Pokud kanibalismus hadů vede k vzniku draků? Je pak lidský cestou k nadčlověku?
Potřebuji nové tělo. A novou duši.
Protože mne blog.cz donutil k činu, tak teď probíhá velké rozmýšlení se, jestli se tady nakonec zveřejní povídky z archivního blogu. A tedy se původní oprašování rychlostí blížící se k nule buď zrychlí a nebo úplně zastaví.

Jste tu poprvé a máte problémy se orientovat? Snad pomůžu zde.


Děkuji za vyjádřenou podporu komentujicím. ;)



-

pondělí 24. prosince 2018

[ff Těžkopádní] S tělem


Takže - přeji krásné prožití svátků a nejlepší možný nový rok! ;)

Tahle povídka bude mít ještě "bonus" [upd. už má, z 16.1., takže jsem to do nového roku nestihla], ale nestihla jsem to do Štědrého dne, takže snad do nového roku. Zcela náhodně jsem se podívala na díl Into the dark: The Body, který mi přišel tedy neuvěřitelně vtipný (morbidní a cynický humor je moje parketa xD)... ale hlavně jsem si říkala, že ho musím na někoho napasovat.
Uvažovala jsem o otayuri, ale nakonec se mi zastesklo po Zinaidě a Štěpánovi, takže fanfikce na vlastní tvorbu tentokráte na Těžkopádné pro lidské. Slibuju, že jednou ty Těžkopádné dopíšu, i kdybych kvůli tomu měla vstát z hrobu. ;)


Fandom: vlastní tvorba, Těžkopádní pro lidské
Crossover: Into the Dark: the Body

fanart Zinečky v šatech od Nexus;
je taková nepěkně se koukající, protože jsme si z ní dělali srandu:
AU ff, kde Zina je starý frustrát a Štěpán její zářivý student
je prostě dokonalost, za kterou by do nás Zina vrazila nůž! xD

Přeji příjemnou četbu. :)


S tělem

pátek 7. prosince 2018

Koncert G.L.A.M.S (Mikaru) - 1.12. Praha, 2.12. Varšava


... aneb Mikaru-nekromancer mi zase vdechl života, na co moje tělo není zvyklé!

Co je překvapivé, vlastně si mnohem méně pamatuju koncert v Praze než ve Varšavě, i když podle stupně únavy a nevyspání, by to mělo být naopak. Takže uvidíme, kolik toho budu schopna popsat. Oba koncerty byly rozhodně úžasný a jedinečný zážitek, i když jen tento rok jsem viděla Mikaru po páté a šesté. Mikaru nikdy není dost!


[Mikaru s G.L.A.M.S - 20142015, 2017; Mikaru s DIO - 2016; solo Mikaru - 2016, 2018]

pátek 30. listopadu 2018

[ff YOI] Obyčejný a jedinečný



Čím více lidí na člověka upírá svou pozornost, tím méně si může dělat, co chce. A já... si můžu dělat cokoliv! xD
Přesto. Ono to není tak, že bych si držela nějakou zášť - veškerá kritika je jen o tom, že prostě nemám ráda škatulkování a všeobecná řešení. Proto se do duhové komunity neustále navážím. Protože mi přijde, že je nakonec netolerantní a jen vyvolává zbytečné problémy. (Cítím se jí utlačovaná? Nepochopená? Prostě ve mně vyvolává přesně opačné pocity, než má "v popisu práce".)
A víte, co je ještě strašně těžké dát do povídek? Že láska není o vzhledu. Lépe řečeno, že není o "tohle je učebnicová krása, a proto se všichni zamilují", že krásné jsou ty věci, které v nás vyvolávají city a že je to čistě o tom, jak my vnímáme svět, co se nám bude líbit.
Jak s mou ženou... do kolen můžu jít z každého j-rockera (jedna hezká prdelka vedle druhé, no ne?), ale jen Aryu je ten nejkrásnější, protože mi připomíná Dimu (která je celý můj svět!) a některé mé postavy, teprve pak s tímhle "citem" se mi zdá hezký, i když omylem ukáže svou neupravenou tvář v přední kameře... kde vůbec nevypadá jako ze journalu. Aryu je mnohem hezčí, když vím, že člověku zamává, přitulí se k němu na fotce nebo se fotí s jjba cosplayery natisknutý na Jotara. Libí se, protože uspokojuje mou představu o něm - to je krása.

Přeji příjemnou četbu.

Fandom: Yuri!! on Ice
Pár: Otabek Altin, Jurij Plisetskij -> otayuri
Varování: -


Obyčejný a jedinečný

neděle 25. listopadu 2018

Hlídač a pes [2/2]

Tak tedy druhá (a poslední) část povídky.
Je to možná trochu drastičtější (?), ale pravda, pořád jen v hloubce kratší povídky (ano, 20 stránek je kratší povídka, do které se nevleze detailní popis vší krve, jako by se vlezl do třeba 200 stránek xD).
Možná - ale opravdu jen možná - se ještě k tomuhle páru vrátím na nějaké to pwp, protože pořádně sexuální scéna se taky do kratší povídky nevleze. Vzpomínám si, že norma pro mé yaoi byla nějakých 5 stránek, tak si představte, že by 1/4 povídky byla popis sexu, hmm? xD

Příští týden se tady objeví jedno otayuri. ;) 

Přeji příjemnou četbu.


neděle 18. listopadu 2018

Hlídač a pes [1/2]


Tuhle povídku mám rozepsanou někdy od roku 2017, protože se u mě střídá absolutní nedostatek času a práce na "knížce", tak mám jen chvilky, kdy píšu něco, co bych mohla dát tady na blog. (Jak vždy uvádím, Těžkopádní potřebují mnohem více času a soustředění, než mám.) A tak to pak dopadá, že píšu tuhle povídku více jak rok, i když má hloupých ani ne 20 stránek. Ale chtěla jsem ten příběh napsat.
Mám nemalou potřebu prostě vzít to "mé" z Absintové víly: vzít Asmodeova potomka s jeho problémem, že někdy musí být ženou; běhnici umírající v malém domečku se svým dítětem, protože je opustil doživotní druh; pekelnou královnu Setsunu... a věnovat povídkám o nich stejně slov a péče jako Panenkám nebo V skrytu duše - nenávidím a miluji. Ale už nemám ten čas a nebudu mít, protože už nejsem dospívající... :/
Mám své Těžkopádné, u kterých mne bolí, že nejsou dopsaní a není na ně čas.
Na FB stránce jsem dělala malý výzkum, děkuji, kdo se ho zúčastnil, překvapily mne i ty tři reakce (nedělám si iluze o mrtvosti mého spisovatelství a jsoucna), ale tak máme povídku rozdělenou na dvě části - pro dramatičnost asi. xD Příští část bude další neděli.

Fandom: vlastní tvorba, přesněji spolupráce se Seiriel, Katsuie je původně má postava, Sakon její - tak uvidíme, jak jsem se ho ujala. Ale není potřeba znám Nejen absinthovou nejen vílu, protože oni se tam myslím ani ve vydaném ještě neukázali. Takže originální povídka, asi - navazující na svět těchto povídek.

Přeji příjemnou četbu.



Hlídač a pes

středa 24. října 2018

Koncerty Dir en grey - Varšava, Mnichov, Kolín říjen 2018


... aneb Byli jsme vzkříšeni, když naši bohové se vrátili z vesmíru, jak slíbili.

To si tak jeden den říkám mamce, že Dir en grey nepřijedou, protože je jim Evropa celkově někde… a po asi týdnu se vyhlásila tour! Načež všechny staré j-rockové fanouškovské vykopávky vstaly z hrobu a začalo to vypadat, že nám byl vdechnut nějaký ten život. Možná dobře, že byl, protože kdykoliv se jeden cítil od května špatně, tak si mohl říct, že to alespoň doklepe do října na Dir en grey. (Ne, že by tohle žití od koncertu ke koncertu nakonec nebyl jediný způsob mého žití.)


Varování: V následujících řádcích se objevuje více osobního výkecu, než-li nějaké "recenze" na koncerty.

úterý 4. září 2018

[FranXX] Klec dospělosti


Lítám mezi jednou prací a druhou, kde jedna si vyžaduje delší dopravu, a rodinnými problémy. Nemám čas na nic, jsem ráda, že nestíhám cítit cokoliv; nejsem ráda, že se mi rozpadá tělo, ale to se mrtvolám stává... ale třeba se to srovná (zarovná, až klesne hlína na mém hrobě! xD). A kdyby nesrovnalo - v říjnu jsou Dir en grey... tak to dotáhneme alespoň tak daleko, ne? Byla bych ráda, kdyby Diru z hrobu vytáhli více starých známých.
Takže... se nedivte, že nepíšu. Na Těžkopádné nemám vůbec čas... a tohle... proč tohle vniklo?! Asi jsem měla potřebu si povídat. Původně to mělo být PWP k téhle povídce. Co to je? Posuďte sami.
Pár 080/024.

Zakuro od Dir en grey, protože se to i celkem hodí? 



Klec dospělosti

čtvrtek 14. června 2018

Těžkopádní pro lidské - 24. kapitola


Ojedinělý čtvrtek, v kterém to tady vychází. xD
Nicméně - nebudu slibovat nějakou větší pravidelnost (děje se toho spousta a D už dávno došla životnost), ale mohlo by se stát, že přece jen se vydávání zrychlí... i když... tohle mi leželo přes týden "na stole", než jsem to po sobě vůbec přečetla, tak moc asi zdvihat naděje není dobrý nápad.
Přeji příjemnou četbu, kdyby se tu ještě někdo zastavil kvůli téhle povídce.
Máte něco, co byste chtěli do bonusové kapitoly?

TĚŽKOPÁDNÍ PRO LIDSKÉ


úvod | 23. kapitola | 25. kapitola

"Na člověku je nejsmutnější, že má krásné myšlenky, ale není schopen se jich držet. Pak jsou všechny ideologie dobré, ale zůstávají pouhou utopií, protože to charakter člověka je špatný, lidstvo samo o sobě je špatné."


[24. kapitola]

čtvrtek 7. června 2018

[FranXX] Královna ve stroji


Původně jsem dnes chtěla vydat další kapitolu Těžkopádných, ale podle počtu zobrazení předešlé kapitoly na ni skoro nikdo nečeká... a věřím, že ti co čekají, tak jsou dost věrní, že i několik dalších dní počkají (nějak nemám náladu ji upravovat do finální podoby, proto už mi týden leží "na stole".) Tak raději vydávám něco, na co nečeká absolutně nikdo. xD Reálně jen Nex, která mne uhání už třetím dnem, takže od doby, co jsem to začala psát, abych jí to dala přečíst.

Fandom: Darling in the FranXX
Postavy: originální? 


Když mi původně Nex říkala, že se dívá na puberťáky, kteří řídí stroje na "šukací" pohon, tak jsem si představila nějaký hentai... a šla jsem se zvědavě podívat, jak to vypadá. Jenže to není hentai a (jsem u jedenáctého dílu) začíná to být vlastně hodně filozofické. 
Když jsem začínala psát tuhle povídku, měla jsem v hlavě pwp, ale nakonec je to nejenže úplná vanilka, ale stal se z toho jinotaj, a to hned v několika aspektech. Možná jste si všimli, že mám docela kritický pohled na celé "provedení" LGBT komunity, ovšem upřímně jsem se přistihla, že tohle - pokud je to správně pochopeno - nakonec je povídka, která vyjadřuje podporu a hledá pochopení mého problému, takže se hodí do duhového měsíce.
Přeji příjemnou četbu.


Královna ve stroji

středa 30. května 2018

[hikui] Poškádli mě

Víte, co si zasloužím? Urazit hlavu pěstí si zasloužím. xD Taky by to bylo řešení životní situace, že?

Přesně takhle - zoraoraorat!

Anotace:
hikui je náš vlastní termín pro Hira a Cazquiho z Nocturnal Bloodlust (jakože hi-qui), a to slovo mimochodem - pokud se nemýlím - znamená "krátký", což je naprosto dokonalé a skvěle vymyšlené označení pro tenhle pár. xD
Nedám za tohle ruku, že jsem zachovala původní charaktery. Asi jsem spíše potřebovala napsat něco takového pohodového. Protože má fáze nestanesedrakem vážně pohodová není.
Původně se to mělo jmenovat CZquiho sucklust (z Cockturnal sucklust xD) a jakékoliv jiné pojmenování je jen náhražka. xD Když mi někdo bude chtít spílat za tuhle povídku, řeknu, že je to následek post-traumatického syndromu z Hirova přirážejícího rozkroku na mém čele po celou dobu písničky VIP.


Takže přeji příjemnou četbu. Berte to s rezervou. ;)
A Nexus to může brát jako velmi opožděnou povídku na Valentýna, kterou si nezadala. ;P


Poškádli mě

pondělí 16. dubna 2018

Chryzantéma


Víte, jak jsem říkala, že do konce Těžkopádných? Nevím, zda to dáme tak daleko...
Asi před rokem mi jedna osoba říkala, že měla nějaký citát z mé povídky napsaný nad postelí. Když se nad tím zamyslím, je mému egu smutno, že je to pryč, mému srdci líto, že to nic neznamenalo, a můj rozum se chce omlouvat za všechna slova, kterými jsem zničila své čtenáře.


Chryzantéma

čtvrtek 29. března 2018

Těžkopádní pro lidské - 23. kapitola


Zelený čtvrtek přináší nečekané... xD
O tom, jak "ceasar-salát"-špatně (jjba narážka) to vypadá s mým psaním si můžete přečíst na FB-fan stránce. Ale že mi Nex nakreslila ten fanart Zinečky v šatech, co jsem vyfotila v nějaké výloze (viz. FB-fan stránka), tak jsem šla do sebe... a přináším 23. kapitolu, aby si ji tedy Nex mohla přečíst i s tou minulou, když čte kapitoly jen po dvou (což je tak jednou za půl roku s mou rychlostí). xD
Ne, ve skutečnosti, jsem to psaní měla otevřené už ve chvíli, kdy jsem psala status na fan stránku. I když to bylo velmi nerozumné rozhodnutí, ale já se cítím nejlépe, když posílám celý svůj život do kytek kvůli psaní... 
Pokud stále někdo ještě tuhle povídku čte, děkuji mu za přízeň a přeji příjemnou četbu.

zmíněný fanart od Nex

TĚŽKOPÁDNÍ PRO LIDSKÉ


"Na člověku je nejsmutnější, že má krásné myšlenky, ale není schopen se jich držet. Pak jsou všechny ideologie dobré, ale zůstávají pouhou utopií, protože to charakter člověka je špatný, lidstvo samo o sobě je špatné."


[23.kapitola]

čtvrtek 22. března 2018

Made in Asia 2018; Mikaru solo tour - 15. 3. Kolín, 16.-18. 3. Brusel; SITH - 18. 3. Brusel

... aneb (pokračování příběhu) Velká je jen má skleróza a nedostatek času

Seškrabkala jsem trochu času a síly, abych napsala tento report, a vlastně ani nevím jak začít... no.

středa 21. února 2018

[Valentýnské ff na Vikingy] Neušlechtilá víra

Před časem jsem vyhlásila takový rychlý "giveaway" o tři valentýnské povídky: trochu mne zklamalo, že byl téměř nulový zájem, ale co? Já jsem na oplátku zklamala, že reálně asi budou jen dvě (titulovány jako valentýnské, tu jednu si pro sebe napíšu někdy příště) a to vydané se zpožděním (protože mne skolil tradiční každoroční plicní mor). :/ Čím méně zájmu z vaší strany, tím méně z mé... (ale teď jsem se zase slušně znechutila xD) 


Takže první pár Ivar s Haehmundem z Vikingů pro Zlohadici.
Přeji příjemnou četbu.
V textu jsou použity překlady jejich rozhovorů z titulků k Vikingům, takže práva vyhrazena... stejně jako si nepřivlasťňuji postavy Vikingů. xD Nicméně, když jsme u rozhovorů Ivara s Haehmundem... člověk vůbec nemá práci je udělat velmi přiteplené a romantické, tak jsme tomuhle páru začala říkat Ivamunda Pilcher (a směju se tu nad tím už dlouho).

Fandom: Vikings
Postavy: Ivar, Haehmund, plus další zmíněné


Neušlechtilá víra

úterý 9. ledna 2018

Těžkopádní pro lidské - 22. kapitola

Takže jako jsem už říkala, určitě tenhle blog zůstane funkční, dokud tohle nedopíšu. To je asi to jediné, co vám můžu do nového roku s jistotou říct. Mám nějaké plány a úmysly, ale... víte, jak to s nimi chodí.
Tahle kapitola bude možná trochu více "rozháraná". Chtěla jsem ji vydat už včera, protože ji mám od soboty dopsanou, ale nedošlo na to. A dneska se necítím - projednou - fyzicky nějak dobře, tak jsem se na konečné úpravy dvakrát nesoustředila, a to občas při takových úpravách přepisuji i celé scény... takže možná bude trochu horší do "plynulosti" (a chyb), teď to nejsem schopna posoudit.
Přeji příjemnou četbu.



TĚŽKOPÁDNÍ PRO LIDSKÉ

"Na člověku je nejsmutnější, že má krásné myšlenky, ale není schopen se jich držet. Pak jsou všechny ideologie dobré, ale zůstávají pouhou utopií, protože to charakter člověka je špatný, lidstvo samo o sobě je špatné."

[22. kapitola]

čtvrtek 4. ledna 2018

Královna tvých pekel / ? Morrigan, Mejibray

... aneb Královna tvých pekel / ff na Nejen absinthovou nejen vílu

První povídka roku 2018. A její vydání je úplně celé divné. Jak jsem to nazvala na fanFB stránce? Něco nevídaného! Tož velmi nevídané toto!

Aryu/Morrigan


Takže - na co je to vlastně fanfikce?
Nejsem si jistá, kolik jsem se tomu věnovala v koncertním  reportu, ale určitě tam padlo, že mi Aryu (zpěvák Morrigan) připomíná Setsunu (postavu z Víly). A tohle se prostě nabízelo. Vším se to nabízelo. (I když zpracovat to bylo trochu obtížnější a doufám, že to i v téhle dvojjedinosti vyzní.)
Takže vy z vás, kteří znáte Morrigan a j-rock, si pod tímhle představte Aryu/Tsuzuku/někoho.
A pak vy, kteří znáte Nejen absinthovou vílu, si pod tímhle představte Setsunu/milence/Xanxuse.
Pro ty znalejší - upozorňuji na pořadí a že jistá osoba je přesně myšlena pod tím "někoho". Ale veřejně to říkat nebudu... xD

Ale co je opravdu nevídané, je následující:
Protože je to rok stará myšlenka a já moc nevím, jakou budoucnost bude mít tenhle blog, a že se to nabízelo: námětem, obsahem a délkou... natočila jsem vám své předčítání. (!!! xD)
Na mobil, bez videa (tak jen s fotkou mých polních podmínek na psaní), s mým hrozným hlasem (unaveným, že se mi to furt nedařilo přečíst nějak solidně) a několikrát přehrávané, protože se mi to nechtělo stříhat... prostě - neplánuji se stát youtuber, fakt toho svět ušetřím!
Takže jen z toho náhlého popudu. A že možná někoho zajímá, jak zní můj hlas. Nebo jak špatně čtu. xD (Nedivím se, že nikdo nestál o mé autorské čtení.)

ale přečtěte si to raději sami xD


Královna tvých pekel