líbí a nebo ne.

Abych trochu nastínila děj, bude nás zajímat příběh Andreje Alexejeviče Koreljova. Společně s ním budeme v 19. století v Rusku, na přelomu s 20. stoletím ve Francii, prožijeme první i druhou světovou válku a nakonec po kapitulaci se usídlíme v Japonsku, abychom právě tam nakonec mohli přijmout 21. století.

Přeji příjemnou četbu.

-Theme song- 

Protože když se něco týká upírů, právě teď je to Kamijo, který tu musí být.

-Postavy-

Andrej Alexejevič Koreljov

Kiril Andrejevič Koreljov

Lev Ignatijevič Voronkov

Serge Canet
Raoul Vannier
Krasinovi

Alexandrovci - 7.12.2013 Brno

aneb Nakonec vodka zadarmo nebyla.

Jak tak mám ve zvyku, alespoň - myslím, že v tomto případě - krátce se zmíním o "kulturní akci", na které jsem byla - tedy o brněnském koncertu Alexandrovců. Když se nad tím tak zamyslím, je docela zvláštní, že jako nehudebník tolik navštěvuji hudební akce, když bych spíše jako píšící měla chodit do divadel apod. Nu vot - už to tak je.

O založení tumblru a celkově o blogování...

aneb Čím méně chcete D, tím více se šíří.

Možná si říkáte, co je to za hloupost zakládat si tumblr, když mám blog na bloggeru (+ starý blog na blog.cz... a taky FB a FB-fan stránku) - taky si teď s tím výčtem všeho říkám, co je to za hloupost XD... Ne, není to hloupost, podám vám přesný důvod vší existence mých širokých polí internetové působnosti!

Svět za ospalými víčky - Původně jsem chtěla blog úplně zrušit, ale zanechala jsem ho jako archiv, protože se znám a vím, že rozhodně v rámci nějakého libovolného časového intervalu nejsem schopná přenést povídky, tak raději jsem ho nechala... sama tam různé věci z dřívějška hledám.

Nestane se drakem - Zelených drn pro mé nové město. Nejsem schopna se přestěhovat na nějaký literární server, potřebuji svůj vlastní městský stát, kde budu jediným a absolutním vládcem já. Navíc mi nejde jen o povídky, ale i jiné věci, které sem přidávám (třeba recepty a nebo chystané "referáty" na historii Japonska).

Osobní FB - No. Mám ho, i když hlavním důvodem je, že přes něj sleduji Dadu. A pokud někdo chce sledovat mne, není to vůbec vhodné místo, protože první, co dělám, když chci zmizet ze světa, je, že si vymažu všechny (kromě členů Velvet eden) z FB. A to je i důvod, proč tam nemám moc důvod cokoliv dávat, protože většinu mého kontakt listu (pokud už mluví česky) to nezajímá.

Fan stránka na FB - Přesunula jsem sem všechny posty o psaní z mého FB, protože by se tam nemohli dostat lidé "z okolí", které nemám v přátelích (a abych tím nezatěžovala ty, co v přátelích mám a nezajímá je to).
Momentálně jsme na čísle dvacet tři - ještě k fan FB stránce něco řeknu, ale to až níže.

Tumblr - Důvod založení je ten, že nemám ráda, když vydávám článek s jedním obrázkem, nějakým postřehem nebo tak, a zároveň si nemyslím, že většina z těchto věcí patří na můj osobní FB - takže mi na to přišel tumblr nejvhodnější (má pro to dobré funkce navíc). Navíc ho také mám z důvodu, abych si tam mohla reblogovat posty jiných "tumblristů" (xDDD - to jsem zase vymyslela pojem) a nemusela se starat o vypisování zdrojů apod. - takže např. na "ukládání" přeložených doujinshi na AoKise a podobně.
Proč chodit na můj tumblr? Hlavně pro doujinshi a obrázky. Text tam bude minimální. A má iniciativa taky. Mám to spíše pro sebe jako nějaký archiv, co jsem tak u jiných našla.