Pokud kanibalismus hadů vede k vzniku draků? Je pak lidský cestou k nadčlověku?
Potřebuji nové tělo. A novou duši.
Protože mne blog.cz donutil k činu, tak teď probíhá velké rozmýšlení se, jestli se tady nakonec zveřejní povídky z archivního blogu. A tedy se původní oprašování rychlostí blížící se k nule buď zrychlí a nebo úplně zastaví.

Jste tu poprvé a máte problémy se orientovat? Snad pomůžu zde.


Děkuji za vyjádřenou podporu komentujicím. ;)



-

neděle 30. března 2014

ADAMS - 29.3.2014 Praha

aneb Falešné buzny...

Příběh začíná někdy v době, kdy Kamijo (řečený Mujo ;)) se vyslovil, že bude koncertovat v červenci v Paříži a o týden později byly v prodeji VIP vstupenky. Proč začíná právě tady? Protože jsem byla téměř hned rozhodnutá, že pojedu. Sepsala jsem si aktuální stav peněz, možné příjmy, rozpočítala jsem si, kolik bude hranice, co budu moct utratit v dalších měsících (vždy se dá jít níž, ale aspoň na jízdné je třeba si vyhradit peníze) a dokonce uvažovala o tom, že si musím najít nějakou brigádu. A v takové touze jet na Muja jsem absolutně zavrhla jet na nějaké dva hudebníky, jejichž hudba se mi nelíbí. V tento okamžik měl příběh s Adams i končit, jenže... nakonec jsem si Muja rozmyslela (i když všechna pro a proti byla vyrovnaná).
Tak jsem tady ve středu nakonec po dvoutýdenním přemlouvání si zašla koupit vstupenku na Adams, měla jsem tu náladu: "Nejedu na Muja, budu rozhazovat mince kolem sebe." Měla jsem vyslechnout svůj vnitřní hlas, kašlat na podporu j-rocku v ČR, ale nedalo mi to - možná trochu zvědavost, vědomí, že mnohdy, když se mi na skupiny nechtělo, nakonec mne mile překvapily, ale hlavně pocit povinnosti investice do budoucna (nikdo si nemůže stěžovat, že tu nekoncertují velké skupiny, když ani na malé nechodí).

sobota 22. března 2014

Vepíšu v tvou krev - kapitola sedmá

Tak mi to trochu trvalo, omlouvám se, že jsem vás nechala čekat.
Přiznávám, že takhle kapitola má vcelku drsnější obsah xD, ale líbí se mi, jsem s ní spokojená.
Příští kapitola spíše bude zase až za 14 dnů, protože v pátek mám dvě půl-zápočtové písemky a už se mi kupí rysy, co bych měla udělat.

Přejí příjemnou četbu.
Děkuji za komentáře k předchozí kapitole Vlarise a Kroketovi.

-I-
Zrůdný chlapec

7. kapitola

úterý 18. března 2014

Sběr č.4

...aneb Jak se potloukám // výhradně osobní článek, trochu Kya a Dazaie

Všimli jste si - kdo samozřejmě chtěl a koho to zajímá -, že jsem v pátek ani sobotu nevydala Vepíšu v tvou krev. I když jsem už v sobotu měla kapitolu téměř dopsanou, tak celkově jsem neměla náladu to dopisovat, číst po sobě a zveřejňovat, takže až tento týden a pokusím se, aby to bylo delší.

Ve středu se mi podařilo, že mne nešikovně škrábl Josif na veterině a mně napuchla ruka pod palcem a celou noc mne bolela, poté na druhý den jen, když jsem na ni sáhla, teď už je to dobré. V sobotu mi rozdrápl kůži mezi prsty. A dneska jsem si ustrouhla kus kůže. Vypadám jako nějaký rukobijec.

No a teď všechno to, co se hodí jen pod perex z posledních dnů.

Atsushi no kyojin!

Nechci spoilerovat a taky, že asi nebudu, když řeknu - Atsushi je "Thorovo kladivo"! Dobře, trochu to spoiler je, ale zabíjející toto označení.

Prostě... Oni fakt si spletli anime, když do Kuroko no Basket dali Murasakibaru. Říkám si celou dobu, chce to Leviho! Jenže Levi není z Yosenu ani ze Seirinu, ale ten se fláká v - chvíle napětí, protože to musím najít, v kterém týmu je Akashi, kterého mluví ten, co Leviho - Rakuzanu. Nepamatuji si ani, v jakém týmu je Kise a o Midorimovi nemluvě, pamatuji si jen tři týmy a fandím jim na FB.


Ale jak říkám, prostě až v normálním basketu začnou levitovat, rozbíjet železné brány přetažené řetězy, chytat sportovní běs, dělat větrnou smršť, podaří se jim rozbít držák na koš, budou jim z očí metat blesky a kolem sebe budou mít barevnou auru a k tomu jim bude hrát dramatická hudba, začnu sledovat i normální basket. ;)



Ovšem vím, co mi na reálných sportech vadí - proč nefandím. Že ani týmové sporty nejsou týmové.
Líbí se mi na sportech v anime, že tam je to Teppeiovo "budu je všechny chránit" a zbytku týmu "budeme ho všichni chránit". Mušketýrské všichni za jednoho, jeden za všechny. A mnohem víc - japonský smysl obětovat se pro ostatní a schopnost za ně položit vše, vylepšené o opětující přístup lásky k jedinci společností.
Tohle je princip toho pravého vlastenectví. Je v tom nezdolnost, schopnost překonat sebe sama a zároveň spravedlivá a milující odpověď ze strany druhých.
Proto nejsem schopna fandit našim týmům ve sportu, protože tam se nehraje za nás, tam se hraje za plat, pak se hraje špatně a podplaceně. Nyní to o národu, není to o týmu. Je to jen sport, sračka, do které se investuje zbytečně mnoho na to, jak je nemorální a zbytečný.

Nicméně abych nezabředla do odporu, vrátím se k Kuroko no basket.
Víte, že je s českými titulky ke stažení už v pondělí? Proč se na něj dívám s anglickými?! Úplně jsem byla překvapená, když mi to můj spolužák ukázal. Ale co... v případě Kuroko no basket i tu angličtinu přetrpím.

Kise je gay. Když jsem ho v 48. dílu viděla ve flashbacku, je jasný... prostě - tenhle mladík nemůže být heterosexuální ani z autorovy strany. xD (Aomine by mohl být, ale když je tam Kise, taky to nejde.)

To je asi vše, co jsem si pomyslela mezi záchvaty smíchu u posledního dílu. Aokise na tisíc let, drazí čtenáři!

sobota 8. března 2014

Vepíšu v tvou krev - kapitola šestá

Tentokrát kratší kapitola (málem tento týden nebyla), ale zase je tam v ní toho celkem dost. Chci tam už hodně dlouho něco dát, ale stále se to odsouvá, takže pořád říkám: "od příští kapitoly už to bude drsnější", ale zatím stále ještě není. Možná od příští.
Přejí příjemnou četbu.
Děkuji za komentáře k předchozí kapitole Vlarise a Kroketovi.

-I-
Zrůdný chlapec

6. kapitola

pátek 7. března 2014

Sběr č.3

aneb Všechny iluze jsem si vzala // Black sails, spánkový deficit, mé pokusy o cosplay

Je to hrozné se mnou, čtvrtky mám volné a vždy si naplánuji, jak si konečně dodělám práce a rysy do zobrazovacích metod, rysy do konstrukční geometrie, vypočítám úkoly do analýzy a algebry a k tomu ještě budu psát. Nu, vstanu 8.30, nevím, co dělám, je půl dvanácté, udělám si oběd, zatopím, znovu nevím, co dělám, někdy k večeru mne chytne chuť psát, drží se mne do půlnoci a pak udělám jediný úkol, který musíme odevzdávat z hodiny na hodinu a to z analýzy (pokud ho nepíšu v pátek ráno ve vlaku).
Nerozumím tomu, proč mne chuť psát chytá hlavně, když mám dělat něco jiného. A pak kvůli tomu spím na dnešek/pátek méně než pět hodin.
Jsem unavená... dneska rozhodně nečekejte Vepíšu v tvou krev (a zítra to vidím docela taky bledě :/).

Začala jsem se ve středu dívat na Black sails (a v úterý na Hannibala, na druhou sérii) - je to úžasný seriál o pirátech. Mám ráda skoro všechny postavy, líbí se mi to prostředí, úplně moc jsem spokojená s tím, že jsem tento seriál našla. Ale mohlo by tam být více potu, krve a špíny!!! (Jako ve Spartakovi, běží to na stejné televizní stanici nebo tak něco.)

neděle 2. března 2014

[Dada-fanatismus] Blizučko...

... aneb Získala jsem kladné body u Dady. xD


Sice je na tom vidět, jak celkově můj FB, stejně jako blog, tumblr atd. nikdo nezajímá (žádné jiné reakce tam nejsou), ale Dadu bych nečekala, už je to hodně dlouho, co mi naposledy něco lajkl. Asi si jen tak všiml, že ho někdo sdílel a měl zrovna čas (vysedával u FB a čekal na reakce svých fanoušků - to přesně dělal), i tak... potěší to. Vždycky to potěší.
Zajímalo by mne, zda si přeložil to, co k tomu mám napsaného (popravdě jsem tam záměrně nepsala "nemám CD", aby náhodou se nestalo, že by se k tomu nějak Dada dostal - naštval by se, já to vím, že jo - a říkala jsem si, že jsem paranoidní, protože "jak by si ve svých 5000 přátel mohl mého statusu vůbec všimnout?").
Ale stejně... hehe!

VELVET EDEN - One Caress

Taky jste tak rádi? Naprosto neskutečně moc potěšeni jako já?


Sice pravda - bolí mne o to víc, že ještě nemám CD (a dokud ho nebudu mít, budu veřejně fňukat T.T)
Ale naprosto potěšující...
První, co mne u toho napadlo, bylo, že jestli Chro-san teď zastupuje Kalma i v Dadově ložnici. No, připomíná mi to Maze a taky Igyou hime a tam všude byl Kalm za klávesami... a protože v pár Kalm a Dada věřím, tak se ta myšlenka "nového chlapce za klávesami" sama nabízí.
Nehledě na to, Chro je hezký a mladý... máme rádi Chro-sana! I když to není Blondie typu Jason Mink. (Vlastně máme rádi i Takmiho - protože nám jednou popřál na narozeniny xD - a chtěli bychom ho v klipu.)
Ale - i přes všechnu úctu a uctívání k mé sexuální bohyni - to hraní na ty klávesy vypadá dosti vtipně. A raději Dadu bez brýlí než s brýlemi (to se snaží být hipster nebo sexy učitelka?).
Ale i tak to tam Dadovi sluší. Dokonce se oblékl (i když ve chvílích, kdy tam jsem jejich neoblečené snímky, jsem se přistihla s velkým "proč to nenatočili celé polonahé?" otazníkem nad hlavou, aneb Hledím na to a prosvítá mi můj starý perverzín). A Dada má ty své skvělé pohyby! Naprosto miluji tenhle jeho způsob tance.
Zbožňuji mužské krky s ohryzkem a klíčními kostmi a dlouhými černými prameny u nich spadajícími.
Celkově... je to Velvet Eden - mohla bych to nezbožňovat celé?
Je sice pravda, že dříve zmíněné Maze a Igyou hime mám raději, ale to je tím, že tohle nemám ještě zažité. Těším se, až si to zažiju. A budu se ještě více modlit v brzké získání CD.

sobota 1. března 2014

J-rock-fanatismus č. 1

aneb Na zlepšení nálady... //Velvet Eden, Dir en grey, MUCC

Vepíšu v tvou krev - kapitola pátá

Trochu narychlo, měla jsem to hotové už chvíli, ale chtěla jsem tam přidat ještě dvě scény, nakonec jsem si je rozmyslela (nakonec je pro vás lepší, když je nevybalím hned)... a pořádně jsem neměla moc čas si to po sobě přečíst, takže možná tam nějaké chyby/nesrovnalosti zbyly.

Děkuji za komentář k předchozí kapitole Kroketovi. 

-I-
Zrůdný chlapec

5. kapitola