... aneb Zase povídací nálada / o smečce, o psaní, o EruRi a jiných párech z SnK, řezník
Koupila jsem na Vánoce kočkám myši na hraní. Jsou jimi nadšené, hodně času strávím na zemi, jak si s nimi hraju a běhám po čtyřech. Dmitrij - velký aristokrat - je nadšená, hraje si jako malé kotě, ovšem - protože jsem ji vychovávala jako bojovníka* - je hodně rázná a i já jsem celá dodrápaná -sadista je to po paničce!-, málokdo by věřil, že taková docela malá kočka může být tolik silná a
zabijácká. Josif - kolos - ten je lenoch, musí se myš hodit na něj, ale když se do toho dá, vypadá to, jako kdyby se za myší valila parní lokomotiva a taky to tak duní pokojem. Arkebuza mi aportuje a vyskládává myši do řady před postelí nebo na posteli, občas v noci položím ruku a nahmátnu myš. Také je rádi ukrývají mezi deky. xD
*Když jsem se tak zamyslela, já vlastně Dimě nemůžu vyčítat, že je taková jako je. Já z ní vychovala postavu svých románů. Je to city jen málokdy projevující tvrdý bojovník, co má rád sex. Akorát je kočka a mívá koťata (o nichž se mi snaží namluvit, že jsou má a chce, aby je vychovávala).